Lavrov: Vyhošťování Rusů je výsledek amerického vydírání

„Je to vydírání ze strany Spojených států,“ tak vidí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhošťování ruských diplomatů. Reagoval  tak na kroky USA a více než dvou desítek převážně evropských zemí včetně Česka, které v těchto dnech vypověděly 140 diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů. Moskva chystá odvetu.

Lavrov během své úterní cesty do Uzbekistánu řekl, že USA použily „kolosální tlak, kolosální vydírání, které se staly hlavním nástrojem Washingtonu na mezinárodní scéně“.

Podle ruských agentur Lavrov také řekl, že Rusko bude muset odpovědět odvetnými opatřeními, protože „takovou neurvalost nelze tolerovat“.

Moskva opakovaně popírá, že by měla podíl na kauze bývalého příslušníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala, který v minulosti přešel do služeb britské tajné služby a tento měsíc byl v jihoanglickém Salisbury i se svojí dcerou otráven. Oba byli ve vážném stavu hospitalizováni a jejich stav je označován jako kritický.

Se dvěma ruskými diplomaty se rozloučí i u protinožců, Irsko pošle domů jednoho

„Společně se Spojeným královstvím a dalšími spojenci a partnery přistoupila Austrálie k odpovědi na nedávný útok nervovou látkou v Salisbury v Británii,“ uvedl australský premiér Malcolm Turnbull v prohlášení. Dodal, že australská vláda se rozhodla vypovědět dvojici ruských diplomatů, u nichž bylo zjištěno, že pracují pro tajné služby.

Vyhoštění ruských diplomatů krátce před Turnbullovým prohlášením naznačil australský ministr financí Scott Morrison. Ten v rozhovoru se stanicí Sky News ocenil postoj zemí, které se rozhodly Rusy vypovědět.

Dublin se rozhodl vyhostit jednoho diplomata. „Ministerstvo zahraničních věcí hovořilo s velvyslancem Ruské federace a informovalo ho, že pověření člena jeho sboru s diplomatickým statusem bude ukončeno v souladu s ustanoveními Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,“ sdělil irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Irsko podnikne kroky, které jsou odpovídající a které ve světle událostí prokážou solidaritu s našimi nejbližšími sousedy,“ avizoval už dříve šéf irské diplomacie.

V pondělí většina zemí Evropské unie, ale i Spojené státy, Kanada, Ukrajina, Norsko, Albánie a Makedonie oznámily, že vypoví více než stovku diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů.

Agentura APA vyzdvihuje, že ke kroku přistoupily i Česko a Maďarsko, považované za proruské. Země jako Slovensko, Slovinsko nebo Portugalsko zatím vyčkávají. Rakousko zřejmě nevyhostí Rusy ani v případě, že bude dokázána vina Moskvy, sdělila tamní ministryně zahraničí Karin Kneisslová ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Londýn poděkoval za globální reakci

Silnou reakci ze světa ocenil britský ministr zahraničí Boris Johnson. „To, co svět dnes říká, je, že tento způsob chování je nepřijatelný. Projevuje se po celém světě - od Sýrie až po Salisbury a lidé ho mají dost. A proto si myslím, že přišla velmi silná globální reakce,“ podotkl šéf britské diplomacie.

Jako projev solidarity s Británií i Moldavsko vypovědělo tři ruské diplomaty, kteří by měli Kišiněv opustit do sedmi dnů. Oznámilo to moldavské ministerstvo zahraničí s tím, že příslušnou nótu v úterý převzal ruský velvyslanec Farid Muchametšin.

Česká reakce patří vzhledem k velikosti země i zastupitelského úřadu mezi ty silnější. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že zemi budou muset opustit tři zaměstnanci ruské ambasády.

Je to trochu pozdě a také je to trochu symbolické. Naše vlády prostřednictvím kontrarozvědky dávno věděly, že diplomatů (z Ruska) je tu příliš mnoho a že to neodpovídá skutečnému obsazení velvyslanectví. Pozitivní ovšem je, že se tím naše vláda hlásí k Evropské unii konečně nějakým pozitivním krokem, jimž je vyjádřena solidarita mezi členskými státy.
Luboš Dobrovský

Prezident Miloš Zeman mezitím uložil Bezpečnostní informační službě (BIS), aby prošetřila, jestli byl jed typu novičok na území Česka někdy vyvíjený nebo skladovaný, jak tvrdí Rusko. Česká vláda přitom toto tvrzení opakovaně odmítla.

Kiska kritizoval slovenskou vládu, že nevyhostila ruské diplomaty

Slovenský prezident Andrej Kiska zkritizoval vládu, že se Slovensko nepřidalo k dalším zemím EU včetně visegrádské čtyřky a nevyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. Kiska zároveň vybídl nového premiéra Petera Pellegriniho k zásadnímu postoji Bratislavy ohledně projevu solidarity s Británii.

Slovenské ministerstvo v zahraničí v pondělí uvedlo, že se v souvislosti se zmiňovanou kauzou rozhodlo jen předvolat ruského velvyslance na Slovensku.

  • Spojené státy americké – 60 diplomatů 
  • Ukrajina – 13 diplomatů
  • Kanada – 4 diplomaté
  • Albánie – 2 diplomaté
  • Norsko – 1 diplomat
  • Makedonie - 1 diplomat
  • Moldávie - 3 diplomaté
  • EU:
  • Německo – 4 diplomaté
  • Francie – 4 diplomaté
  • Polsko – 4 diplomaté
  • Česko – 3 diplomaté
  • Litva – 3 diplomaté, kromě toho prohlásí 44 Rusů za nežádoucí osoby
  • Itálie – 2 diplomaté
  • Španělsko – 2 diplomaté
  • Dánsko – 2 diplomaté
  • Nizozemsko – 2 diplomaté
  • Lotyšsko – 1 diplomat
  • Estonsko – 1 diplomat
  • Chorvatsko – 1 diplomat
  • Finsko – 1 diplomat
  • Švédsko – 1 diplomat
  • Rumunsko – 1 diplomat
  • Maďarsko – 1 diplomat
  • Irsko - 1 diplomat
  • Velká Británie – už 14. března oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů
  • Austrálie - 2 diplomaté 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 8 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...