Rusko drží státní smutek, který na třetí den po tragickém požáru v Kemerovu vyhlásil prezident Vladimir Putin. V Kemerovské oblasti začal třídenní smutek už v úterý. Tamní gubernátor mezitím označil úterní demonstraci místních obyvatel proti postupu úřadů při vyšetřování za akci opozice. Ruská média dál zveřejňují výpovědi pozůstalých, kteří poukazují na chyby v zásahu a špatnou komunikaci či hrubé chování ze strany úřadů.
Požár v Kemerovu: Gubernátor zpochybnil protesty, pozůstalí popisují hrubé chování úřadů
V obchodním centru v Kemerovu zemřelo při nedělním požáru podle úřadů 41 dětí a 23 dospělých, kvůli nespokojenosti s postupem úřadů při vyšetřování se v centru města sešly v úterý tisíce lidí. Vyšetřovatelé už předtím oznámili, že nouzové východy byly při požáru uzamčené a že pracovník ostrahy vypnul požární signalizaci hned poté, co se rozezněla.
Gubernátor Kemerovské oblasti Aman Tulejev prezidentu Vladimiru Putinovi řekl, že demonstrace byla podle něj akcí politické opozice.
„Celá opozice v ten okamžik přijela: (její zástupci) šli do domů, do okolních firem, do obytné čtvrti. Dnes je tam nějakých 200 lidí (počet protestujících postupně narostl na několik tisíc – pozn. red.). To nejsou příbuzní zemřelých. Pracujeme s nimi, říkáme jim: Je to svatokrádež, smutek se snažíte využít k řešení svých problémů,“ uvedl podle webu soukromé televize Dožď gubernátor.
„Jisté síly se snaží zneužít tragédii k rozeštvání lidí, chtějí se přiživit na cizím neštěstí a strašlivě destabilizovat situaci,“ prohlásil také gubernátor. O pozadí údajné kampaně se blíže nezmínil.
Protesty zpochybnil i zástupce gubernátora Vladimir Černov. „Dospěli jsme k závěru, že to byla jasně naplánovaná akce za účelem diskreditace úřadů… Bylo tam příliš mnoho ‚nažhavené mládeže‘… Lidé se zúčastnili, aniž úplně chápali, co tam dělají,“ řekl Černov podle agentury RIA Novosti (překlad jeho vyjádření zveřejnil web Ta Politika).
Zpravodaj ČT Karas: Lidé nevěří úřadům, šíří se neověřené informace o počtu mrtvých či příčině požáru (zdroj: ČT24)
Sociální pracovnice k pozůstalým: To nejhorší je ještě před vámi
Ruská média mezitím zveřejňují výpovědi pozůstalých, kteří si stěžují jak na postup zasahujících bezpečnostních složek, tak na necitlivé chování úřadů. Ruský nezávislý web Meduza například v reportáži, jejíž překlad rovněž zveřejnil web Ta Politika, cituje Olgu Lillevjaliovou. Tři její děti při požáru zahynuly, protože se nemohly dostat ven ze zamčeného kinosálu.
„Stále hořelo a my stáli šest hodin venku na ulici, za celou dobu za námi vůbec nikdo nepřišel. Obchodní centrum uzavřela v půl šesté policie. Policisté se chovali vrcholně agresivně. Běhali jsme po ulici sem a tam, centrum stále hořelo. Nikam nás nepustili a vůbec nic nám neřekli. Nad budovou se valila oblaka kouře. Naše děti hořely a my se jen dívali,“ uvedla.
„Ve štábu nám jenom cpali do pusy sušenky a sendviče,“ pokračuje paní Lillevjaliová. „Snažili jsme se s mužem zastavit ve škole (v tamní tělocvičně se shromáždili příbuzní pohřešovaných – pozn. red.) někoho z policistů, abychom věděli, co můžeme čekat. Ale oni nás hrubě odbyli, byli jsme jim úplně ukradení,“ dodává.
„Nakonec jsme to s mužem už nevydrželi a začali jsme křičet: Seredjuku, vylez ven! (Ilja Vladimirovič Seredjuk je starostou města Kemerovo, pozn. red.) – protože jsme ze zpráv věděli, že je někde ve škole. Chápete to? Věděli jsme to ze zpráv!!! Vůbec se neodvážil vyjít k nám ven! V půl desáté už manžel popadl jednoho policistu za límec a začal na něj křičet: Vládo, vylez ven! Řekněte, kolik dětí umřelo. Co máme čekat? Potřebujeme informace,“ popsala paní Lillevjaliová.
Reportáž také popisuje, že někteří z rodičů zemřelých dětí byli i osmkrát dotazování na to, kdo jim zemřel a kolik let jejich dětem bylo. „V našem státě je všechno zařízené tak, že svědectví musíte podat několikrát,“ vysvětlila sociální pracovnice jedné z matek. „Neplačte, slzy budete ještě potřebovat. To nejhorší je ještě před vámi.“
Úřednice: Děti umírají každý den, tak co?
Další reportáž Meduzy, jejíž překlad taktéž zveřejnil web Ta Politika, se věnuje shromáždění obyvatel v centru Kemerova, kde se nespokojení obyvatelé střetli s místními úředníky.
„V televizi nám tvrdí, že žijeme v nejbohatší zemi. Ale požár, ve kterém uhořely naše děti, přijeli hasit nevycvičení hasiči a záchranáři na speciální technice z 80. let. Bez vrtulníků, bez dostatečného množství plynových masek, bez vybavení. Tak kde je to naše bohatství?“ ptal se Sergej Agarkov, jehož dvě děti a matka při požáru rovněž přišly o život.
Středeční shromáždění v centru Kemerova
„Děti v horních patrech křičely, že nemohou dýchat. Prosily, aby je někdo zachránil. Ale vy jste ani nedokázali dole pod okny rozvinout dost plachet!“ spílal Agarkov hasičům. „Moje matka se dostala přímo do ohně a shořela zaživa. Dcera shořela na popel. Viděli jste někdy, jak vypadá člověk, který shoří na popel? Víte, jak to vypadá? Já to teď – kvůli vám – vím! Tělo mého syna zůstalo v celku. Udusil se zplodinami, uvnitř má všechno úplně černé, zjevně utíkal, pak zakopl, nadechl se a už nevstal.“
Přítomní úředníci podle reportáže na výtky pozůstalých, kteří mimo jiné požadovali, aby vyvodili z tragédie osobní zodpovědnost, často reagovali neadekvátně. „K čemu taková panika? Proč hned žádáte demisi?“ ptala se například jedna z nich. „Poslyšte, vůbec nechápu, proč takhle reagujete. Každý den umírá mnoho dětí. Řada dětí umře například na AIDS,“ pokračovala. „Nehledě na to, že řada z vás sem přišla kvůli cizím dětem…,“ dodala, než ji naštvaní lidé přerušili.
Také ve středu se před radnicí v Kemerovu shromáždili kvůli tragédii místní obyvatelé. Pozůstalí mezitím pohřbili prvních třináct obětí, které se podařilo identifikovat.