Tisíce lidí se ve Varšavě zúčastnily Pochodu nezávislosti, který ke 102. výročí samostatnosti Polska pořádala krajní pravice. Kvůli pandemii se plánoval pouze automobilový průvod, někteří lidé však vyrazili i pěšky. Policie je nechala i přes zákaz starosty jít, zasáhla však ve chvíli, kdy radikální část účastníků napadla její příslušníky.
„Asi po patnácti minutách nejspíš fotbaloví chuligáni napadli těžkooděnce, kteří chránili postranní ulice. Házeli po nich lahvemi, pyrotechnikou a kameny,“ popsal z Varšavy zpravodaj ČT Lukáš Mathé. Několik lidí podle něj při potyčkách utrpělo zranění. Policie zasahovala slzným plynem či gumovými projektily.
Někdo také zapálil byt tak, že hodil dýmovnici na balkón, na kterém visely dvě vlajky: jedna duhová symbolizující snahu o rovnoprávnost sexuálních menšin a druhá se symbolem blesku, který si vzaly do znaku ženy protestující proti nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu fakticky zakazujícímu potraty. Radikální pravice dlouhodobě brání možnostem sexuálních menšin zakládat například rodinu a má také blízko k církevní interpretaci práva na život od početí.
Hlavní část pochodu skončila u Národního stadionu, kde účastníci zazpívali hymnu. Někteří Poláci oslavili výročí obnovení nezávislosti země automobilovou jízdou.
Trojí dělení
Polsko si 11. listopadu připomíná opětovné získání nezávislosti, které se dočkalo po 123 letech v roce 1918. Polské království patřívalo k velkým evropským státům, ale v letech 1772 až 1795 při takzvaném trojím dělení zaniklo, když bylo postupně rozděleno mezi Prusko, Rakousko a Rusko.
Loni se varšavského pochodu zúčastnilo několik desítek tisíc lidí a pořádkové síly bránily střetům mezi nacionalisty a účastníky levicové protidemonstrace. Při předloňských oslavách stého výročí obnovení nezávislosti šli představitelé vlády a prezident Andrzej Duda poprvé ve stejném průvodu jako přívrženci radikální pravice, ale s odstupem. Akce se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí.
