Lajdáctví, řekl Putin o požáru v Kemerovu, kde protestují tisíce Rusů. Náměstek se jim omlouval v kleče

V Kemerovu protestují tisíce lidí proti postupu úřadů při vyšetřování požáru, centrum střeží policie. Náměstek gubernátora prosil dav na kolenou za odpuštění. Situaci se snažil uklidnit i prezident Vladimir Putin. Ten uctil památku 64 lidí, kteří zahynuli při požáru místního nákupního centra. Mezi oběťmi jsou desítky dětí. Prezident neštěstí označil za lajdáctví. Policie už zatkla pět lidí.

Oficiální bilance tragédie hovoří o 64 obětech, jsou do ní zahrnuty i pohřešované osoby, jichž je 38 včetně 26 dětí. Jsou to s největší pravděpodobností oběti, které se dosud nepodařilo identifikovat. Devětašedesát lidí bylo bezprostředně po neštěstí hospitalizováno, mezi nimi bylo 24 dětí.

Příbuzní podle ruských médií ohlásili policii 67 pohřešovaných. Podle jiných zpráv je však pohřešovaných až osmdesát. Rozdíl těchto údajů oproti oficiálním statistikám úřady nijak nekomentovaly.

„Co se to tu děje? Tohle není žádná bitva nebo neočekávaný výbuch metanu v dole. Lidé, děti sem přišli relaxovat. Mluvíme o demografii a přijdeme o tolik lidí – kvůli čemu, kvůli zločinecké nedbalosti,“ upozornil šéf Kremlu.

Putinova cesta do Kemerova nebyla předem veřejně ohlášená. Prezident položil kytici u zdi obchodního centra, kde lidé vytvořili improvizovaný památník. Obyvatelé zde vedle květin kladou i hračky. V Kemerovské oblasti začal třídenní státní smutek, na celonárodní úrovni bude ve středu, ohlásil Putin.

Vladimir Putin v Kemerovu
Zdroj: ČTK/AP/Alexei Druzhinin

Chceme pravdu, volají tisíce Rusů

U kemerovské radnice se sešly tisíce lidí, kteří požadují, aby úřady zveřejnily veškeré informace o tragédii. Někteří z nich požadují úplné informace o obětech neštěstí. Někteří tvrdí, že na místě v neděli zasahoval nedostatečný počet záchranářů.

Dav skandoval „Pravdu!“, „Demisi!“, „Všichni před soud!“. Z improvizované tribuny mluvili pozůstalí. Na večer se podle moskevského rozhlasu připravuje i protestní mítink v centru hlavního města.

Po sedmi hodinách protestů k demonstrantům přišel náměstek kemerovského gubernátora Sergej Civilev, který podle RIA Novosti dav na kolenou prosil za odpuštění a žádal, aby se lidé rozešli a nevyvolávali konflikt.

Demonstrace v Kemerovu
Zdroj: Marina Lisova/Reuters

Skupina lidí si dokonce vyžádala přístup do místní márnice, aby se na vlastní oči přesvědčili o počtu obětí. V Kemerovu kolují informace, že je kromě 64 mrtvých pohřešováno dalších 85 osob, z nichž velká většina jsou děti mezi deseti a třinácti lety.

Obyvatelé Kemerova si novinářům stěžovali, že policie přístup rodičů k mrtvým tělům jejich dětí podmiňuje podpisem závazku o mlčenlivosti. Ruští vyšetřovatelé informaci potvrdili s tím, že jde o „zákonný požadavek, který je ku prospěchu pozůstalých“.

Šéf kremelského výboru pro lidská práva Michail Fedotov postup policistů označil za „absolutně nelidský“. Místní média informují o tom, že policisté zabavují mobilní telefony a videokamery lidem žijícím v sousedství místa požáru.

Delegaci nespokojených obyvatel města přijal sám Putin. Občany vyzval, aby nepochybovali o informacích z radnice, a slíbil jim, že všichni viníci budou nalezeni a spravedlivě potrestáni.

Pieta za oběti kemerovského požáru
Zdroj: ČTK/imago sportfotodienst/Danil Aikin

Příčiny požáru zatím nejsou jasné. Z dosavadních informací vyplývá, že byly vážně porušeny bezpečnostní předpisy. Evakuační východy byly uzamčeny, požární signalizaci vypnul pracovník soukromé ostrahy v okamžiku, kdy se sirény rozezněly, a v nákupním středisku byl použit vysoce hořlavý materiál.

Policie už pozatýkala pět osob včetně činitele podezřelého z vypnutí signalizace. Putin v Kremerovu prohlásil, že pověřil vyšetřovatele, aby prošetřili i úředníky, kteří fungování nákupního centra schválili.

Při požáru rovněž uhynulo asi 200 kusů zvěře v zoologické zahradě umístěné ve druhém patře obchodního centra. Způsobenou škodu odhadují pojišťovací úředníci předběžně na čtyři miliardy rublů (téměř 1,5 miliardy korun). 

Obchodní centrum v Kemerovu zničené požárem
Zdroj: ČTK/imago sportfotodienst/Kirill Kukhmar

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 21 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.