Američtí vládní epidemiologové obrátili: covid se přenáší i vzduchem

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je hlavním národním institutem Spojených států amerických pro veřejné zdraví. V pondělí tato agentura na svých stránkách uvedla, že nový koronavirus se může šířit vzduchem na vzdálenost více než 6 stop (asi 180 centimetrů), zejména ve špatně větraných a uzavřených prostorách. Zástupci agentury ale trvají na tom, že takové šíření je neobvyklé a současná pravidla pro společenské distancování mají stále smysl.

Řada odborníků aktualizované pokyny CDC kritizovala. Pro agenturu AP uvedli, že tento virus se může šířit snáze, než se zdá podle CDC. Navrhují současně, aby veřejnost nosila masky a roušky také při déletrvajících venkovních setkáních, kdy jsou od sebe lidé vzdálení více než 6 stop.

„Virus cestuje vzduchem a není tam žádná jasná hranice. Za linií šest stop nejste v bezpečí. Nemůžete si sundat roušku, když se od lidí vzdálíte na šest stop,“ uvedl doktor Donald Milton z Marylandské univerzity.

Spor o aerosol

CDC celé měsíce uvádí, že virus se šíří hlavně malými kapičkami ve vzduchu, když nakažená osoba kašle nebo kýchá. Většina pravidel CDC o společenském distancování je postavena právě na této myšlence a říká, že metr osmdesát je bezpečnou vzdáleností mezi lidmi, kteří nemají masky.

V některých rozhovorech již představitelé CDC připustili rostoucí množství důkazů, že virus se někdy může šířit pomocí ještě menších částic zvaných aerosoly. Zjednodušeně řečeno: tento virus se šíří i vzduchem, a to na výrazně větší vzdálenosti.

V aktualizaci zveřejněné na svých internetových stránkách agentura znovu potvrdila výsledky nedávného výzkumu, který ukázal, že lidé nakažení virem covid-19 byli v některých případech infekce od sebe vzdáleni více než dva metry – anebo že k nákaze došlo až poté, co nakažená osoba opustila místo, kde pak byli infikováni další lidé. Pokud by se virus přenášel jen pomocí kapének, nemělo by něco takového být možné.

Experti CDC upozornili, že přenos vzduchem je možný za specifických okolností. V těchto případech totiž došlo k šíření ve špatně větraných a uzavřených prostorách, kde lidé prováděli činnosti, které vedly k silnějšímu dýchání – jedná se například o zpěv nebo skupinové cvičení.

Stažená aktualizace

Minulý měsíc CDC spustilo mezi experty rozruch a posléze rozpaky, když nenápadně zveřejnilo aktualizaci, která naznačovala, že se stanovisko agentury vůči šíření nemoci skrze aerosoly změnilo, aby ji pak během několika dní zase stáhlo.

Tato aktualizace, která na stránkách CDC vydržela jen krátce, uváděla, že virus může vydržet ve vzduchu, a překoná tak vzdálenost více než 180 centimetrů. Agentura proto zdůraznila význam větrání uvnitř místností a veřejných prostor – tímto způsobem se může aerosol snadněji rozptýlit. CDC také v této později stažené aktualizaci přidalo zpěv a dýchání k možným cestám, jak se virus může přenášet vzduchem.

Federální hygienici později prohlásili, že šlo o omyl a že byla zpráva zveřejněna ještě před definitivní úpravou. Uvedli, že v postoji agentury nedošlo k žádné zásadní změně, ale že tento posun ještě lépe vysvětlí – a to se stalo v pondělí.

Přesnější informace

Skupina vědců, specialistů na virologii a epidemiologii, včetně citovaného Donalda Miltona, ve stejný den zveřejnila v odborném časopise Science otevřený dopis, v němž požadují přesnější pravidla a informace ohledně šíření koronaviru vzduchem.

Napsali v něm, že když hygienici mluví o velikosti částic a kapének, které se přenášejí vzduchem, musí používat jasnější jazyk. A současně musí realisticky popsat roli, kterou mohou hrát viry v droboučkých aerosolech při infikování lidí. Klíčové jsou přitom roušky a respirátory a zejména dobré větrání uvnitř uzavřených prostor. Mohou být přitom důležité i při nošení venku, doplnila Linsey Marrová z Virginia Tech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.