V americké kampani létají stovky milionů dolarů. Za Trumpem i Bidenem stojí vlivní boháči

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.

Financování prezidentských kampaní v USA je velmi specifické – ostatně jako samotné volby. Podporovat finančně své favority v boji o křeslo v oválné pracovně mohou Američané skrze výbory. 

Ty základní, ze kterých kandidáti čerpají přímou cestou, obsahují výrazné limity. Proto v seznamu miliardářů-přispěvovatelů, který tradičně vytváří například časopis Forbes, figurují často částky jen řádově v tisících dolarů. Těmito „mikrodary“ tak bohatí donoři dávají spíše najevo jen sympatie.

Vedle toho ale existují i jiné – stále oficiální – cesty, které umožní vlivným korporacím nebo movitým občanům podpořit svého favorita neomezenými částkami. Jedním z takových příkladů jsou fondy „Super PACs“.

Z těchto výborů nelze direktivně dotovat kampaň, jeho přispěvatelé ale mohou platit například reklamní spoty či jiné formy komunikace – což má v době vlivu sociálních sítí a masmédií ohromnou váhu.

Předvolební mítink Donalda Trumpa v Pensylvánii
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

V mezích zákona existuje také možnost investovat do kandidátů a zůstat inkognito. Jedná se o takzvané „Dark Money“, což je termín, který pojmenovává v USA financování skrze politické neziskové organizace.

Ty nemusí prokazovat zdroj svých příjmů, a mohou tak přijímat neomezené dary od jakéhokoliv donora, proti čemuž se vyhrazují mnozí kritici současného systému financování americké politiky.

Více financí na kampaň získal Joe Biden

Štáb demokratického kandidáta Joe Bidena udělal v kampani na tomto poli velký kus práce během posledních měsíců. Zatímco na jaře byl bývalý viceprezident 187 milionů dolarů za Trumpem, v závěru prezidentské kampaně se dostal o 141 milionů před svého republikánského rivala. Pro představu; jen během první prezidentské debaty, tedy za tři hodiny, přibylo Bidenovi na kampaň 11 milionů dolarů.

Ještě v polovině července Bidenova kampaň oznámila, že vybrala 242 milionů dolarů, zatímco Trump měl 295 milionů. V září měl demokratický kandidát na kontě zhruba 540 milionů dolarů, zatímco současný prezident 476 milionů.

Příspěvky na prezidentskou kampaň (v USD)
Zdroj: Federal Election Commission

„Přeskočit“ prezidenta ve finančních prostředcích se pak demokratickému kandidátovi povedlo hlavně díky oznámení své kandidátky na viceprezidentku, píše list The New York Times. Senátorka a bývalá prokurátorka Kamala Harrisová tak vedle energie přinesla zkušenému politikovi i přízeň donorů.

Od miliardářů ani cent, vyhlásil v primárkách Sanders. Ti tak přispěli Bidenovi

Na začátku března letošního roku z primárek Demokratické strany odstoupili Elizabeth Warrenová a Michael Bloomberg, který si kampaň financoval sám. O nominaci a dary se tak dál ucházeli jen Bernie Sanders a Joe Biden.

Sanders dříve prohlásil, že by „miliardáři (dolaroví) neměli existovat.“ Jeho štáb jakýkoliv příspěvek od takto bohatých donorů odmítal a byl v tom striktní. Například Marta Thoma Hallová, manželka miliardáře David Halla, přispěla „jen“ 470 dolarů a Sandersův tým dar vrátil, píše Forbes. Zkušený senátor a někdejší občanský aktivista tak vytvořil unikátní kampaň složenou z mikrodarů „obyčejných lidí“.

Dolaroví miliardáři v USA, kteří chtěli podpořit demokraty v boji o prezidentské křeslo s Donaldem Trumpem, se tak v březnu uchýlili k podpoře Bidena. Bývalý viceprezident ještě více než měsíc, do 7. dubna, se Sandersem soutěžil, pak ale jeho levicově orientovaný kolega uznal porážku a odstoupil.

Joe Biden a Bernie Sanders po jednom z duelů během demokratických primárek
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Dědic mediálního impéria, které fandí republikánům, podpořil Bidena

Největší nárůst dárců i celkové částky se Bideovi podařilo získat za poslední půlrok. Manažerka kampaně uvedla, že se finanční propast mezi ním a Trumpem podařilo překonat díky „síle malých přispěvatelů“. Při pohledu do výpisu donorů je ale zřejmé, že bez značných „finančních injekcích“ velkých dárců se to neobešlo.

Mezi největší přispěvatele Bidenovy kampaně patří syn mediálního magnáta Ruperta Murdocha James. Murdoch starší přitom dlouhodobě patří k sympatizantům republikánů a jeho zpravodajská stanice Fox News se více kloní doprava, na rozdíl třeba od konkurenční CNN. Přesto James Murdoch na konci června zaslal Bidenovi 615 tisíc dolarů, v srpnu přidal dalších 300 tisíc.

Ještě větší jednorázovou „injekci“ do kampaně demokratického kandidáta učinil byznysmen Eli Reinhard, který „vytáhl“ částku 620 tisíc dolarů. Trhl tím rekord, píše CNBC. Reinhard je kalifornský realitní developer a filantrop. Jeho dosud největší dar do letoška činil 10 tisíc dolarů, když v roce 2008 podpořil kalifornské republikány. Nyní se však zaměřil na demokraty a není jediným donorem, který „hraje na obě strany“.

Podobnou „změnu dresu“ provedla třeba byznysmenka a filantropka Meg Whitmanová. V minulosti kandidovala za republikány na post kalifornské guvernérky, teď ale podpořila částkou přesahující půl milionu dolarů demokraty.

Hollywood stojí za demokraty. Režisér Spielberg daroval čtvrt milionu dolarů

Nezanedbatelnou část financí získal demokratický kandidát od některých hollywoodských osobností. Více než 500 tisíc dolarů poslal třeba filmový producent Jeffrey Katzenberg. Režisér Steven Spielberg spolu s manželkou zaslal 250 tisíc dolarů. Stejnou částku věnoval ředitel společnosti Disney Bob Iger.

Slavní herci vyjádřili podporu Bidenovi také například skrze videovzkazy na svých sociálních sítích nebo na YouTube. Demokratickému kandidátovi vzdali takto na dálku hold třeba Tom Hanks, George Clooney nebo Dwayne „The Rock“ Johnson. 

  • George Lucas (režisér, Star Wars), Lukas Walton (Walmart), George Soros (finančník a filantrop), Connie Ballmerová (manželka bývalého výkonného ředitele Microsoftu Stevea Ballmera)
Joe Biden ještě v roli viceprezidenta Baracka Obamy. Fotografie z roku 2012
Zdroj: Larry Downing/Reuters

Keep America Great

O ambicích na obhajobu prezidentského mandátu Donalda Trumpa se začalo hovořit v podstatě hned po jeho zvolení do Bílého domu. Ostatně je tradicí, že úřadující prezident dostává důvěru od své strany i v následujícím volebním klání. Poté, co prezident ustál pokus o impeachment, už o tom nebylo pochyb.

Na rozdíl od jeho vyzyvatele tak Trumpova kampaň probíhá podstatně déle a dá se i říci, že je vlastně konstantní od doby, co je v úřadu. I proto zprvu v objemu financí na kampaň vedl, teprve později jej Biden přeskočil.

Trumpovo „finanční skóre“ bylo menší už v předchozích prezidentských volbách. Tehdy podle agentury Bloomberg vybral 646 milionů dolarů, téměř dvakrát méně než protikandidátka Hillary Clintonová. Známý byznysmen přesto dokázal zabodovat a jeho kampaň „Make America Great Again“ se skloňovala po celém světě.

Donald Trump na mítinku
Zdroj: Reuters/Yuri Gripas

Ačkoliv Trump už před svým vstupem do politiky proklamoval, že si bude hradit kampaň ze svého a žádné finanční injekce nepotřebuje, není to úplně pravda. Bez podpory by se neobešel.

Američtí političtí experti se domnívají, že si Trump vybral za viceprezidenta Mikea Pence nejen kvůli jeho dlouholetým zkušenostem v politice, ale i proto, že má vazby na vlivné finanční korporace.

Trump čerpá z fondu „America First“. Mezi velké donory patří podnikatelé v energetice

Seznam dolarových miliardářů, kteří podporují Trumpa, vydal časopis Forbes a zanalyzoval také, z jakých odvětví donoři pochází. Oproti Bidenovi se republikánský kandidát těší podpory od podnikatelů v energetice nebo například byznysmenů z prostředí sportu. Demokratický kandidát naopak boduje u miliardářů z oblasti technologií.

Více než milion dolarů vytáhl ve prospěch Trumpa „z vlastní kapsy“ například Dennis Washington, který podniká v těžebním průmyslu, nebo Kelcy Warren, obchodující na poli energetiky. Milionovou částku věnoval také majitel obchodní TD Ameritrade Joe Ricketts a v součtu jeden a půl milionu dolarů vydali bratři Fertittové, kteří vydělávají na hazardu a vlastní sítě kasin.

Významným finančním zdrojem jsou také takzvané super výbory. Tím nejvýznamnějším už od dob voleb z roku 2016 je výbor „America First“, který jen letos investoval do politického boje přes sedmnáct milionů dolarů. Zájmy podnikatelů v energetice zase hájí výbor Energy Transfer Equity, který shromáždil deset milionů dolarů.

Obecně prezidentské kandidáty podporují skupiny z odvětví, která hrají prim v jednotlivých kampaních, což dává logiku – dokázat to lze ale i empiricky. Ucelená data o financování americké politiky vydává například Center for Responsive Politics (CRP) na webu OpenSecrets.org.

„Temné peníze“ tvoří podstatnou část kampaní. Jejich zdroje jsou skryté

Financování prezidentských kampaní skrze politické neziskové organizace vyvolává na americké scéně řadu otázek. Dark money, v překladu „temné peníze“, v posledních dvou dekádách mnohonásobně vzrostly.

V roce 2006 se prostředky v těchto fondech pohybovaly v řádech milionů dolarů. Během prezidentské kampaně v roce 2012, kdy zápolili Barack Obama a Mitt Romney, to už bylo 300 milionů dolarů. 

Jak je zmíněno v prvních odstavcích článků, příspěvkové organizace pracující v „rozhrání“ dark money nemusí uvádět finanční zdroj, americké právní normy si to nevynucují.

  • V roce 2016 celková částka klesla na 181 milionů dolarů. Podle Center for Responsive Politics (CRP) to bylo kvůli „nedostatku entusiasmu“ a také kvůli tomu, že donoři vynaložili nemalé prostředky na senátní volby, které se konaly v témže roce.
  • Největší obnos šel nicméně na podporu Donalda Trumpa, 143 milionů dolarů. Na zvolení Hillary Clintonové donoři skrze „temné peníze“ vynaložili 38 milionů.
  • Zdroj: Centre for Responsive Politics (nezisková organizace, která se věnuje analýze financování americké politiky)

K prosazení svých zájmů skrze „temné peníze“ využívají různé vlivové skupiny ve Státech. Ve volebním roce 2016 největší finanční obnos vydala nezisková organizace National Rifle Association (NRA), která se zasazuje o co nejširší civilní držení zbraní jako ústavní právo. Na senátní a prezidentské volby vydala přes 50 milionů dolarů a vše ve prospěch republikánů.

Na prezidentské klání mezi Trumpem a Clintonovou NRA vynaložila celkem 35 milionů dolarů, přičemž všechny prostředky šly buď na podporu kampaně Donalda Trumpa, nebo na antikampaň vůči Hillary Clintonové. 

Billboard z kampaně Donald-Hillary. Rok 2016
Zdroj: AP/ČTK

Bránění demokracie i realitní lobby. Za co se utrácelo v roce 2020?

V aktuálním boji o prezidentský mandát je situace odlišná. Největší donor z předchozí kampaně – Národní asociace držitelů zbraní – vydal dle oficiálních čísel jen symbolických několik tisíc dolarů. Financování skrze „temné peníze“ letos dominují jiná témata.

Oproti předchozím volbám se tentokrát více utrácelo za podporu demokratického kandidáta. Největším donorem se stala skupina „Defending Democracy Together“ (Společně bráníme demokracii), která vydala celkem dvanáct milionů dolarů. Z toho dva miliony šly na kampaň Joea Bidena a zbylých deset na antikampaň vůči Trumpovi.

Tucet milionů věnoval do „sítí temných peněz“ také fond National Association of Realtors - podnikatelé s realitami. Toto odvětví obecně hraje v letošních volbách velkou roli, podnikatelé v realitním sektoru figurují na seznamech nejvýznamnajších dárců obou stran.

O Bílý dům se utká dvojice sedmdesátníků, Donald Trump a Joe Biden
Zdroj: ČT24/Reuters/David Randuška

Pay to play

V angličtině existuje termín „pay to play“, někdy se označuje P2P. V parafrázi to znamená, že jde o proces, kdy jsou peníze vyměňovány za určitá privilegia nebo služby. Vlivová skupina si tím může zaplatit „vstup do hry“.

Termín často používají nejhlasitější kritici financování politických kampaní, kteří volají po reformě. Donorství je nicméně důležitou složkou v americké společnosti. Nejde jen o astronomické částky mocenských skupin, ale také o „mikropříspěvky“ z řad občanů. Často se tak dá odhadnout, jakou podporu mezi obyvateli má jaký kandidát.

Ať už výsledky voleb dopadnou jakkoliv, „hra o trůny“ byla rozehrána dávno předtím, než se otevřou volební místnosti. Obě strany mají na kontě dary od nejrůznějších donorů. Nakonec ale rozhodne přece jen volič.

Vyhlíží Donald Trump další čtyři roky v úřadu prezidenta nebo politickou porážku?
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...