Americký prezident Donald Trump a demokratický vyzyvatel Joe Biden nabídli na čtvrteční závěrečné prezidentské debatě ostře kontrastní názory. V americkém Nashvillu představili oba kandidáti své vize v šesti různých oblastech: pandemie koronaviru, rodinná politika, rasová otázka, klimatická změna, národní bezpečnost a vůdcovství. Nechyběly ani osobní útoky a ostré střety. Debata byla však výrazně klidnější než ta první na konci září.
Trump a Biden se střetli v poslední předvolební debatě. Nechyběly útoky a obvinění, byla však klidnější
94 minut
Poslední předvolební debata prezidentských kandidátů USA
Devadesátiminutová debata byla rozdělena do šesti čtvrthodinových bloků věnovaných jednotlivým tématům. Duel tentokrát moderovala dopisovatelka stanice NBC z Bílého domu Kristen Welkerová. Oba kandidáti přistoupili na to, že se debata koná bez ochranného plexiskla. Stalo se tak poté, co měl Trump negativní test na koronavirus.
Pozornost vyvolala přísnější pravidla, která poslední debatu prezidentských kandidátů provázela. V úvodu každé tematické části dostal každý řečník dvouminutový prostor, kdy ho nemohl soupeř přerušit – ten totiž měl v tu dobu vypnutý mikrofon.
„Organizátoři se tak rozhodli kvůli tomu, jak vypadala první debata, která se změnila na obrovský chaos,“ vysvětluje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.
Miřejovský také doplnil, že ve Spojených státech už v tuto chvíli není příliš nerozhodnutých voličů. Oběma kandidátům tak v poslední televizní debatě především šlo o burcování vlastních voličů, aby k urnám skutečně přišli.
Televizní duel v Nashvillu agentura Reuters označila za jednu z posledních šancí prezidenta Trumpa ovlivnit kampaň, které převážně dominuje pandemie, jež si v USA vyžádala na 221 tisíc mrtvých a zdevastovala ekonomiku. Do oficiálního termínu voleb zbývají méně než dva týdny.
Zájem o volby je letos enormní, možnost hlasovat korespondenčně využilo už zhruba 40 milionů Američanů.
Oproti první televizní debatě byla poslední mnohem klidnější. Zpravodajský server BBC poznamenal, že v závěrečné debatě si kandidáti dovolili navzájem mluvit a patrný byl uctivější tón. I když šli do útoku, učinili to klidným a uvážlivým způsobem.
„Kdokoliv je odpovědný za tolik úmrtí, by neměl zůstat prezidentem,“ řekl Biden
Kandidát demokratů Joe Biden v prvním bloku, který se týkal epidemie koronaviru, ostře zkritizoval postup prezidenta Donalda Trumpa v řešení pandemie. „Kdokoliv je odpovědný za tolik úmrtí, by neměl zůstat prezidentem Spojených států,“ řekl na adresu Trumpa Biden.
Nynější šéf Bílého domu naopak uvedl, že tu nejhorší část pandemie má USA už za sebou a varoval, že země si nemůže dovolit opět zavřít firmy. Zároveň hájil znovuotevření ekonomiky. Podle Bidena otevírání ekonomiky musí provázet důsledná ochranná opatření.
Biden: Vměšování do voleb je útok na americkou suverenitu
Debata se věnovala také otázce zahraničního vlivu na letošní prezidentské volby. Biden důrazně uvedl, že jakákoliv země, která by se vměšovala do amerických voleb, může očekávat tvrdý postih, pokud by se stal šéfem Bílého domu.
„Jakákoliv země, která se vměšuje do amerických prezidentských voleb, za to zaplatí,“ prohlásil. „Nabourává se tím americká suverenita. To se právě teď děje,“ doplnil Biden. Podle něj by znovuzvolení prezidenta Trumpa uvítalo především Rusko.
18 minut
Události: Poslední debata kandidátů před americkými prezidentskými volbami
Američtí činitelé uvedli, že ruští hackeři v uplynulých dnech zaútočili na desítky amerických úřadů a odcizili data nejméně ze dvou serverů. Činitelé také viní Írán ze záplavy e-mailů, které v několika klíčových státech obdrželi voliči demokratů. Výhrůžné e-maily je měly zastrašit, aby dali svůj hlas Trumpovi.
Trump protiargumentoval tím, že nikdo nepřistupoval tvrději k Rusku prostřednictvím sankcí a prosazováním zvýšení vojenských výdajů NATO než on a jeho vláda.
Trump a Biden se otázce věnovali v rámci druhé části debaty, která byla věnována národní bezpečnosti.
Střet v otázce daňových přiznání
Oba kandidáti se navzájem obviňovali z nekorektních finančních operací v zahraničí. Trump opět osočil Bidena a jeho syna Huntera z neetických operací v Číně a na Ukrajině. Demokratický kandidát obvinění, která agentura Reuters označuje za nepodložená, odmítl.
Biden poznamenal, že zveřejnil svá daňová přiznání za uplynulých 22 let a celý život si nevzal peníze od zahraničního zdroje. Agentura AP napsala, že tím reagoval na nepodložená obvinění prezidenta Trumpa, který jej obvinil, že získal peníze z ruských zdrojů.
„V životě jsem si nevzal ani cent z žádného cizího zdroje,“ uvedl Biden. Ukázal pak na Trumpa se slovy „Co skrýváte?“. Prezidenta pak vyzval, aby zveřejnil svá daňová přiznání a přestal mluvit o korupci.
Trump následně řekl, že by chtěl svá daňová přiznání zveřejnit „hned, jak budeme moci“. Zopakoval ale podle AP výmluvu, že stále čelí auditu, což tvrdil i před čtyřmi lety. Podle AP prezidentovi audit právně nebrání ve zveřejnění dokumentů.
Trump také reagoval na zprávu, že v roce 2017 odvedl na daních v USA pouze 750 dolarů. Podle něj mu bylo řečeno, že „předplatil desítky milionů dolarů“ a že 750 dolarů, které zaplatil, byl „poplatek za podání“. Biden Trumpa následně vyzval, aby zveřejnil důkaz.
List The New York Times (NYT), který získal Trumpova přiznání za dvacetileté období, na konci září napsal, že současný šéf Bílého domu řadu let nezaplatil žádné federální daně z příjmu, zatímco v letech 2016 a 2017 odvedl vždy jen 750 dolarů. Důvodem údajně nebyly podvody ani efektivní práce s daňovým řádem, nýbrž to, že Trumpovy firmy rok co rok zaznamenávaly ztráty. Tento týden NYT napsal, že Trump si udržuje otevřený bankovní účet v Číně, kde se v minulých letech snažil prosadit několik podnikatelských projektů a platil tam i daně.
Žádný americký prezident kromě Lincolna pro Afroameričany neudělal víc než já, prohlásil Trump
Ostré výpady na obou stranách přišly také u tématu věnovanému rasovým otázkám. Biden obvinil Trumpa z rasismu, když ho označil za jednoho z „nejrasističtějších prezidentů, které jsme v novodobých dějinách měli“. Doplnil přitom, že Trump „přilévá palivo do rasistického ohně“. S odkazem na první televizní debatu dodal, že prezident v ní odmítl odsoudit krajně pravicovou skupinu Proud Boys a vyzval její přívržence, aby „ustoupili stranou a byli připraveni“.
Trump se naopak označil za velkého zastánce Afroameričanů. Zopakoval svůj argument, že žádný americký prezident kromě Abrahama Lincolna pro tuto část obyvatelstva neudělal víc než on sám, píše agentura AP. Prezident také obvinil Bidena a někdejšího prezidenta Baracka Obamu, že se otázkám rasové spravedlnosti nevěnovali.
„Neudělali jste nic jiného než zákon o trestné činnosti, který uvrhl desítky tisíc černochů do vězení,“ řekl Trump na adresu Bidena, který byl v letech 2009 až 2017 Obamovým viceprezidentem.
Biden na Trumpa reagoval argumentem, že se snažil změnit zákony o trestech za drogy, které neúměrně poškodily Afroameričany, a že veřejnost jeho výsledky zná.
Trump následně hovořil o reformách trestního soudnictví, které podepsal, a prohlásil o sobě: „Jsem nejméně rasistický člověk v této místnosti“.
Biden chce navýšit minimální mzdu, podle Trumpa by to uškodilo malým podnikům
Prezidentští kandidáti se v debatě také střetli v otázce dalšího balíku pomoci koronavirem zasažené ekonomice a navzájem přitom obvinili své strany z neschopnosti se domluvit.
Trump osočil demokratickou šéfku Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou z toho, že nechce udělat nic, co by mu mohlo pomoci. Agentura AP v této souvislosti připomněla, že Pelosiová o balíku postižené ekonomice jedná s ministrem financí Stevenem Mnuchinem.
Biden se zeptal Trumpa, proč o balíku nemluví se svými „republikánskými přáteli“.
Šéf republikánské senátní většiny Mitch McConnell svým stranickým kolegům řekl, že Bílý dům varoval před docílením dohody s Pelosiovou před oficiálním termínem voleb 3. listopadu.
Biden uvedl, že demokraty kontrolovaná Sněmovna reprezentantů schválila balík před několika měsíci, ale republikány vedený Senát jej ignoroval.
Biden také řekl, že by prosazoval federální minimální hodinovou mzdu ve výši 15 dolarů. Odmítl přitom, že by to uškodilo menším podnikům. Současná minimální hodinová mzda činí 7,25 dolarů.
„Jak pomáháte malým podnikům, když vynucujete mzdy? Co se stane, co se stalo, je, že když to uděláte, tyto malé podniky začnou dávat zaměstnancům výpovědi,“ řekl Trump s tím, že otázku minimálních mezd by měly řešit jednotlivé státy.
Zavěrečný vzkaz voličům
V závěru debaty prezident Trump a demokratický kandidát Biden odpověděli jinak na dotaz, co by v případě svého zvolení vzkázali voličům, kteří pro ně nehlasovali.
Nynější prezident uvedl, že v případě svého znovuzvolení by při inauguračním projevu řekl: „Úspěch nás spojí, jsme na cestě k úspěchu“. Poukázal přitom na růst americké ekonomiky „před čínským virem“, který způsobil pandemii covidu-19.
Biden uvedl, že by Američanům řekl „zastupuji vás všechny, ať jste hlasovali pro, nebo proti mně,“ a „postarám se o to, abyste byli zastoupeni“. Odkázal pak na hlavní programové body své kampaně, jako je ekonomický rozvoj, boj s rasismem, rovné příležitosti či přechod k obnovitelným zdrojům.
Na internetu si mezitím pochvalu od mnoha lidí vysloužila moderátorka debaty, dopisovatelka stanice NBC z Bílého domu Kristen Welkerová. Podle mnohých se jí dařilo oba kandidáty zastavit, když překročili stanovený časový limit, aby byl dodržen čas pro jednotlivá témata. Novinářka MSNBC Rachel Maddowová označila Welkerovou za „skutečnou vítězku“ debaty.
Neobvyklé pochvaly se moderátorce dostalo také od prezidenta Trumpa. „Musím říct, že zatím velmi respektuji způsob, jak se s tím vypořádáváte,“ řekl Trump při debatě. Agentura AP připomněla, že Trump Welkerovou pochválil poté, co ji o víkendu na Twitteru obvinil, že je neobjektivní.
Biden má nakročeno k vítězství, říká zpravodaj ČT Miřejovský
„Teď to vypadá, že Joe Biden má velice dobře nakročeno k vítězství. V důležitých státech na severu vede o poměrně dost procent a měl by v nich podle průzkumů zvítězit. To by mu mohlo stačit k získání prezidentského mandátu,“ odhaduje zpravodaj ČT Miřejovský možné volební výsledky.
20 minut
Zpravodaj ČT Miřejovský k závěrečné prezidentské debatě
Miřejovský ale upozorňuje na obdobnou situaci v minulých volbách před čtyřmi lety. Necelé dva týdny před volbami vedla Hillary Clintonová v těchto státech také velmi výrazně a nakonec byla Trumpem poražena.
„Bidenův náskok je sice o něco málo vyšší než Clintonové, ale i jí tehdy nestačil. Je tedy velkým otazníkem, zdali Biden dokáže získat dostatek voličů v nejdůležitějších státech. Otázkou je také, jak Donald Trump využije posledních pár dní ke zvrácení výsledků voličských preferencí a obhájení svého mandátu,“ dodal.
Méně než dva týdny před oficiálním dnem voleb Trump v celostátních průzkumech mínění za Bidenem zaostává. Před čtyřmi roky se mu ale stejný scénář podařilo nakonec otočit ve vítězství. Nepřímý volební systém totiž umožňuje výhru i kandidátovi, který získá celkově méně hlasů, ale zvítězí ve více klíčových státech, což mu zajistí vyšší počet volitelů.
