Eurokomisařka Věra Jourová zvažuje spojit vyplácení evropských peněz s dodržováním základních práv a svobod v jednotlivých státech. Uvedla to s odkazem na situaci v Polsku a Maďarsku pro německý magazín Der Spiegel. Polsko je nyní největším takzvaně čistým příjemcem v Unii. Navrhované opatření by mohlo začít platit až po roce 2020, kdy skončí stávající rozpočtové období.
Jourová chce osekat unijní peníze zemím, které nedodržují základní hodnoty
Jak v Maďarsku, tak v Polsku dochází podle Bruselu k oslabení právního státu. Vládní konzervativci z polské strany Právo a spravedlnost (PiS) zasahují do činnosti médií i ústavního soudu.
Jourová nyní zvažuje návrh, aby unijní peníze, které jsou pro Polsko a Maďarsko klíčové, byly vypláceny státům podle toho, zda dodržují základní hodnoty. Spiegelu to řekla v souvislosti s pravicově-populistickými stranami, které už mají v Evropě vliv, případně usilují o politické body v nadcházejících volbách.
„Každý, kdo žije v Evropě, musí přijmout základní hodnoty. Ty zahrnují právní stát, rovnoprávnost mužů a žen a nediskriminaci náboženských a jiných menšin. Ten, kdo nechce respektovat zákony nebo náš demokratický způsob života, by neměl žít v Evropě,“ konstatovala eurokomisařka.
Evropské komisi se situace kolem polské justice nezamlouvala natolik, že vůbec poprvé spustila mechanismus na ochranu právního státu. Varšava kritiku opakovaně odmítá.
„Vyčerpali jsme všechny možnosti, jak tuto záležitost vyřešit prostřednictvím přátelského dialogu. Pravděpodobně požádáme členské státy, aby se zapojily do dialogu s Polskem. Tento případ nemůže zůstat navždy u Komise. Už to trvá déle než rok,“ podotkla Jourová.
Dalším krokem bude zřejmě aktivace článku 7 Smlouvy o EU, která v extrémních případech může vést až k pozastavení hlasovacích práv Poláků.
Spiegel ale připomíná, že je velice nepravděpodobné, že k tomu dojde, protože by o tom musely rozhodnout jednomyslně členské státy EU. Budapešť přitom už dala na vědomí, že by návrh vetovala.
Brusel ale může Varšavu zasáhnout i jinak. „Je tu možnost, že by finanční prostředky EU závisely na právním státu a dodržování základních práv,“ uvedla Jourová. Týkalo by se to ale až dalšího rozpočtového období – tedy od roku 2021. Podpora ze strukturálních fondů byla až dosud závislá jen na ekonomických a technických faktorech.
Polsko je zdaleka největším čistým příjemcem v EU. Země obdrží téměř čtvrtinu prostředků ze všech fondů EU, což představuje 2,3 procenta jeho HDP. Pro polskou ekonomiku by to byl obrovský zásah, upozorňuje Spiegel.
Podle Jourové lze také očekávat „přinejmenším změny“ v kohezní politice, která slouží k vyrovnávání rozdílů mezi bohatými a chudými regiony v EU. Je prý otázkou, jaká suma se na tyto účely vyhradí v příštím rozpočtovém období od roku 2020. „Pokud ještě vůbec nějaká kohezní politika bude,“ poznamenala.