V úterý se o brexitu hlasovat nebude. Mayová chce znovu jednat s Bruselem, ten to ale odmítá

Podle britských médií je pravděpodobné, že poslanci dostanou možnost se k dohodě vyslovit až v lednu. Podle britského zákona o odchodu z EU by tak měli učinit nejpozději do 21. ledna, uvedl deník The Guardian.

Zákon z roku 2018 ukotvuje, že pokud nebude dohoda odsouhlasena do 21. ledna 2019, musí vláda učinit do pěti dnů prohlášení adresované parlamentu o svých dalších záměrech. Televize Sky News ale citovala zdroj z britské vlády, který tvrdí, že kabinet nepovažuje 21. leden za jednoznačný a zákonem stanovený termín.

Podle mluvčího Mayové bude další hlasování záležet na tom, zda se Londýnu podaří získat v Bruselu „dostatečné záruky“, které by Dolní sněmovnu uspokojily. Vláda by se nesnažila tyto záruky od EU získat, „pokud by si nemyslela, že to není možné“, dodal premiérčin mluvčí.

EU už jednat nechce, Tusk svolal na čtvrtek summit

Sama Mayová pak během debaty řekla, že zatím neví, jak dlouho bude jednání s EU trvat, ale že chce pracovat „co nejrychleji a nejnaléhavěji, jak to půjde“.

Evropská komise nicméně ještě před oficiálním prohlášením Mayové o odkladu hlasování oznámila, že jednání znovu otvírat nebude.

Podobně se vyjádřil i předseda Evropské rady Donald Tusk. Na Twitteru napsal, že EU už nehodlá podobu brexitové dohody s Londýnem projednávat, včetně irské pojistky. Tusk se však rozhodl na čtvrtek svolat Evropskou radu. „Jsme připraveni hovořit o tom, jak usnadnit ratifikaci (dohody) ve Velké Británii. A s tím, jak čas pokročil, budeme jednat i o možnosti odchodu Británie bez dohody,“ uvedl Tusk.

Další rozhovory s Bruselem odmítl rovněž irský premiér Leo Varadkar. „Není možné znovu otevírat žádný jednotlivý aspekt dohody, aniž bychom otevřeli všechny ostatní,“ vzkázal. Sám hned v pondělí hovořil o situaci v Británii s šéfem Evropské rady Tuskem. Shodli se, připravená dohoda o vystoupení Británie z EU je nejlepším řešení a nemůže být znovu vyjednána.

Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok nicméně prohlásil, že Unie je ochotna nové návrhy Mayové „pečlivě prostudovat“. Právě s nizozemským premiérem Markem Ruttem proto bude Mayová v úterý jednat.

O tom, že Británie EU skutečně opustí, premiérka nepochybuje, vláda podle ní ctí výsledek referenda z roku 2016, ve kterém se 51,9 procenta voličů vyjádřilo pro odchod z evropského společenství.

Pro úspěšné završení brexitu však podle premiérky musí dojít ke kompromisům. „Pokud chceme dosáhnout svého cíle, musíme k tomu mít prostředky,“ vyzvala Mayová poslance k ústupkům.

Mayová: Připravíme se na tvrdý brexit

Mayová zároveň uvedla, že kabinet zintenzivní přípravy na takzvaný neřízený brexit pro případ, že by poslanci nakonec dohodu neschválili.

Konzervativní předsedkyně vlády připustila, že takzvaná irská pojistka, která je součástí dohody, politiky rozděluje a panují kvůli ní obavy. Záložní řešení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem je ovšem podle Mayové pro brexitovou dohodu nezbytné. Pojistka by platila v případě, že se Londýn s Bruselem nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů.

Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že změny v brexitové dohodě musejí být podstatné. „Pokud Mayová nedokáže dohodu znovu vyjednat, musí odejít,“ řekl.

Vlivný konzervativní poslanec a zastánce tvrdého brexitu Jacob Rees-Mogg v reakci na projev Mayové řekl, že premiérka by měla „buď vládnout, nebo odejít“. „Takto pokračovat nelze,“ dodal.

Svoboda: Prodloužení jednání zásadně dopadne na unijní instituce

Podle bývalého českého ministra zahraničí Cyrila Svobody by se mohla vyjednávání o podobě brexitu protáhnout o měsíce až roky. „A podívejme se na důsledky: Příští rok v květnu se konají volby do Evropského parlamentu, a pokud Británie ještě bude v EU, volit se bude i tam. A v Evropském parlamentu znovu usednou i britští poslanci,“ uvedl Svoboda.

Původně přitom mělo Spojené království z Evropské unie odejít k 29. březnu příštího roku. Premiérka Mayová sice poslance v pondělí ujistila, že země k tomuto datu z Unie stihne odejít, zda je tento slib reálný, se ale ukáže až v nadcházejících dnech. 

Nový mandát k jednání bude muset podle Svobody dostat i unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier. Pokud ovšem Brusel na další jednání s Londýnem přistoupí.

Zoufalství, ponížení, chaos, hodnotí tisk rozhodnutí Mayové

Britský i zahraniční tisk označuje situaci v Londýně po rozhodnutí premiérky za ponižující a chaotickou. Londýnský list The Times poznamenal, že nyní pravděpodobně zesílí tlak na Mayovou, aby premiérský úřad opustila. Také deník The Independent si všímá, že přibývá kritiků, kteří volají po demisi premiérky „kvůli ponížení“ kolem hlasování.

O ponížení píše také list Financial Times. „Mayová zrušila hlasování o brexitu při ponižujícím kroku zpět,“ uvádí FT hned v titulku. Vystoupení Mayové zároveň označuje za „ponižující přiznání porážky“.

Americký list The Wall Street Journal napsal, že odložení parlamentního hlasování o brexitové dohodě uvrhlo v chaos jak vládu Mayové, tak její plány ohledně odchodu země z evropského bloku.

„Teď je možné všechno,“ tvrdí německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Míní tím možnosti odstoupení Mayové, jejího pádu, nových voleb i nového jednání o brexitové dohodě. FAZ upozorňuje, že v Bruselu nemůže Mayová očekávat velkou vstřícnost.