Lavrov: Vyhošťování Rusů je výsledek amerického vydírání

„Je to vydírání ze strany Spojených států,“ tak vidí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhošťování ruských diplomatů. Reagoval  tak na kroky USA a více než dvou desítek převážně evropských zemí včetně Česka, které v těchto dnech vypověděly 140 diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů. Moskva chystá odvetu.

Lavrov během své úterní cesty do Uzbekistánu řekl, že USA použily „kolosální tlak, kolosální vydírání, které se staly hlavním nástrojem Washingtonu na mezinárodní scéně“.

Podle ruských agentur Lavrov také řekl, že Rusko bude muset odpovědět odvetnými opatřeními, protože „takovou neurvalost nelze tolerovat“.

Moskva opakovaně popírá, že by měla podíl na kauze bývalého příslušníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala, který v minulosti přešel do služeb britské tajné služby a tento měsíc byl v jihoanglickém Salisbury i se svojí dcerou otráven. Oba byli ve vážném stavu hospitalizováni a jejich stav je označován jako kritický.

Se dvěma ruskými diplomaty se rozloučí i u protinožců, Irsko pošle domů jednoho

„Společně se Spojeným královstvím a dalšími spojenci a partnery přistoupila Austrálie k odpovědi na nedávný útok nervovou látkou v Salisbury v Británii,“ uvedl australský premiér Malcolm Turnbull v prohlášení. Dodal, že australská vláda se rozhodla vypovědět dvojici ruských diplomatů, u nichž bylo zjištěno, že pracují pro tajné služby.

Vyhoštění ruských diplomatů krátce před Turnbullovým prohlášením naznačil australský ministr financí Scott Morrison. Ten v rozhovoru se stanicí Sky News ocenil postoj zemí, které se rozhodly Rusy vypovědět.

Dublin se rozhodl vyhostit jednoho diplomata. „Ministerstvo zahraničních věcí hovořilo s velvyslancem Ruské federace a informovalo ho, že pověření člena jeho sboru s diplomatickým statusem bude ukončeno v souladu s ustanoveními Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,“ sdělil irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Irsko podnikne kroky, které jsou odpovídající a které ve světle událostí prokážou solidaritu s našimi nejbližšími sousedy,“ avizoval už dříve šéf irské diplomacie.

V pondělí většina zemí Evropské unie, ale i Spojené státy, Kanada, Ukrajina, Norsko, Albánie a Makedonie oznámily, že vypoví více než stovku diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů.

Agentura APA vyzdvihuje, že ke kroku přistoupily i Česko a Maďarsko, považované za proruské. Země jako Slovensko, Slovinsko nebo Portugalsko zatím vyčkávají. Rakousko zřejmě nevyhostí Rusy ani v případě, že bude dokázána vina Moskvy, sdělila tamní ministryně zahraničí Karin Kneisslová ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Londýn poděkoval za globální reakci

Silnou reakci ze světa ocenil britský ministr zahraničí Boris Johnson. „To, co svět dnes říká, je, že tento způsob chování je nepřijatelný. Projevuje se po celém světě - od Sýrie až po Salisbury a lidé ho mají dost. A proto si myslím, že přišla velmi silná globální reakce,“ podotkl šéf britské diplomacie.

Jako projev solidarity s Británií i Moldavsko vypovědělo tři ruské diplomaty, kteří by měli Kišiněv opustit do sedmi dnů. Oznámilo to moldavské ministerstvo zahraničí s tím, že příslušnou nótu v úterý převzal ruský velvyslanec Farid Muchametšin.

Česká reakce patří vzhledem k velikosti země i zastupitelského úřadu mezi ty silnější. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že zemi budou muset opustit tři zaměstnanci ruské ambasády.

Je to trochu pozdě a také je to trochu symbolické. Naše vlády prostřednictvím kontrarozvědky dávno věděly, že diplomatů (z Ruska) je tu příliš mnoho a že to neodpovídá skutečnému obsazení velvyslanectví. Pozitivní ovšem je, že se tím naše vláda hlásí k Evropské unii konečně nějakým pozitivním krokem, jimž je vyjádřena solidarita mezi členskými státy.
Luboš Dobrovský

Prezident Miloš Zeman mezitím uložil Bezpečnostní informační službě (BIS), aby prošetřila, jestli byl jed typu novičok na území Česka někdy vyvíjený nebo skladovaný, jak tvrdí Rusko. Česká vláda přitom toto tvrzení opakovaně odmítla.

Kiska kritizoval slovenskou vládu, že nevyhostila ruské diplomaty

Slovenský prezident Andrej Kiska zkritizoval vládu, že se Slovensko nepřidalo k dalším zemím EU včetně visegrádské čtyřky a nevyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. Kiska zároveň vybídl nového premiéra Petera Pellegriniho k zásadnímu postoji Bratislavy ohledně projevu solidarity s Británii.

Slovenské ministerstvo v zahraničí v pondělí uvedlo, že se v souvislosti se zmiňovanou kauzou rozhodlo jen předvolat ruského velvyslance na Slovensku.

  • Spojené státy americké – 60 diplomatů 
  • Ukrajina – 13 diplomatů
  • Kanada – 4 diplomaté
  • Albánie – 2 diplomaté
  • Norsko – 1 diplomat
  • Makedonie - 1 diplomat
  • Moldávie - 3 diplomaté
  • EU:
  • Německo – 4 diplomaté
  • Francie – 4 diplomaté
  • Polsko – 4 diplomaté
  • Česko – 3 diplomaté
  • Litva – 3 diplomaté, kromě toho prohlásí 44 Rusů za nežádoucí osoby
  • Itálie – 2 diplomaté
  • Španělsko – 2 diplomaté
  • Dánsko – 2 diplomaté
  • Nizozemsko – 2 diplomaté
  • Lotyšsko – 1 diplomat
  • Estonsko – 1 diplomat
  • Chorvatsko – 1 diplomat
  • Finsko – 1 diplomat
  • Švédsko – 1 diplomat
  • Rumunsko – 1 diplomat
  • Maďarsko – 1 diplomat
  • Irsko - 1 diplomat
  • Velká Británie – už 14. března oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů
  • Austrálie - 2 diplomaté 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 13 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.