Koronavirus se může běžně šířit kapénkami i malými částicemi, jako jsou ty obsažené v aerosolu. V aktualizovaných pokynech to uvedlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které ale později uvedlo, že teprve navrhované změny doporučení byly zveřejněny omylem. Zatímco kapénky se šíří hlavně při kýchání či kašlání, aerosol vzniká i při dýchání. Světová zdravotnická organizace (WHO) současně potvrdila, že nezměnila stanovisko ohledně šíření koronaviru v aerosolu, pro které neexistuje žádný nový důkaz. A to je velmi důležité.
Dosavadní pokyny CDC uváděly, že se koronavirus šíří hlavně blízkým kontaktem mezi lidmi na vzdálenost do 1,8 metru a „kapénkami, které vznikají, když nakažená osoba zakašle, kýchne nebo hovoří“.
Verze, kterou podle CNN zdravotnické středisko zveřejnilo v pátek, nadále uvádí, že nejčastěji se nákaza šíří kontaktem, dodává ale, že se virus SARS-CoV-2 šíří i „kapénkami nebo malými částicemi, jakými jsou ty obsažené v aerosolu, které vznikají, když nakažená osoba zakašle, kýchne, zpívá, hovoří nebo dýchá“.
Stačí k přenosu jen dýchat?
Částečky mohou způsobit podle nové verze pokynů CDC infekci, pokud se někomu dostanou do „nosu, úst, dýchacích cest a plic“. Podle střediska přibývá důkazů, že se kapénky a jiné částečky přenášené vzduchem mohou šířit na vzdálenost až 1,8 metru, například při zkouškách pěveckých sborů, v restauracích nebo posilovnách. „Obecně vnitřní prostory bez dobrého větrání zvyšují riziko,“ uvádí se v pokynech.
Krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Mike Ryan zdůraznil, že pokyn CDC o šíření koronaviru byl teprve ve fázi návrhu a mezitím byl stažen. „Jistěže jsme nezaznamenali žádný nový důkaz a náš postoj k tomu zůstává stejný,“ řekl.
WHO se podle Ryana stále domnívá, že koronavirová infekce se primárně šíří kapénkami, ale že v přelidněných uzavřených prostorech s nedostatečným odvětráváním může nastat přenos aerosolem. „Na základě důkazů se stále domníváme, že existuje široká škála způsobů přenosu,“ řekl Ryan.
CDC zatím doporučovalo, aby lidé udržovali rozestupy zhruba 1,8 metru, myli si ruce, pravidelně čistili a dezinfikovali povrchy a zakrývali si ústa a nos rouškou, pokud jsou v kontaktu s ostatními. V pátek dodalo, že by měli zůstávat co nejvíce doma, izolovat se, pokud pocítí příznaky nemoci, a používat čističky vzduchu, aby ve vnitřních prostorách snížili množství vzduchem přenášených choroboplodných zárodků. Roušky by přitom neměly být náhradou za jiná preventivní opatření.
CDC změnila také pasáž o nakažených bez příznaků. Podle starší verze „někteří lidé bez příznaků možná virus šíří“, zatímco v aktualizované verzi se uvádí, že „lidé, kteří se nakazili, ale nevykazují příznaky, mohou šířit virus“.
Stanice CNN upozornila, že američtí vědci usilovali o změnu pokynů CDC ve vztahu k přenosu viru vzduchem několik měsíců. Už v dubnu skupina vědců upozornila Bílý dům, že se koronavirus šíří nejen při kýchání a kašlání, ale i při mluvení a možná i dýchání. Profesor Marylandské univerzity Donald Milton, spoluautor jedné z výzev k aktualizování pokynů CDC, v neděli uvedl, že je jejich nová verze významným zlepšením. „Povzbudilo mě, že CDC věnuje výzvám pozornost a drží krok s vědou. Důkazy se vrší,“ řekl Milton.
Problém aerosolů
Kapénky jsou tradičně popisovány jako malé útvary (>5 µm), které rychle padají k zemi pomocí gravitace typicky 1 až 2 m od nakažené osoby. Aerosoly jsou menší částice (≤5 μm), které se na vzduchu rychle vypařují a zanechávají jádro kapky tak malé a lehké, že může být hodiny roznášeno vzduchem (podobně jako je tomu u pylu).
„Stanovení toho, zda se SARS-CoV-2 přenáší převážně pomocí kapének, nebo aerosolů má kritické důsledky. Pokud se SARS-CoV-2 primárně přenáší respiračními kapénkami, nošení roušek, obličejových štítů nebo udržování dvoumetrových rozestupů mezi jedinci by mělo být adekvátní prevencí přenosu. Nicméně pokud se SARS-CoV-2 přenáší aerosoly, může být přenášen vzduchem delší dobu a nošení roušek by bylo neadekvátní (aerosoly mohou také proniknout skrz). Obličejové štíty by poskytly pouze částečnou ochranu a dvoumetrové rozestupy by neposkytly ochranu před aerosoly vůbec, protože by byly dále roznášeny vzduchem,“ uvádí Martina Sittová na stránkách Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně.
„Výzkumníci prokázali, že při mluvení a kašlání se uvolňuje směs kapének i aerosolů různých velikostí. Jejich sekrece může cestovat až 8,2 metru a je možné, že SARS-CoV-2 zůstává ve vzduchu životaschopný hodiny. Mnoho z popsaných charakteristik už bylo dříve prokázáno u virů chřipky nebo dalších respiračních virů. Nicméně to, že se SARS-CoV-2 může přenášet pomocí aerosolů, ještě neříká nic o schopnosti se pomocí aerosolů nakazit. Infekce závisí také na způsobu a trvání expozice, velikosti inokula (suspenze virových částic) a obraně hostitele,“ upozorňuje materiál zpracovaný u Svaté Anny.
Dostupné údaje o tom, jak se SARS-CoV-2 přenáší, jsou stále omezené. Podle dosavadních vědeckých studií se ale míra důkazů jeví neslučitelná s masivním aerosolovým přenosem SARS-CoV-2 zejména v dobře větraných prostorech. „To v praxi znamená, že udržování vzdálenosti dvou metrů od ostatních lidí a nošení lékařských roušek, vysoce kvalitních látkových roušek nebo obličejových štítů, pokud není možné být od zdroje vzdálený dva metry, by mělo být přiměřenou ochranou k minimalizaci šíření SARS-CoV-2 (samozřejmě s častou hygienou rukou, čištění prostředí a optimalizací vnitřního větrání),“ popisují vědci.
„Lidé tedy produkují jak kapénky, tak aerosoly a přenos může probíhat širokou škálou možností. Dokonce i lékařské roušky pravděpodobně poskytují určitou ochranu před aerosoly. Závěrem tedy nelze říct, že na bázi aerosolu k přenosu nikdy nedochází, ale bilance aktuálně dostupných důkazů naznačuje, že tento přenos není na velké vzdálenosti dominantním způsobem přenosu SARS-CoV-2,“ dodávají lékaři od Svaté Anny. Jejich pohled je prakticky shodný i s největším výzkumem ze zahraničí, který se na způsoby přenosu zaměřil.
Příklad problému: štíty
Typickou ukázkou rozdílu v přístupu ke koronaviru, je-li přenášený jen kapénkami, nebo vzduchem (aerosoly), je používání obličejových štítů. Nová japonská studie vytvořená s pomocí simulace na superpočítači Riken například popsala, že plastové štíty sice velmi spolehlivě chrání před většími kapénkami ve vzduchu, ale proti aeroslům jsou zcela neúčinné – projde jimi (respektive kolem nich) 100 procent aerosolových částic.
Dřívější simulace stejného počítače přitom ukázaly vysokou účinnost látkových roušek, které jsou účinné jak proti větším, tak i proti menším částečkám, které mohou obsahovat viriony.
