Londýn a Brusel se dohodly na návrhu smlouvy o odchodu Velké Británie z Evropské unie

Nahrávám video
Spolupracovník ČT Kocourek: Kritiků je mnoho, zatím není jasné, kdo jsou stoupenci návrhu
Zdroj: ČT24

Velká Británie a Evropská unie se dohodly na návrhu smlouvy o odchodu Spojeného království z EU. Uvedla to britská vláda, která se má sejít ve středu brzy odpoledne na mimořádném zasedání a o textu jednat. Evropská unie předběžnou dohodu zatím nepotvrdila. Obsah návrhu není oficiálně známý, podle irské stanice RTÉ je ale jeho součástí i řešení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

Úřad britské premiérky vydal krátké prohlášení, podle kterého se „vláda sejde zítra (ve středu) ve 14:00 (15:00 SEČ), aby zvážila návrh dohody, které vyjednávací týmy dosáhly v Bruselu, a rozhodla o dalších krocích. Ministři byli pozváni, aby si dokument před zasedáním přečetli.“

O pár hodin dříve přitom mluvčí britské premiérky uvedla, že stále zůstává „malý počet nevyřešených otázek,“ které je třeba dojednat. 

Mluvčí týmu unijních vyjednavačů nechtěl technickou shodu nad textem dohody komentovat a odkázal na pravidelnou středeční tiskovou konferenci Evropské komise. Ta ještě před ohlášením rámcové dohody upozornila, že EU musí mít přichystána „dočasná a rozsahem omezená“ opatření v některých prioritních oblastech pro případ, že jednání o spořádaném britském odchodu z Unie skončí krachem.

Ve středu je také v Bruselu na 15:00 SEČ svoláno jednání velvyslanců 27 zemí EU – tedy bez Británie.

Britská média zdůrazňují, že osud brexitové dohody je nyní především v rukou britské vlády, která ale není v této otázce jednotná. Podle BBC měla večer britská premiérka Theresa Mayová na programu jednání s jednotlivými svými ministry ve snaze získat je na svou stranu.

Zvláštní celní režim na irské hranici

BBC uvádí, že dokument má zhruba šest set stran a pouze několik stránek má doprovodná politická deklarace, která je základem pro podrobné rozhovory o budoucí podobě vzájemných vztahů poté, co v prosinci 2020 skončí přechodné období. Deklaraci ale chce mít EU27 odsouhlasenou společně s právně závaznou „rozvodovou“ smlouvou.

Dohoda se týká především práv pro občany EU v Británii a pro Brity v jiných zemích EU, vyrovnání britských finančních závazků a přechodného období po odchodu Spojeného království z bloku v březnu 2019.

Přesný obsah dohody zatím není známý. Podle irské televizní a rozhlasové televize RTÉ ale obsahuje i řešení pro dosud největší problém, který vyjednávání komplikoval, a to režim na severoirsko-irské hranici.

Takzvaná pojistka má podle RTÉ podobu dočasného zvláštního celního režimu, který by zahrnoval celé Spojené království, přičemž pro Severní Irsko by platila zvláštní opatření více svázaná s pravidly evropského jednotného trhu, než v případě zbytku Spojeného království.

Menšinová vláda premiérky Theresy Mayové se v parlamentu opírá o severoirskou stranu DUP, jejíž postoj ke sporné otázce dohody týkající se režimu na irsko-severoirské hranici Londýnu komplikoval manévrovací prostor při jednání s Bruselem. Místopředseda DUP Nigel Dodds v úterý na otázku, zda DUP bude hlasovat proti dohodě, uvedl, že strana zatím vyčká. Britská média ale považují za pravděpodobné, že DUP dohodu nepodpoří.

Komplikace: někteří konzervativci i právní stanoviska

Návrh kritizují také někteří členové vládních konzervativců. Například  vlivný konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg varoval, že Spojené království se může stát „vazalským státem“ se Severním Irskem „ovládaným z Dublinu“.

Bývalý ministr zahraničí a poslanec Boris Johnson, který je jedním z nejhlasitějších zastánců „tvrdého“ brexitu, uvedl, že až bude dohodu schvalovat parlament, nepodpoří ji. Přiznal nicméně, že podrobnosti dokumentu nezná.

Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn podle agentury Reuters prohlásil, že dohodu prostuduje, až bude k dispozici, ale že „pravděpodobně nebude pro zemi dobrá“.

Už tak nejistý výsledek hlasování patrně zkomplikuje úterní krok poslanců, kteří si vymohli, aby vláda zveřejnila odborná právní stanoviska týkající se dojednávané dohody. To podle agentury Bloomberg znamená, že ještě než bude parlament smlouvu schvalovat, bude mít k dispozici stanoviska právních odborníků, která Mayová obdržela během procesu vyjednávání. „Pro Mayovou by to mohlo znamenat další potíže,“ soudí Bloomberg.

EU plánuje text schválit do konce listopadu

Pokud bude britská vláda s textem dohody souhlasit, měli by ho velmi rychle dostat také zástupci vlád ostatních 27 zemí Evropské unie. Následovat by pak v rychlém sledu měla potřebná přípravná jednání, včetně mimořádně svolané Rady pro všeobecné záležitosti, zřejmě na počátku příštího týdne.

Cílem totiž je – alespoň tak se o tom v minulých dnech v Bruselu uvažovalo – svolat mimořádnou schůzku šéfů států a vlád sedmadvaceti zemí, která by z unijní strany text potvrdila, ještě do konce listopadu. Část premiérů a prezidentů zemí EU totiž následně zamíří na summit G20, který se 30. listopadu a 1. prosince koná v Argentině.

Řádný summit EU, který by byl nejzazším momentem pro potvrzení domluvené rozvodové smlouvy, už je svolaný na 13. a 14. prosince s nabitým programem. Společně s textem dohody o britském odchodu by měl summit EU27 potvrdit i text politické deklarace o rozhovorech týkajících budoucích vztahů. Dohodu o rozluce musí schválit i Evropský parlament.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 36 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...