Do 29. března 2019 zbývá přesně sto dní. Právě k tomuto datu by měla Velká Británie podle plánu opustit Evropskou unii. Zda se tak skutečně stane a jak bude případný brexit vypadat, ovšem není ani tři měsíce před „dnem D“ jasné. Spořádaný odchod stále není domluvený a obě strany se tak už vážně zabývají scénářem odchodu bez dohody, tedy bez přechodného období pro zavedení potřebných změn. A ve hře stále zůstává i možnost, že Británie nakonec v EU zůstane. Zmatky a emoce, ke kterým došlo od referenda v roce 2016, by tak byly zapomenuty.
Velká Británie mohla udělat další rázný krok směrem z Evropské unie minulý týden. O dohodě, kterou vyjednavači Londýna v čele s premiérkou Theresou Mayovou uzavřeli s Bruselem, měli hlasovat členové Dolní sněmovny britského parlamentu. Už předem však bylo jasné, že dohoda – i kvůli rebelům v premiérčině konzervatiní straně – projít nemůže.
Mayová proto hlasování odložila a poslancům slíbila, že u evropských partnerů vyjedná další záruky. V Bruselu však neuspěla – do Londýna se vracela jen s právně nezávazným dokumentem potvrzujícím dobré úmysly kontinentální části Unie. Premiérčina pozice se tak ještě víc zkomplikovala. A stejně tak se zkomplikoval i samotný odchod Spojeného království z evropského bloku.
Podle britského zákona o brexitu musí být dohoda o vystoupení parlamentem ratifikována nejpozději k 21. lednu 2019. Mayová chce s dohodou – včetně slibovaných nových záruk ohledně budoucího režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem – předstoupit před poslance v třetím lednovém týdnu.
EU: Brexit jsme nechtěli. Ale splnili jsme všechno
„Brexit, to bylo vaše rozhodnutí, ne moje,“ řekl britským novinářům tázajícím se na možnosti dalších ústupků a záruk z evropské strany lucemburský premiér Xavier Bettel.
V Bruselu totiž převládá pocit, že 27 zemí EU svou část nechtěného úkolu splnilo, když jejich jménem Michel Barnier a jeho tým dojednali dohodu o podobě brexitu i politickou deklaraci o budoucích vztazích.
Kvůli nejistotě ohledně ratifikace dohody Británií už Evropská komise načrtla některé právní návrhy, kterými se chce připravit pro případ „tvrdého brexitu“, tedy odchodu Spojeného království bez dohody.
„Tyto kroky nebudou – a nemohou – odstraňovat celkový dopad scénáře ‚tvrdého brexitu‘, nijak nenahradí nedostatek přípravy ostatních zainteresovaných stran ani nejsou odrazem výhod plného členství v EU či podmínek přechodného období tak, jak je definováno v (připravené) dohodě o vystoupení,“ zdůraznila Evropská komise. Členské státy a europarlament vyzvala, aby návrhy schválily rychle a umožnily jejich vstup v platnost ještě před datem brexitu.
Komise chce udělat tvrdý brexit měkčím
Jedním z návrhů je plán umožnit až do konce příštího roku britským přepravcům vozit zboží do zemí EU. Předpokladem ovšem je, že Londýn se vůči dopravcům ze zemí EU zachová recipročně. Britským firmám ale už nebude umožněna takzvaná kabotáž, tedy transport zboží mezi dvěma místy v Unii.
Komise také členským zemím doporučila, aby se chovaly pragmaticky a v případě tvrdého britského odchodu zajistily, že britští občané žijící u nich ve chvíli brexitu budou moci na jejich území nadále pobývat legálně. Zajistit by také měly jistotu například ohledně jejich penzí či zdravotního pojištění.
Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise je cílem Evropské unie tvrdý brexit „co nejvíce změkčit“. Navržená opatření jsou omezená na základní oblasti a absolutně nezbytná pro ochranu životních zájmů EU tam, kde opatření ze strany samotných členských zemí nejsou dostatečná, dodal Dombrovskis.
Pro případ britského odchodu bez dohody nyní Evropská komise například navrhuje dočasně umožnit lety mezi Británií a zeměmi Unie jako jednostranné opatření po dobu jednoho roku. Komise bude moci například pozastavit či odmítnout autorizaci britských leteckých přepravců, pokud nebude přístup britské strany k evropským společnostem na odpovídající úrovni. Dočasně zajištěno má být také pokračování platnosti bezpečnostních certifikátů.
Pro britskou stranu významnou oblast finančních služeb chce Komise po možném tvrdém brexitu upravit jen několika dočasnými a reciprocitou z britské strany podmíněnými opatřeními. Mají pomoci finanční stabilitě tam, kde nebudou stačit kroky, které podnikají sami účastníci trhu.
Komise ovšem také připomněla, že po brexitu bez dohody nebudou moci banky sídlící v Británii operovat na evropském trhu.
Na tvrdý brexit se připravuje i Londýn. V pohotovosti budou tisíce členů bezpečnostních složek
Přípravy na tvrdý brexit se už naplno rozjíždí i na druhé straně Lamanšského průlivu. „Kabinet se shodl, že… jsme nyní dosáhli bodu, kdy musíme tyto přípravy vystupňovat. To znamená, že nyní uvedeme do chodu zbývající prvky našich plánů pro odchod bez dohody,“ uvedl v úterý mluvčí premiérky Mayové.
Vláda doporučí britským firmám, aby podle svého úsudku aplikovaly vlastní opatření související s možným krachem brexitových vyjednávání. Ministerstvo financí by mělo v nejbližší době ohlásit, jak bude naloženo se dvěma miliardami liber (asi 57 miliard korun) z více než čtyř miliard vyčleněných na přípravy pro brexit bez dohody. Úřady také rozešlou firmám a podnikatelským sdružením celkem 80 tisíc e-mailů s potřebnými informacemi.
Mluvčí Mayové potvrdil, že vládní plány zahrnují také pronajímání prostoru na lodích, aby bylo možno v případě potřeby dovážet potřebné zásoby včetně zdravotnického materiálu.
Ministr obrany Gavin Williamson kromě toho řekl, že pro případné krizové situace spojené s brexitem bez dohody budou mít ozbrojené síly v pohotovosti 3500 svých příslušníků připravených „podpořit kterýkoli úsek vlády při jakýchkoli nepředvídaných událostech, kde to bude potřeba“.
Odejít za každou cenu? Nebo nakonec zůstat?
Další cestu, kterou se může příběh brexitu vydat, nastínil unijní soud. Rozhodl totiž, že Londýn může své rozhodnutí odejít z Unie jednostranně revokovat. Vláda ale zatím dává najevo, že takový krok udělat nehodlá.
Jako málo pravděpodobná se jeví také varianta uspořádání druhého referenda. I tento krok kabinet Theresy Mayové odmítá. Pro vypsání dalšího hlasování navíc Britové nemají dost času.
Ve hře je i pád současné vlády. Nový britský kabinet by pak musel ještě do 29. března požádat ostatní země EU o prodloužení dvouletých rozhovorů před odchodem. Na takovém prodloužení se ale musejí všechny země shodnout jednomyslně a není vůbec jasné, že všichni kývnou. „Brexit je pro sedmadvacet zemí EU sjednocující zkušenost, ale není vůbec jisté, zda jsou státy stejně jednotné i v otázce, zda Brity chtějí v Unii dál za stejných podmínek jako dosud,“ podotýká Janis Emmanouilidis z bruselského Střediska evropských politik.
Sto dní před plánovaným odchodem Britů z Evropské unie tedy není jisté téměř nic.
