Nejednota v hlasování o Ficovi zanechala pachuť ve slovenské koalici, Matovič její rozpad odmítá

Nahrávám video

Slovenské vládní strany se rozhádaly kvůli středečnímu rozhodnutí nevydat expremiéra Roberta Fica k vazebnímu stíhání. Média výsledek hodnotí jako neúspěch předsedy hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a ministra financí Igora Matoviče. Při hlasování nebyl jednotný ani jeho klub OĽaNO, který dvě poslankyně, jež se zdržely, potrestal vyloučením.

Igor Matovič postavil svou politickou image na boji proti korupci a před dvěma lety ve volbách sliboval zúčtování s érou Smeru a jeho šéfem Robertem Ficem. „Zbavíme se ficismu, který Slovensko dvanáct let ničí,“ prohlásil Matovič v únoru 2020. 

Při vydávání expremiéra k vazebnímu stíhání ale koalice jednotu neudržela a Fico bude stíhaný na svobodě. 

Podle reportéra Denníku N Dušana Mikušoviče, který o Matovičovi napsal knihu, mělo hlasování pro předsedu OĽaNO zásadní význam. „Toto mu symbolicky vezme i ten moment, kdy mohl říkat, že on dostane Roberta Fica minimálně do vazby, což vždycky říkal, že udělá. Image Igora Matoviče už bude upadat a ve slovenské politice ztratí význam.“ 

Středečního hlasování se účastnilo všech 150 zákonodárců, což se jinak podaří snad jen při ustavující schůzi. Pro Ficovo vydání chyběly dva hlasy a klub OĽaNO už vyloučil dvě své poslankyně, které se zdržely.

„Nemyslím, že je to tak prvoplánové, jestli dáme nebo nedáme Fica do basy. Z mého pohledu to není tak jednoduché rozhodnutí. Proto jsem se zdržela,“ vysvětlila jedna z nich Katarína Hatráková.

Ficovi pomohlo i vládní hnutí Sme rodina

Stejně přitom Robertu Ficovi pomohlo celé koaliční hnutí Sme rodina, které už déle zpochybňuje vyšetřování korupce, protože dopadá i na jeho lidi. Další koaliční strana, Sloboda a solidarita (SaS), proto začala veřejně pochybovat o dalším smyslu společného vládnutí.

„Nevidím nejmenší důvod, aby toto někdo používal jako záminku pro rozpad koalice. Zodpovědnost vůči zemi, kterou máme, je o mnoho větší,“ odmítl Matovič spekulace o případném konci koalice. Potrestat hnutí Sme rodina vyloučením z koalice Matovič odmítá, protože bez jeho hlasů by vláda neudržela většinu.

„SaS správně cítí ten moment, kdy si může několik dnů dělat politické body na tom, že OĽaNO mírně selhalo,“ komentuje současné napětí reportér Mikušovič z Denníku N.

Podle sociologa Michal Vašečky z Bratislava Policy Institute je možné, že koalice přežije, ale její akceschopnost zřejmě prudce klesne. „Asi to už nebude reformní koalice, je vážně nalomená šance, že by ještě schválila nějaké zásadní reformy,“ konstatoval v Horizontu ČT24. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 1 hhodinou

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 1 hhodinou

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled