Nord Stream 2 podrývá bezpečnost Ukrajiny, uvedl šéf americké diplomacie

Plynovod Nord Stream 2 je ruský geopolitický projekt podrývající bezpečnost Ukrajiny a hrozba pro energetické zabezpečení Evropy, řekl ve středu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Na jednání se svým německým protějškem Heikem Maasem se zástupci obou států shodli, že budou společně i nadále stát proti ruským „provokacím“ vůči Ukrajině.

„Chceme se ujistit, že Rusko nepoužije Nord Stream 2 jako donucovací prostředek vůči Evropě nebo Ukrajině,“ sdělil Blinken, který je na návštěvě Německa. Odpoledne ho přijme i kancléřka Angela Merkelová.

„Německo a Spojené státy budou i nadále tvořit společnou frontu proti všem hrozbám a provokacím z Ruska, ať se bude jednat o zabírání území Ukrajiny“ nebo „uvěznění Alexeje Navalného či dezinformace v našich demokraciích“, citovala Blinkena agentura AFP.

Předmět sporů

Takřka dokončený plynovod Nord Stream 2 má už brzy přivádět zemní plyn z Ruska přímo do Německa po dně Baltského moře. Stavba plynovodu, jehož větev povede i do Česka, se však stala předmětem sporů mimo jiné proto, že obchází státy jako Polsko, pobaltské země a také Ukrajinu, které tak přijdou o tranzitní poplatky.

Washington již dříve zmínil své obavy z toho, že plynovod zvýší ruský ekonomický a politický vliv na Evropu; podle některých kritiků dokonce bude představovat bezprostřední hrozbu pro mír v Evropě.

Blinken ve středu ujistil, že Washington je plně rozhodnutý z těžké situace vykřesat pozitiva a posílit energetické zabezpečení Evropy.

Ministři zahraničí se na jednání v Berlíně také shodli, že Írán a světové mocnosti jsou na dobré cestě k návratu k jaderné dohodě z roku 2015. V cestě však stále stojí významné překážky, uvedl Maas.

„Děláme pokroky, ale je to stále velmi složité,“ dodal šéf německé diplomacie, podle kterého je stále možné dospět s Teheránem k dohodě i poté, co si Íránci minulý týden za nového prezidenta zvolili ultrakonzervativního Ebráhíma Raísího.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V mrakodrapu na Manhattanu se ohnuly nosné sloupy, dělníci budovu stabilizovali

Sedmatřicetipatrová budova v Midtownu na Manhattanu byla evakuována poté, co se prohnuly nosné sloupy. Velitel newyorských hasičů uvedl, že panovaly obavy z možného lokálního zřícení, ale budova je postavena tak, že úplné zřícení je nemožné. Dělníkům se po několika hodinách povedlo instalací dočasného vyztužení rozestavěnou budovu stabilizovat. V následujících dnech se chystají další stabilizační práce.
09:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Příměří mezi USA a Íránem je u konce, prohlásil Trump

Příměří mezi USA s Íránem je u konce, řekl americký prezident Donald Trump na summitu NATO. Íránce označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu.
před 16 mminutami

Teherán zaútočil na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Exploze zněly i v Íránu

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Írán údery označil za „zjevnou agresi“ a slíbil odvetu. V Bahrajnu byly pak ve středu ráno slyšet výbuchy, sirény zněly také v Kuvajtu, uvedla agentura AFP. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinérie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde zemřela žena a zranění utrpěli dva lidé. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov a Cherson, v Oděse je desítka raněných, píše web Ukrajinska Pravda. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 29 mminutami

Pavel v Ankaře řešil výdaje i Ukrajinu, Babiš mluvil s Trumpem

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
03:25Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rusové mohou na olympiádu. MOV zrušil jejich suspendaci

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně zrušil po téměř třech letech suspendaci Ruského olympijského výboru, jeho sportovci se tak mohou zapojit do kvalifikací i kolektivních sportů pro letní hry v roce 2028 v Los Angeles. Český olympijský výbor s tímto rozhodnutím nesouhlasí, verdikt MOV s ohledem na pokračující ruskou agresi na Ukrajině zkritizoval také ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé).
před 52 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výdaje na obranu a summit NATO

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
před 2 hhodinami

VideoVěk mají ověřovat, ale nedělají to. Sociální sítě v testu v Austrálii pohořely

Sociální sítě v Austrálii zcela propadly v testu, zda kontrolují věk svých uživatelů, míní tamní vláda. Poradci kabinetu zkušebně vytvořili 50 účtů s deklarovaným věkem 16 let. Napříč devíti platformami – včetně Instagramu, TikToku a Youtube – pravost tvrzení nezkoumala žádná. Země přitom loni jako první na světě zakázala tyto platformy mladým do 16 let. Austrálie koncem června zvýšila pokuty pro technologické giganty a chce usnadnit jejich soudní postih za nedodržování předpisů. Věkovou hranici pro sociální sítě zavádí či zvažuje stále víc zemí.
před 4 hhodinami

Evropský pohled