Na syrskou základnu podle Moskvy útočil Izrael. Sýrie viní USA

Nahrávám video

Při nočním raketovém útoku na vojenskou leteckou základnu v syrské provincii Homs zemřelo 14 lidí, mezi nimi Íránci, uvedla to exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Podle Rusů stojí za útokem Izrael, syrská státní televize z něj naopak obvinila Spojené státy. Pentagon to odmítl.

Syrská televize uvedla, že brzy po půlnoci místního času byly v blízkosti letiště slyšet silné výbuchy. Podle nejnovějších informací syrských médií letiště aktivovalo systém protivzdušné obrany a sestřelilo osm raket. Ředitel SOHR Ramí Abdar Rahmán sdělil, že mezi oběťmi útoku jsou převážně Íránci či členové skupin podporovaných Teheránem.

Podle ruského ministerstva obrany úder uskutečnila dvě izraelská letadla, která startovala z Libanonu. Na syrskou základnu podle Moskvy vystřelila osm raket, z toho pět zneškodnila syrská protivzdušná obrana. Izraelské stíhačky F-15 při akci nenarušily syrský vzdušný prostor, uvedla ruská armáda. Rusko je v syrské válce spojencem Damašku.

Nahrávám video

O možnosti izraelského útoku spekuloval i server The Guardian; Židovský stát ostatně T-4 ostřeloval již letos v únoru. Údajně íránský dron vypuštěný z letiště přistál v Izraeli. K otázkám výbuchů se izraelský mluvčí odmítl vyjádřit.

Syřané neobvinili Izrael, ale Washington

Syrská státní média v rozporu s Ruskem tvrdí, že za útokem zřejmě stojí Spojené státy, Pentagon to ale odmítl. „V tuto chvíli v Sýrii žádné letecké údery neprovádíme,“ uvádí se v prohlášení ministerstva obrany. „Nicméně situaci nadále pečlivě sledujeme a podporujeme probíhající diplomatické úsilí pohnat k odpovědnosti ty osoby, které mají na svědomí použití chemických zbraní v Sýrii,“ píše Pentagon.

Americký prezident Donald Trump v neděli v souvislosti s údajným chemickým útokem v Dúmá označil syrského prezidenta Bašára Asada za „zvíře Asada“. Trump řekl, že za útok, který si dosud vyžádal sedmdesát obětí, musí zaplatit. 

Základnu používaly i ruské vzdušné síly

Vojenskou základnu známou jako Tiyas, nacházející se na půli cesty mezi Homsem a ruinami starobylé Palmíry, využívaly podle Guardianu i ruské vzdušné síly. Zatím není jané, jestli ruské letectvo bylo v době útoku na vojenské základně T-4 přítomné.  K ostřelování došlo ve chvíli, kdy by měla zasedat Rada bezbečnosti OSN kvůli chemickému útoku v Dúmá na předměstí Damašku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 59 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...