Lavrov: Vyhošťování Rusů je výsledek amerického vydírání

„Je to vydírání ze strany Spojených států,“ tak vidí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhošťování ruských diplomatů. Reagoval  tak na kroky USA a více než dvou desítek převážně evropských zemí včetně Česka, které v těchto dnech vypověděly 140 diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů. Moskva chystá odvetu.

Lavrov během své úterní cesty do Uzbekistánu řekl, že USA použily „kolosální tlak, kolosální vydírání, které se staly hlavním nástrojem Washingtonu na mezinárodní scéně“.

Podle ruských agentur Lavrov také řekl, že Rusko bude muset odpovědět odvetnými opatřeními, protože „takovou neurvalost nelze tolerovat“.

Moskva opakovaně popírá, že by měla podíl na kauze bývalého příslušníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala, který v minulosti přešel do služeb britské tajné služby a tento měsíc byl v jihoanglickém Salisbury i se svojí dcerou otráven. Oba byli ve vážném stavu hospitalizováni a jejich stav je označován jako kritický.

Se dvěma ruskými diplomaty se rozloučí i u protinožců, Irsko pošle domů jednoho

„Společně se Spojeným královstvím a dalšími spojenci a partnery přistoupila Austrálie k odpovědi na nedávný útok nervovou látkou v Salisbury v Británii,“ uvedl australský premiér Malcolm Turnbull v prohlášení. Dodal, že australská vláda se rozhodla vypovědět dvojici ruských diplomatů, u nichž bylo zjištěno, že pracují pro tajné služby.

Vyhoštění ruských diplomatů krátce před Turnbullovým prohlášením naznačil australský ministr financí Scott Morrison. Ten v rozhovoru se stanicí Sky News ocenil postoj zemí, které se rozhodly Rusy vypovědět.

Dublin se rozhodl vyhostit jednoho diplomata. „Ministerstvo zahraničních věcí hovořilo s velvyslancem Ruské federace a informovalo ho, že pověření člena jeho sboru s diplomatickým statusem bude ukončeno v souladu s ustanoveními Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,“ sdělil irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Irsko podnikne kroky, které jsou odpovídající a které ve světle událostí prokážou solidaritu s našimi nejbližšími sousedy,“ avizoval už dříve šéf irské diplomacie.

V pondělí většina zemí Evropské unie, ale i Spojené státy, Kanada, Ukrajina, Norsko, Albánie a Makedonie oznámily, že vypoví více než stovku diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů.

Agentura APA vyzdvihuje, že ke kroku přistoupily i Česko a Maďarsko, považované za proruské. Země jako Slovensko, Slovinsko nebo Portugalsko zatím vyčkávají. Rakousko zřejmě nevyhostí Rusy ani v případě, že bude dokázána vina Moskvy, sdělila tamní ministryně zahraničí Karin Kneisslová ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Londýn poděkoval za globální reakci

Silnou reakci ze světa ocenil britský ministr zahraničí Boris Johnson. „To, co svět dnes říká, je, že tento způsob chování je nepřijatelný. Projevuje se po celém světě - od Sýrie až po Salisbury a lidé ho mají dost. A proto si myslím, že přišla velmi silná globální reakce,“ podotkl šéf britské diplomacie.

Jako projev solidarity s Británií i Moldavsko vypovědělo tři ruské diplomaty, kteří by měli Kišiněv opustit do sedmi dnů. Oznámilo to moldavské ministerstvo zahraničí s tím, že příslušnou nótu v úterý převzal ruský velvyslanec Farid Muchametšin.

Česká reakce patří vzhledem k velikosti země i zastupitelského úřadu mezi ty silnější. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že zemi budou muset opustit tři zaměstnanci ruské ambasády.

Je to trochu pozdě a také je to trochu symbolické. Naše vlády prostřednictvím kontrarozvědky dávno věděly, že diplomatů (z Ruska) je tu příliš mnoho a že to neodpovídá skutečnému obsazení velvyslanectví. Pozitivní ovšem je, že se tím naše vláda hlásí k Evropské unii konečně nějakým pozitivním krokem, jimž je vyjádřena solidarita mezi členskými státy.
Luboš Dobrovský

Prezident Miloš Zeman mezitím uložil Bezpečnostní informační službě (BIS), aby prošetřila, jestli byl jed typu novičok na území Česka někdy vyvíjený nebo skladovaný, jak tvrdí Rusko. Česká vláda přitom toto tvrzení opakovaně odmítla.

Kiska kritizoval slovenskou vládu, že nevyhostila ruské diplomaty

Slovenský prezident Andrej Kiska zkritizoval vládu, že se Slovensko nepřidalo k dalším zemím EU včetně visegrádské čtyřky a nevyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. Kiska zároveň vybídl nového premiéra Petera Pellegriniho k zásadnímu postoji Bratislavy ohledně projevu solidarity s Británii.

Slovenské ministerstvo v zahraničí v pondělí uvedlo, že se v souvislosti se zmiňovanou kauzou rozhodlo jen předvolat ruského velvyslance na Slovensku.

  • Spojené státy americké – 60 diplomatů 
  • Ukrajina – 13 diplomatů
  • Kanada – 4 diplomaté
  • Albánie – 2 diplomaté
  • Norsko – 1 diplomat
  • Makedonie - 1 diplomat
  • Moldávie - 3 diplomaté
  • EU:
  • Německo – 4 diplomaté
  • Francie – 4 diplomaté
  • Polsko – 4 diplomaté
  • Česko – 3 diplomaté
  • Litva – 3 diplomaté, kromě toho prohlásí 44 Rusů za nežádoucí osoby
  • Itálie – 2 diplomaté
  • Španělsko – 2 diplomaté
  • Dánsko – 2 diplomaté
  • Nizozemsko – 2 diplomaté
  • Lotyšsko – 1 diplomat
  • Estonsko – 1 diplomat
  • Chorvatsko – 1 diplomat
  • Finsko – 1 diplomat
  • Švédsko – 1 diplomat
  • Rumunsko – 1 diplomat
  • Maďarsko – 1 diplomat
  • Irsko - 1 diplomat
  • Velká Británie – už 14. března oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů
  • Austrálie - 2 diplomaté 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...