Polský parlament schválil návrh zákona, který poslancům a ministru spravedlnosti umožní jmenovat soudce bez konzultací se soudními kruhy. Opoziční strany a skupiny pro lidská práva legislativu kritizují – podle nich omezuje nezávislost justice. Podle vlády je reforma nutná, protože soudnictví je zkorumpované a slouží pouze elitě.
Polská opozice na nohou. Konzervativní vláda si uzákonila, že může sama volit soudce
Polští senátoři podpořili kontroverzní legislativu v sobotu v ranních hodinách. Aby návrh zákona začal platit, musí ho ještě podepsat prezident. Očekává se, že se tak stane bez problémů, protože Andrzej Duda je z vládní strany – konzervativní partaje Právo a spravedlnost (PiS).
Minulý týden šéf spravedlnosti Zbigniew Ziobro prohlásil, že změny jsou nezbytné, protože současný systém jmenování soudců je nedemokratický. „Chceme ukončit korporativismus, Polsko je demokracie založená na zásadách právního státu,“ uvedl.
Opoziční strany jsou však znepokojeny tím, že zákon dává parlamentu, jenž ovládají zákonodárci PiS, větší vliv při jmenování soudců. Podle nich jde o porušení principu oddělení moci.
Lídr opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna označil návrh za „oznámení o převratu“, uvádí agentura AFP. Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muiznieks uvedl, že reformy představují „závažnou překážku pro nezávislost soudců“.
„PiS ukončuje právní stát a opouští evropské společenství hodnot,“ reagoval vůdce největší skupiny Evropského parlamentu EPP Manfred Weber. Demonstrace proti změnám je naplánována na neděli, proběhne ve Varšavě.
Prostřednictvím změn v zákonech se straně již loni podařilo svými lidmi obsadit ústavní soud. V tomto týdnu byl v parlamentu předložen i samostatný návrh zákona, který by umožnil ministru spravedlnosti zbavit se všech soudců Nejvyššího soudu v Polsku a jmenovat nové.
Nejvyšší soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty.
Pod vládou PiS má již ministr spravedlnosti značnou moc nad prokuraturou, když vykonává funkci generálního prokurátora a může tak ovlivňovat státní zástupce, jaká zahájí vyšetřování.
Vládní konzervativci, kteří si udržují vysokou podporu voličů směsicí nacionalisticko-katolické politiky a štědrosti v sociální oblasti, snahu o získání kontroly nad soudy nijak nezastírají a tvrdí, že je důležitá pro prosazení reforem.
„V soudnictví nedosáhnete změny kvality bez změny lidí. A my jsme již ve volební kampani slibovali, že změníme soudnictví. Někomu se to líbí, jinému ne, ale občané s námi uzavřeli společnou dohodu, že radikálním způsobem změníme soudnictví,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki.
Zástupci států Evropské unie v polovině května poprvé řešili údajný odklon Polska od demokratických hodnot a právního státu. Ze schůzky ale podle diplomatů vyplynulo, že není v zájmu Bruselu Varšavu izolovat.
O stavu právního státu v Polsku diskutuje Evropská komise (EK) s Varšavou od konce roku 2015. Loni 1. června EK poprvé v historii vůči Polsku spustila postup, na jehož konci mohou členské státy EU rozhodnout o tom, že Varšavu zbaví v Unii některých hlasovacích práv.
