Některé firmy v Česku napojené na ruský režim převádějí majetek na nové osoby, zřejmě v obavě ze sankcí

3 minuty
Události: Ruské firmy převádějí majetek na jiné osoby
Zdroj: ČT24

Některé české firmy přímo či nepřímo napojené na současný ruský režim mění své majitele nebo převádějí majetek na nové osoby. Podle analytiků za tím stojí obava ze sankcí. Příkladem je i ruská firma Armatek spolupracující s Gazpromem. V centru Prahy spoluvlastnila hotel v hodnotě několika set milionů korun. Po začátku války se ale svého podílu zbavila.

Podle firemního webu dodává ruská společnost Armatek součástky pro sankcionované firmy Gazprom nebo Rosněfť a spolupracuje také s Rosatomem. V Praze nedaleko Václavského náměstí spoluvlastnila hotel Bohemia Plaza. Firma Armatek ale po začátku ruské invaze na Ukrajinu z vlastnické struktury hotelu zmizela.

Armatek v majetkové struktuře hotelu nahradila firma Riva Brenta. V pozadí je ale znovu původní společnost – jednatelkou nového vlastníka je totiž ředitelka Armateku. Ta bydlí v Praze-Řeporyjích a podle katastru nemovitost také vlastní. Adresu v domě má rovněž Igor Gudzenko, na kterého je teď podnik vlastnící hotel oficiálně napsaný.

Společníkem ve firmě ovládající pražský hotel byl v minulosti kromě Armateku i podnikatel Dmitrij Jeremejev. Jeho rodina vlastní zámek ve Škvorci. Podnikatel původem z Ruska tvrdí, že společnost opustil kvůli Armateku.

Virtuální sídla

Změn ve firmách s ruskými vlastníky je v posledních měsících víc. Finanční analytický úřad například prověřuje majetek miliardáře Rafika Gasanova. Ten hned po začátku války přesunul své sídlo z Ruska do Ázerbájdžánu. V Praze vlastní hotel Prezident a má tu českou jednatelku.

Řada společností, které v poslední době vyměnily majitele, má jen virtuální sídla. Například nový vlastník už zmíněného hotelu Bohemia Plaza oficiálně sídlí v trvale uzavřeném obchodě s látkami v pražských Holešovicích.

Ruské firmy napojené na politiky z Kremlu se z Česka nezačaly stahovat jen po letošním začátku agrese na Ukrajině. První vlna přišla už po obsazení Krymu v roce 2014, kdy vznikly první sankční seznamy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...