Mayová věří, že jednání s EU o zárukách k brexitu je možné. Summit EU jí je ale odmítl dát

3 minuty
Události ČT: Mayová na summitu EU nezískala dodatečné ústupky k dohodě o brexitu
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová je přesvědčena, že je i nadále možné získat od Evropské unie další dodatečné záruky, které pomohou k ratifikaci smlouvy o brexitu v britské Dolní sněmovně. Mayová to řekla poté, co prezidenti a premiéři ostatních 27 zemí Unie v noci na pátek ve společném prohlášení vysvětlili svůj pohled na – pro britské poslance sporné – záložní řešení režimu na irské hranici. Lídři zemí EU ovšem dali najevo, že o smlouvě o brexitu jako takové už není možné znovu jednat a Británie další záruky nedostane.

Podle Mayové má v noci zveřejněný dokument jako formální závěr summitu Unie právní status. Britská premiérka chápe, že EU nehodlá měnit text samotné dohody o britském odchodu, ale její páteční rozhovory s kolegy z unijních zemí prý ukázaly, že další vyjasnění a diskuse je možná.

„Práce ještě zbývá a v příštích dnech budeme jednat o tom, jak získat další záruky, které potřebuje britský parlament,“ uvedla premiérka po summitu.

Protože nevíme, jestli britský parlament přistoupí na vše, na čem jsme se dohodli, chceme být připraveni na evropské i národní úrovni na brexit bez dohody. Ale naším přáním je mít dohodu. Diskuzi o dohodě znovu neotevřeme, už byla vyjednána, a je tak platná.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Pojistka by byla jen krátkodobá, ujistil Brity summit

Lídři zemí EU jednali o situaci kolem brexitu a o tom, jak premiérce Mayové pomoct s ratifikací brexitové dohody v britském parlamentu během čtvrteční pracovní večeře. Po tříhodinové diskusi se shodli, že nebudou britské straně poskytovat žádné další záruky. Zdrůraznili však, že pojistka pro režim na hranici Irska a britského Severního Irska by v případě spuštění byla jen dočasným řešením.

„Pojistka je míněna jen jako krátkodobá, ne třeba pro příští desetiletí. Myslím, že bylo třeba to ze strany EU říci jednoznačně, aby nám Británie v tomto mohla věřit,“ podotkl rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Pojistka by ideálně vůbec neměla být po konci přechodného období po brexitu ani spuštěna, protože do té doby se Brusel a Londýn chtějí dohodnout na novém a lepším řešení v rámci budoucího těsného obchodního partnerství Británie a EU. Jednání o ní by měla začít co nejdříve po brexitu a příprava ještě dříve.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že se lídři EU shodli na tom, že nejsou ochotni poskytnout Londýnu žádné nové právní záruky ohledně irské pojistky v dohodě o brexitu. „Paní premiérka by ráda měla nějaké záruky nových vztahů, hlavně se jedná o tu hranici, to ale prakticky není možné právně nějak řešit, nikdo nechce znovu otvírat tu dohodu a znovu o tom jednat,“ řekl předseda české vlády.

Prezidenti a premiéři 27 zemí bloku ve stručném pětibodovém prohlášení zdůraznili, že na této nové dohodě, která by irskou pojistku vystřídala, chtějí pracovat rychle, a to samé očekávají i od britské strany. „Takže pojistka by existovala jen po nezbytně nutnou dobu,“ uvedli lídři.

Podle závěrů je dokonce „pevným rozhodnutím“ EU27 na dohodě o budoucím partnerství pracovat rychle a takovým způsobem, aby nové řešení celního režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem existovalo už k 31. prosinci 2020. Samotná pojistka z „rozvodové smlouvy“ by tak vůbec nebyla spuštěna.

Tusk: Smlouva není otevřená k novému vyjednávání

Předseda unijních summitů Donald Tusk po jednání uvedl, že Mayová své evropské kolegy seznámila s potížemi, které má s ratifikací už dojednaného textu dohody v Londýně. „Požádala o záruky, které by ratifikační proces v Dolní sněmovně odblokovaly,“ poznamenal. „Evropská rada nechce vyjednávat znovu, nechce žádné nové právní záruky,“ komentoval ale výsledek jednání český premiér Babiš.

Tusk zdůraznil, že prezidenti a premiéři EU plně respektují parlamentní proces v Británii. Připomněl, že se smlouvou o brexitu, která kromě jiného zřizuje i přechodné období do konce roku 2020 s možností prodloužení, lídři už na mimořádném summitu EU potvrdili i politickou deklaraci popisující zájem obou stran na budoucím partnerství. „Unie za dohodou dál stojí a má v plánu pokračovat s ratifikací. Není (smlouva) otevřená k novému vyjednávání,“ řekl Tusk.

Podle něj i podle stručných závěrů je cílem co nejtěsnější partnerství. Příprava na jednání o této budoucí smlouvě by měla začít co nejdříve po podpisu smlouvy o britském odchodu. Jednání samotná pak ihned po brexitu, tedy po 29. březnu příštího roku, kdy Británie přestane být členskou zemí EU.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Juncker: Potřebujeme slyšet, co Londýn od budoucího řešení čeká

Záložní varianta pro irskou hranici, která by při absenci jiného řešení fakticky udržela britské Severní Irsko v evropské celní unii, je od počátku míněna jen jako pojistka zajišťující neexistenci pevné hranice na irském ostrově a také integritu unijního trhu.

Aby ale bylo rychlé jednání o budoucí těsné spolupráci i finálním řešení irské hranice možné, potřebuje Evropská komise od Londýna v příštích týdnech slyšet, co přesně Británie od budoucí smlouvy čeká. Řekl to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Uvedl také, že Komise chce 19. prosince zveřejnit všechny informace, které mohou být užitečné pro 27 zemí EU v přípravách na takzvaný tvrdý brexit neboli případný odchod Británie z Unie bez dohody.

Šéf úřadu britské vlády a de facto zástupce premiérky David Lidington v pátek ujišťoval, že Theresa Mayová bude nadále v Evropské unii usilovat o další záruky týkající se sporné irské pojistky. Dojednaný text dohody označil v televize Sky News za „dobrý a slušný kompromis“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 5 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 5 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...