Mayová věří, že jednání s EU o zárukách k brexitu je možné. Summit EU jí je ale odmítl dát

Nahrávám video

Britská premiérka Theresa Mayová je přesvědčena, že je i nadále možné získat od Evropské unie další dodatečné záruky, které pomohou k ratifikaci smlouvy o brexitu v britské Dolní sněmovně. Mayová to řekla poté, co prezidenti a premiéři ostatních 27 zemí Unie v noci na pátek ve společném prohlášení vysvětlili svůj pohled na – pro britské poslance sporné – záložní řešení režimu na irské hranici. Lídři zemí EU ovšem dali najevo, že o smlouvě o brexitu jako takové už není možné znovu jednat a Británie další záruky nedostane.

Podle Mayové má v noci zveřejněný dokument jako formální závěr summitu Unie právní status. Britská premiérka chápe, že EU nehodlá měnit text samotné dohody o britském odchodu, ale její páteční rozhovory s kolegy z unijních zemí prý ukázaly, že další vyjasnění a diskuse je možná.

„Práce ještě zbývá a v příštích dnech budeme jednat o tom, jak získat další záruky, které potřebuje britský parlament,“ uvedla premiérka po summitu.

Protože nevíme, jestli britský parlament přistoupí na vše, na čem jsme se dohodli, chceme být připraveni na evropské i národní úrovni na brexit bez dohody. Ale naším přáním je mít dohodu. Diskuzi o dohodě znovu neotevřeme, už byla vyjednána, a je tak platná.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Pojistka by byla jen krátkodobá, ujistil Brity summit

Lídři zemí EU jednali o situaci kolem brexitu a o tom, jak premiérce Mayové pomoct s ratifikací brexitové dohody v britském parlamentu během čtvrteční pracovní večeře. Po tříhodinové diskusi se shodli, že nebudou britské straně poskytovat žádné další záruky. Zdrůraznili však, že pojistka pro režim na hranici Irska a britského Severního Irska by v případě spuštění byla jen dočasným řešením.

„Pojistka je míněna jen jako krátkodobá, ne třeba pro příští desetiletí. Myslím, že bylo třeba to ze strany EU říci jednoznačně, aby nám Británie v tomto mohla věřit,“ podotkl rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Pojistka by ideálně vůbec neměla být po konci přechodného období po brexitu ani spuštěna, protože do té doby se Brusel a Londýn chtějí dohodnout na novém a lepším řešení v rámci budoucího těsného obchodního partnerství Británie a EU. Jednání o ní by měla začít co nejdříve po brexitu a příprava ještě dříve.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že se lídři EU shodli na tom, že nejsou ochotni poskytnout Londýnu žádné nové právní záruky ohledně irské pojistky v dohodě o brexitu. „Paní premiérka by ráda měla nějaké záruky nových vztahů, hlavně se jedná o tu hranici, to ale prakticky není možné právně nějak řešit, nikdo nechce znovu otvírat tu dohodu a znovu o tom jednat,“ řekl předseda české vlády.

Prezidenti a premiéři 27 zemí bloku ve stručném pětibodovém prohlášení zdůraznili, že na této nové dohodě, která by irskou pojistku vystřídala, chtějí pracovat rychle, a to samé očekávají i od britské strany. „Takže pojistka by existovala jen po nezbytně nutnou dobu,“ uvedli lídři.

Podle závěrů je dokonce „pevným rozhodnutím“ EU27 na dohodě o budoucím partnerství pracovat rychle a takovým způsobem, aby nové řešení celního režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem existovalo už k 31. prosinci 2020. Samotná pojistka z „rozvodové smlouvy“ by tak vůbec nebyla spuštěna.

Tusk: Smlouva není otevřená k novému vyjednávání

Předseda unijních summitů Donald Tusk po jednání uvedl, že Mayová své evropské kolegy seznámila s potížemi, které má s ratifikací už dojednaného textu dohody v Londýně. „Požádala o záruky, které by ratifikační proces v Dolní sněmovně odblokovaly,“ poznamenal. „Evropská rada nechce vyjednávat znovu, nechce žádné nové právní záruky,“ komentoval ale výsledek jednání český premiér Babiš.

Tusk zdůraznil, že prezidenti a premiéři EU plně respektují parlamentní proces v Británii. Připomněl, že se smlouvou o brexitu, která kromě jiného zřizuje i přechodné období do konce roku 2020 s možností prodloužení, lídři už na mimořádném summitu EU potvrdili i politickou deklaraci popisující zájem obou stran na budoucím partnerství. „Unie za dohodou dál stojí a má v plánu pokračovat s ratifikací. Není (smlouva) otevřená k novému vyjednávání,“ řekl Tusk.

Podle něj i podle stručných závěrů je cílem co nejtěsnější partnerství. Příprava na jednání o této budoucí smlouvě by měla začít co nejdříve po podpisu smlouvy o britském odchodu. Jednání samotná pak ihned po brexitu, tedy po 29. březnu příštího roku, kdy Británie přestane být členskou zemí EU.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Juncker: Potřebujeme slyšet, co Londýn od budoucího řešení čeká

Záložní varianta pro irskou hranici, která by při absenci jiného řešení fakticky udržela britské Severní Irsko v evropské celní unii, je od počátku míněna jen jako pojistka zajišťující neexistenci pevné hranice na irském ostrově a také integritu unijního trhu.

Aby ale bylo rychlé jednání o budoucí těsné spolupráci i finálním řešení irské hranice možné, potřebuje Evropská komise od Londýna v příštích týdnech slyšet, co přesně Británie od budoucí smlouvy čeká. Řekl to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Uvedl také, že Komise chce 19. prosince zveřejnit všechny informace, které mohou být užitečné pro 27 zemí EU v přípravách na takzvaný tvrdý brexit neboli případný odchod Británie z Unie bez dohody.

Šéf úřadu britské vlády a de facto zástupce premiérky David Lidington v pátek ujišťoval, že Theresa Mayová bude nadále v Evropské unii usilovat o další záruky týkající se sporné irské pojistky. Dojednaný text dohody označil v televize Sky News za „dobrý a slušný kompromis“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 2 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled