Spojené státy a Čína spolu nyní soupeří o nadvládu a dominanci, domnívá se německý sinolog a politolog Hanns Maull, který v současnosti působí na americké Univerzitě Johnse Hopkinse. Čína zatím v řadě oblastí zaostává, během dvaceti let se ale posune na úroveň Spojených států, tvrdí Maull. S uznávaným odborníkem hovořil redaktor ČT Jan Šilhan.
Pane Maulle, mluvíme spolu před nadcházejícím dlouho očekávaným summitem EU-Čína. Jaké jsou podle vás její ambice směrem k Evropě z hlediska diplomacie, politiky nebo obchodu?
Musíte porozumět, že Čína má velmi dlouhodobou strategii zahraniční politiky. Čínské vedení přemýšlí o dekády napřed. A myslím, že jeho hlavním cílem je snaha řídit svět podle vlastních představ a principů. V tomto pohledu je Evropa důležitý partner, ale taky důležitý objekt zájmu.
Podívejme se na to z evropského pohledu. Měla by se Evropa konkurence z Číny obávat, být alespoň obezřetná – nebo to brát jako příležitost?
Je to vážná výzva. Samozřejmě to není jako za studené války. Není to totéž, ale namístě je opatrnost a pečlivé zkoumání toho, jak Čína jedná, jaké má ambice. Evropská unie by měla zdvořile, ale jasně říct, jaká jsou pravidla, na kterých trváme.
Co americko-čínské vztahy? S obchodní válkou na jedné straně a kýženou spoluprací na straně druhé…
Podle mě je stale víc patrné, že míříme nebo už jsme ve stádiu geopolitického souboje mezi oběma zeměmi o budoucnost mezinárodního pořádku, o pravidla hry. To platí napříč oblastmi, není to jen obchod, i když z velké části také. Je to o penězích, vojenské moci, technologiích. To jsou hlavní oblasti soupeření mezi Spojenými státy a Čínou o nadvládu a dominanci.
Pojďme se přesunout ke vztahu s další supervelmocí a to je Rusko. Jaký je váš odhad jejich budoucích vazeb? Jsou partneři, nebo soupeři?
Čína a Rusko stale víc spolupracují, i když je jasné, že Rusko bude postupně tahat za kratší konec. Čína bude z dvojice tím silnějším. Ale jinak spolupracují velmi úzce – souhlasí v chápání toho, jak by mezinárodní řád měl fungovat. Odmítají západní nadvládu, odmítají svět pod vedením Spojených států.
Pokud můžeme mluvit globálně, o jaké klíčové oblasti světa budou velmoci v budoucnu soupeřit?
Podívejte se na Novou hedvábnou stezku, kterou iniciovala Čína, podívejte se na oblasti, kudy prochází, a máte odpověď na svou otázku. Ano, Latinská Amerika je trochu na okraji, ale i ta se už do projektu nepřímo zapojuje. Stezka rámuje více či méně hlavní oblasti soupeření – v první řadě východní Asii.
Aktuálně tam platí regionální pořádek pod vedením Spojených států a jejich spojenců a to chce Čína změnit. Výsledky můžete vidět třeba v Jihočínském moři.
Dosáhla už Čína plného statusu supervelmoci – myslím plného statusu –, nebo existují nějaké prvky, které Číně stále chybí?
Čína je stále pozadu v řadě oblastí, ale hlavně ve vývoji technologií. Je to navíc v mnoha ohledech stále rozvojová země. Některé části Číny jsou stále velmi chudé a relativně zaostalé. Její sílu by neměl nikdo přeceňovat, ale ani podceňovat. V tuto chvíli je ale podle mě jasné, že Čína se během dvaceti let posune na úroveň Spojených států jako globální velmoc.
Rozhovor je k dispozici ve videu.
