Polský Sejm schválil sporný zákon o reorganizaci nejvyššího soudu. Justiční reforma podle kritiků ruší dělbu moci. Všech více než 1300 připomínek opozice Sejm zamítl, přijal pouze pozměňovací návrh prezidenta Andrzeje Dudy, který je z vládní strany.
Podle listu Gazeta Wyborcza pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo. O návrhu bude hlasovat ještě Senát, i tam mají ovšem vládní konzervativci většinu.
Návrh zákona podle původního znění by umožnil ministru spravedlnosti zbavit se všech soudců nejvyššího soudu v Polsku a jmenovat nové. Duda si prosadil, že chce zvýšit pravomoci prezidenta a měl by poslední slovo v tom, kdo po přijetí zákona v nejvyšším soudu zůstane.
Už minulou sobotu parlament schválil legislativu, jež dává poslancům a ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat soudce bez konzultací se soudními kruhy. Zákony ještě musí podepsat prezident.
Nejvyšší soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty.
Pod vládou konzervativců ze strany Právo a spravedlnost (PiS) má již ministr spravedlnosti značnou moc nad prokuraturou, když vykonává funkci generálního prokurátora, a může tak ovlivňovat státní zástupce, jaká zahájí vyšetřování.
Podle vlády je reforma nutná, protože soudnictví je zkorumpované a slouží pouze elitě. Minulý týden šéf spravedlnosti Zbigniew Ziobro prohlásil, že změny jsou nezbytné, protože současný systém jmenování soudců je nedemokratický. „Chceme ukončit korporativismus, Polsko je demokracie založená na zásadách právního státu,“ uvedl.
Ministr vnitra chce obvinit některé demonstranty
Opozice tvrdí, že kabinetu jde jen o moc a že podkopává principy demokratického právního státu. Tisíce lidí v minulých dnech vyšly do ulic - ministr vnitra už oznámil, že policie obviní některé protestující, kteří blokovali cestu ven z parlamentu.
Demonstrovalo se i ve čtvrtek. „Svobodné Polsko, evropské Polsko,“ skandoval dav ve Varšavě protestující večer proti změnám v polské justici. Opoziční radnice odhadla počet demonstrantů na více než 50 tisíc. Policie, podřízená vládě, odhadla jejich počet na 14 tisíc. Demonstrace se podle televize TVN 24 konaly i v dalších polských městech.
Šéf Evropské rady Donald Tusk požádal kvůli polské reformě soudnictví o setkání prezidenta Dudu s tím, že je třeba zabránit marginalizaci země v Evropě. Podle Tuskova názoru jsou stávající kroky polské vládní většiny popřením evropských hodnot a standardů a představují pro pověst Polska riziko.
„Vrací nás - v politickém smyslu - v čase a prostoru: zpět a na východ,“ uvedl v prohlášení. Je si prý vědom, že polská hlava státu má na věc jiný pohled, ale ani rozdíly v názorech prý nejsou omluvou z povinnosti společně pracovat pro dobro a bezpečnost vlasti.
Tusk, kterého lídr PiS Jaroslaw Kaczyński pokládá za svého osobního nepřítele, zároveň zdůraznil, že postup vládní strany jen dál zruinuje už tak poškozený obrat polské demokracie. „Je proto třeba najít řešení, které bude přijatelné pro Poláky, pro parlamentní většinu i opozici, pro prezidenta i pro Evropskou unii. Vím, že je to složité,“ uvedl stálý předseda vrcholných schůzek EU.
„Nenecháme se zastrašit polskými a zahraničními obránci zájmů elit,“ vzkázala kritikům premiérka Beata Szydlová v televizním projevu k národu.
Výhrady Bruselu: Nezávislost justice je ohrožena
Varšavu kritizovala kvůli nové legislativě i Evropská komise. Reformy podle ní ohrožují nezávislost justice a možná ani neodpovídají evropskému právu - to může v budoucnu způsobit potíže každému, kdo by chtěl v Polsku obchodovat, podnikat či jen zemi navštívit.
„Nikdo nechce jít k soudu, kde se musí ptát, jestli soudci náhodou nezavolá nějaký ministr. Tak nezávislé soudnictví nefunguje,“ poznamenal první místopředseda komise Frans Timmermans. „Vláda práva je jednou ze základních hodnot, které naši Unii definují. Není to důležité jen pro Poláky. Co se děje v Polsku, ovlivňuje Unii jako celek,“ připomněl.
Naopak maďarská vláda stojí za posledními kroky Varšavy v otázce reformy soudnictví. Evropskou unii vyzvala, aby se nevměšovala do vnitřních záležitostí Polska. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjárta spustila EU „hon na čarodějnice“ vůči těm středoevropským zemím, které o unijních problémech unie mluví otevřeně a pokouší se nabízet jejich efektivní řešení.
O stavu právního státu v Polsku diskutuje Evropská komise s Varšavou od konce roku 2015. Loni 1. června EK poprvé v historii vůči Polsku spustila postup, na jehož konci mohou členské státy osmadvacítky rozhodnout o tom, že Varšavu zbaví v Unii některých hlasovacích práv.
