Walesa: V Polsku je co měnit. Ale ne tak, jak to dělá vláda

4 minuty
Walesa pro ČT: V Polsku je co měnit. Ale ne tak, jak to dělá vláda
Zdroj: ČT24

Vraťte nám demokracii, konec devastace země – tato hesla byla slyšet nejen ve Varšavě, ale i v sedmdesáti polských městech. Parlamentní opozice i občanská hnutí už poněkolikáté v uplynulých měsících vyzvala Poláky, aby současné vládě Beaty Szydlové řekli, že se jim nelíbí kurz země. Opozici podporuje i bývalý polský prezident Lech Walesa. V rozhovoru pro ČT mluvil o tom, co mu na vládě vadí i co by řekl Jaroslawu Kaczynskému.

„Situace není až tak špatná, ale je dobře, že společnost reaguje a je aktivní. Dříve se většina lidí ničím nezabývala, nechodila k volbám, což bylo špatné. Teď prožíváme období velkých reforem, proto je nutné, aby se jich prakticky každý občan účastnil. Pak se nám bude dařit plány realizovat. Takže situace, která nyní v zemi panuje, je dobrým budíčkem,“ domnívá se bývalý prezident. 

Walesa podporuje opoziční Občanskou platformu a Výbor na obranu demokracie, který už několik měsíců organizuje protestní demonstrace v celé zemi. Opozice odmítá snahy zpřísnit zákon o potratech anebo zákon o shromažďování.

Exprezident kritizuje vládní stranu Právo a spravedlnost za uzurpování moci, zásah do armádních struktur anebo za připravovanou reformu školství. „Samozřejmě je co měnit, ale přece ne tímto způsobem. Souhlasím, že jsou věci, které je třeba změnit k lepšímu, jen ne takto. Oni se totiž snaží všechno, co jim stojí v cestě, likvidovat anebo aspoň obejít, přičemž v demokratické zemi je například Ústavní soud nezbytný,“ stěžuje si Walesa.

Bývalý polský prezident kritizuje především předsedu strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského. Tvrdí, že sice není členem vlády, ale ve skutečnosti řídí nejen ji, ale i prezidenta Dudu. Kaczynského považuje za svého největšího protivníka, přičemž kdysi šlo o největší spojence. Na přelomu 80. a 90. let Walesa s Kaczynským úzce spolupracoval. Dnes spolu nemluví. Co by mu ale řekl?

„Řekl bych mu, že jsem se v něm spletl, že díky mně udělal kariéru a že podle mě opravdu dělá zlé věci. Vyvolává emoce a konflikty se všemi, a to není pro Polsko dobré. Prostě není dobře, že jsem mu pomohl dostat se kariérně tak daleko,“ litoval Walesa.

„Problém je totiž v tom, že ti lidé, kteří dnes mají moc, nedokáží nic vytvářet, a jít tak vpřed. Chybí jim nápady, a tak bojují s minulostí. Bojují s heslem, že oni by to dokázali lépe, že někdo udělal něco špatně. Jenže to je projev slabosti a intelektuální prázdnoty. Zabývají se jen tím, co bylo,“ dodal exprezident.

Polsko si připomíná výročí vyhlášení výjimečného stavu

Před 35 lety polští komunisté vyhlásili výjimečný stav. Tehdejší opozice v čele se Solidaritou byla nucena přejít do ilegality, tisíce lidí skončily za mřížemi a právě Walesa byl jedním z prvních vězňů výjimečného stavu. V komunistickém vězení strávil jedenáct měsíců.

Legendární vůdce Solidarity považuje výjimečný stav jako největší zločin komunismu v Polsku. „Tehdy jsem stál v čele opozice a obával se, že k výjimečnému stavu dojde. Pro nás bylo hlavní, abychom nebyli zcela poraženi, abychom se do boje mohli znovu vrátit a pak zvítězit. Je to významné datum pro celou společnost,“ vzpomínal.

„Pravdou je, že se na ty události jinak dívají ti, kteří stáli v čele odporu, i mezi nimi jsou různé pohledy, a jinak to hodnotí i společnost jako taková. Přece jen to bylo omezení svobody, rána pro rodící se demokracii, bylo to velmi odporné a zaplatili jsme za to velkou cenu. Přišli jsme o čas,“ konstatoval Walesa.

Polská opozice právě v den výročí vyhlášení výjimečného stavu uspořádala v celé zemi protesty namířené proti vládě. „Vláda musí slyšet, že je nutné vrátit se k hodnotám, za něž jsme bojovali, že je třeba vážit si toho, čeho jsme dosáhli, a že je nutné se ptát lidí na změny, které chtějí uskutečnit. Pokud ne, pak bude - bohužel pro ně - docházet k protestům, které povedou k tomu, že se svých stanovisek vzdají,“ uzavřel bývalý polský prezident. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...