Téma Údery proti Asadovi v Sýrii

Spojené státy uvažují o mezinárodní vojenské reakci na údajný chemický útok v syrském městě Dúmá.  Agentuře Reuters to sdělili nejmenovaní američtí činitelé. Prezident Donald Trump slíbil, že jeho reakce bude rychlá a energická. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo americký návrh rezoluce, který požadoval vytvoření mezinárodního orgánu pro vyšetření odpovědnosti za chemické útoky v Sýrii. Následně však neprošla ani rezoluce předložená Ruskem, která požadovala vytvoření expertního výboru pro vyšetření útoku.

Při údajném chemickém útoku na syrské město Dúmá zahynulo v sobotu nejméně šedesát lidí a přes tisíc dalších bylo zraněno, sdělili záchranáři ze syrského Svazu zdravotnických a pomocných organizací (UOSSM). Velvyslankyně USA na schůzce Rady bezpečnosti OSN sdělila, že Washington na chemický útok v Sýrii odpoví bez ohledu na to, co Rada udělá. Šéf ruské diplomacie předtím oznámil, že ruští specialisté v místě útoku žádné stopy použití chemických zbraní nenalezli.

Analytici britského královského letectva (RAF) na Kypru zachytili v den útoku na ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru podezřelou depeši odeslanou ze Sýrie do Moskvy. Píše o tom list The Times. Depeše byla součástí balíku špionážních zpráv, které Londýn poskytl britským spojencům před hromadným vyhošťováním ruských diplomatů, uvedl dále list.

Při nočním raketovém útoku na vojenskou leteckou základnu v syrské provincii Homs zemřelo 14 lidí, mezi nimi Íránci, uvedla to exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Podle Rusů stojí za útokem Izrael, syrská státní televize z něj naopak obvinila Spojené státy. Pentagon to odmítl.

Až sedm desítek lidí zemřelo při náletech ve městě Dúmá v syrské východní Ghútě. Podle exilových pozorovatelů i místních záchranářů šlo zřejmě o chemický útok sarinem a dalšími nervovými plyny. Syrský režim i jeho ruský spojenec nasazení zbraní hromadného ničení popírají. Útok odsoudily Spojené státy, prezident Donald Trump mluví o tvrdém potrestání syrského režimu. Kvůli útoku by se měla v pondělí mimořádně sejít Rada bezpečnosti OSN.

Turecko, Írán a Rusko hodlají pracovat na tom, aby v Sýrii mohlo být uzavřeno trvalé příměří. Prezidenti všech tří států se na summitu v Ankaře shodli na urychlení mírových jednání. Tématem summitu byla také ochrana syrských civilistů, zachování syrské územní celistvosti a boj proti teroristům.

První autobusy s bojovníky povstalecké skupiny Džajš al-Islám a jejich rodinami začaly odjíždět z města Dúmá, poslední bašty protivládních sil v syrské východní Ghútě. S odvoláním na syrská státní média o tom informovaly světové tiskové agentury. Pokud by všichni bojovníci dohodu o evakuaci přijali, znamenalo by to definitivní vítězství režimu prezidenta Bašára Asada v boji o oblast na východ od Damašku.

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že očekává, že se velmi brzy jeho země stáhne ze syrských bojišť, kde je jejím prvořadým zájmem definitivní porážka tzv. Islámského státu. „Nekompromisně jsme ISIS zasáhli. Budeme mít (v blízké budoucnosti) zpět 100 procent území jejich chalífátu,“ uvedl šéf Bílého domu na mítinku v Ohiu.

„Je to vydírání ze strany Spojených států,“ tak vidí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhošťování ruských diplomatů. Reagoval  tak na kroky USA a více než dvou desítek převážně evropských zemí včetně Česka, které v těchto dnech vypověděly 140 diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů. Moskva chystá odvetu.

Dnešní krveprolévání v mnoha částech Blízkého východu na první pohled vyvolává dojem, že se region potopil do nepřehledného chaosu. V této krvavé lázni se však politika v oblasti stává paradoxně čitelnější, než tomu bylo v dobách před arabským jarem a vypuknutím současného násilí. Tehdy sice řada zdejších režimů působila navenek monoliticky a uniformně, avšak pod jejich povrchem nejen pomalu rozmrzaly staré konflikty, ale formovaly se i mnohá nová napětí. „Změny, které přineslo arabské jaro, řadu z těchto napětí uvolnilo a na jejich základě začal na Blízkém východě krystalizovat staro-nový geopolitický pořádek,“ píše ve své analýze pro web ČT24.cz přední český expert na blízkovýchodní politiku Marek Čejka.