Walesa: V Polsku je co měnit. Ale ne tak, jak to dělá vláda

Nahrávám video

Vraťte nám demokracii, konec devastace země – tato hesla byla slyšet nejen ve Varšavě, ale i v sedmdesáti polských městech. Parlamentní opozice i občanská hnutí už poněkolikáté v uplynulých měsících vyzvala Poláky, aby současné vládě Beaty Szydlové řekli, že se jim nelíbí kurz země. Opozici podporuje i bývalý polský prezident Lech Walesa. V rozhovoru pro ČT mluvil o tom, co mu na vládě vadí i co by řekl Jaroslawu Kaczynskému.

„Situace není až tak špatná, ale je dobře, že společnost reaguje a je aktivní. Dříve se většina lidí ničím nezabývala, nechodila k volbám, což bylo špatné. Teď prožíváme období velkých reforem, proto je nutné, aby se jich prakticky každý občan účastnil. Pak se nám bude dařit plány realizovat. Takže situace, která nyní v zemi panuje, je dobrým budíčkem,“ domnívá se bývalý prezident. 

Walesa podporuje opoziční Občanskou platformu a Výbor na obranu demokracie, který už několik měsíců organizuje protestní demonstrace v celé zemi. Opozice odmítá snahy zpřísnit zákon o potratech anebo zákon o shromažďování.

Exprezident kritizuje vládní stranu Právo a spravedlnost za uzurpování moci, zásah do armádních struktur anebo za připravovanou reformu školství. „Samozřejmě je co měnit, ale přece ne tímto způsobem. Souhlasím, že jsou věci, které je třeba změnit k lepšímu, jen ne takto. Oni se totiž snaží všechno, co jim stojí v cestě, likvidovat anebo aspoň obejít, přičemž v demokratické zemi je například Ústavní soud nezbytný,“ stěžuje si Walesa.

Bývalý polský prezident kritizuje především předsedu strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského. Tvrdí, že sice není členem vlády, ale ve skutečnosti řídí nejen ji, ale i prezidenta Dudu. Kaczynského považuje za svého největšího protivníka, přičemž kdysi šlo o největší spojence. Na přelomu 80. a 90. let Walesa s Kaczynským úzce spolupracoval. Dnes spolu nemluví. Co by mu ale řekl?

„Řekl bych mu, že jsem se v něm spletl, že díky mně udělal kariéru a že podle mě opravdu dělá zlé věci. Vyvolává emoce a konflikty se všemi, a to není pro Polsko dobré. Prostě není dobře, že jsem mu pomohl dostat se kariérně tak daleko,“ litoval Walesa.

„Problém je totiž v tom, že ti lidé, kteří dnes mají moc, nedokáží nic vytvářet, a jít tak vpřed. Chybí jim nápady, a tak bojují s minulostí. Bojují s heslem, že oni by to dokázali lépe, že někdo udělal něco špatně. Jenže to je projev slabosti a intelektuální prázdnoty. Zabývají se jen tím, co bylo,“ dodal exprezident.

Polsko si připomíná výročí vyhlášení výjimečného stavu

Před 35 lety polští komunisté vyhlásili výjimečný stav. Tehdejší opozice v čele se Solidaritou byla nucena přejít do ilegality, tisíce lidí skončily za mřížemi a právě Walesa byl jedním z prvních vězňů výjimečného stavu. V komunistickém vězení strávil jedenáct měsíců.

Legendární vůdce Solidarity považuje výjimečný stav jako největší zločin komunismu v Polsku. „Tehdy jsem stál v čele opozice a obával se, že k výjimečnému stavu dojde. Pro nás bylo hlavní, abychom nebyli zcela poraženi, abychom se do boje mohli znovu vrátit a pak zvítězit. Je to významné datum pro celou společnost,“ vzpomínal.

„Pravdou je, že se na ty události jinak dívají ti, kteří stáli v čele odporu, i mezi nimi jsou různé pohledy, a jinak to hodnotí i společnost jako taková. Přece jen to bylo omezení svobody, rána pro rodící se demokracii, bylo to velmi odporné a zaplatili jsme za to velkou cenu. Přišli jsme o čas,“ konstatoval Walesa.

Polská opozice právě v den výročí vyhlášení výjimečného stavu uspořádala v celé zemi protesty namířené proti vládě. „Vláda musí slyšet, že je nutné vrátit se k hodnotám, za něž jsme bojovali, že je třeba vážit si toho, čeho jsme dosáhli, a že je nutné se ptát lidí na změny, které chtějí uskutečnit. Pokud ne, pak bude - bohužel pro ně - docházet k protestům, které povedou k tomu, že se svých stanovisek vzdají,“ uzavřel bývalý polský prezident. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 12 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.