Policejní zásah poznamenal start protestního pochodu turecké prokurdské strany HDP. Opozice chce upozornit na to, že úřady dál zatýkají její řadové členy, starosty i poslance. Ankaru za to opakovaně kritizovali evropští politici včetně šéfa diplomacie EU.
Zatím poslední protest prokurdské HDP se odehrál podle scénáře, který její veřejné akce zažily v minulosti. Neobešel se bez slzného plynu, potyček a zatýkání. „Čelíme tvrdému zásahu státu. Města po trase našeho pochodu navíc omezují vjezd a možnost shromažďování,“ tvrdí poslanec za HDP a účastník pochodu Musa Piroglu.
HDP nyní hodlá ze dvou směrů dojít do Ankary. Z Edirne na západě, kde je ve vězení její někdejší lídr Selahattin Demirtas, a z východu, kde má voličskou základnu. „Není to jen o Kurdech. Chceme upozornit na problémy od západu po východ. Zprostředkovat požadavky všech lidí,“ vysvětlil Piroglu.
V loňských komunálních volbách HDP ovládla radnice více než šedesáti obcí. Už o padesát z nich ale přišla kvůli obviněním ze spolupráce s teroristy, respektive zakázanou PKK. Začátkem června byli navíc mandátu zbaveni dva její poslanci. Strana mluví o politických procesech a odborníci o snaze vlády rozštěpit opozici.
„AKP se touto taktikou dřív snažila ovlivnit voliče, ale neuspěla. Teď se pokouší ovlivnit vedení opozičních stran, rozšířit trhliny mezi nimi. Zatím se jí to daří,“ podotkl politolog Ibrahim Uslu.
Erdoganova koalice by nyní podle průzkumů většinu nezískala
Návrat poslanců do lavic po pauze způsobené koronavirem rozvířil debatu o dalších opatřeních, která by mohla zkomplikovat život opozici a posílit vládní blok. Jako bumerang se kvůli tomu vracejí spekulace o předčasných volbách.
„Vláda podle mě nemá daný termín předčasných voleb. Připravuje si ale půdu pro případ, kdy by ji k nim nějaké okolnosti donutily,“ dodal politolog Uslu.
Proti předčasným volbám mluví průzkumy, podle kterých koalici prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ubývají hlasy a většinu v parlamentu by nyní nezískala.
