Strana Právo a spravedlnost táhne po svém politickém triumfu v Polsku zemi výrazně konzervativním směrem. Řada mladých liberálnějších Poláků odjíždí žít do České republiky, která pro ně představuje útočiště, kde jim nikdo neříká, jak mají žít a co mají dělat. Fenoménu se v reportáži věnoval pořad 168 hodin.
Liberální Poláci přicházejí žít do Česka
8 minut
168 hodin: Quo vadis, Polsko?
Do Česka se přistěhovali také Krysztof Szalinski s Magdalenou Baszowieckou. Mimo jiné proto, že by v Polsku jen stěží mohli žít jako nesezdaný pár a vadila jim i povinná výuka náboženství pro jejich děti. Takzvaný katechismus sice v Polsku není povinný, počítá se ale do klasifikace, která může ovlivnit přijetí na střední školu.
„Hlavně rodině se většinou hodně věcí nelíbí. Když je člověk mladý, může si dělat, co chce. Ale pak když přijdou děti, tak už je špatné, že třeba pár neměl svatbu, nebo že dítě není křtěné,“ popisuje realitu v Polsku Magdalena Baszowiecka. S partnerem Krysztofem žijí v Česku už přes 10 let a jsou tu spokojeni. Katolické Polsko platí za jednu z nejkonzervativnějších zemí v Evropě, náboženství hraje v životě Poláků zásadní roli.
„Kulturní“ revoluce na polský způsob
A konzervativní nálada v polské společnosti sílí, zasazuje se o to rok a půl vládnoucí strana Právo a spravedlnost. Strana má absolutní většinu v parlamentu a konzervativec je také prezident Andrzej Duda. „Ta strana nevyhrála jen politicky. Ona má pocit, že provádí jakousi ,kulturní‘ revoluci, návrat ke kořenům, návrat k národním hodnotám a klade důraz na určité morální prvky, které chce vracet do společnosti,“ říká bývalý zpravodaj ČT v Polsku Josef Pazderka.
V jeho pohledu se ale polská společnost stále více diferencuje a stále více lidí se třeba na potraty nebo na řadu dalších otázek spojených s katolickou církví dívá jinak. Proto o Polsku nelze přemýšlet jednostranně, soudí Pazderka.
Rozpolcené Polsko
Polská společnost je rozdělená, hlavně mezi mladými Poláky sílí odpor k životu podle diktátu ultrakonzervativních kruhů. A už se to projevilo i u volebních uren, když si třeba obyvatelé města Slupsk před dvěma lety zvolili starostu, který se otevřeně hlásí ke své homosexualitě.
Vy říkáte vždycky konzervativní Polsko. V polském parlamentu byl černoch, byl tam travestit, tři ženy byly předsedkyně polské vlády. Tak je to složitější, než si myslíte.
Polsko se mění i podle Krysztofa Szalinského, ačkoli to tak podle některých kroků polské vlády a kontroverzních výroků politiků nevypadá. „Teď jsme rozděleni na půlku. Protože jedna část je velmi konzervativní a druhá je víc liberální, touží po Evropské unii, chce víc volnosti podobně, jako jsme my hledali před 10 lety,“ tvrdí.
