Koordinovaná odveta: země EU vyhošťují Rusy z ambasád, Trump nařídil uzavřít konzulát a poslat domů 60 diplomatů

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump v reakci na kauzu Skripal nařídil vyhoštění šedesáti Rusů a uzavření konzulátu v Seattlu. Mezi vyhoštěnými je i 12 diplomatů z mise při OSN v New Yorku. Ruské diplomaty se rozhodlo vyhostit také několik členských zemí Evropské unie, Ukrajina, Albánie, Norsko, Makedonie či Kanada. Z Česka musí odjet tři pracovníci ruské ambasády. Reakce ruského ministerstva zahraničí bude podle agentury RIA „symetrická“.

Konzulát v Seattlu na severozápadním pobřeží USA bude do 2. dubna uzavřen vzhledem k tomu, že se v blízkosti nachází americká námořní základna, uvádí agentura Reuters. Šedesát vyhoštěných Rusů podle amerických činitelů působí v USA jako špioni s diplomatickým krytím. Opustit USA mají do sedmi dnů.

Vypovězení diplomatů má být podle činitelů americké vlády signálem do Kremlu, že počet ruských špionážních operativců ve Spojených státech je „nepřijatelně vysoký“. Pokud Moskva odpoví recipročně, jsou údajně Spojené státy připraveny učinit další kroky.

Mluvčí Bílého domu Raj Shah později uvedl, že Spojené státy si přejí rozvíjet s Ruskem vstřícné vztahy, ale chování Moskvy, jako byl útok v Británii na někdejšího ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru, tomu brání. „Prezident chce pracovat s Rusy, ale jejich chování to někdy neumožňuje,“ řekl mluvčí. Útok označil za nestoudný a lehkovážný. „Naše vztahy s Ruskem závisejí na ruské vládě, na Vladimiru Putinovi a na dalších vrcholných ruských činitelích,“ podotkl Shah.

Jeho kolegyně Sarah Sandersová prohlásila, že po vyhoštění Rusů budou Spojené státy bezpečnější zemí, protože „bude omezena ruská schopnost slídit po Američanech a provádět tajné operace“. „Vyhoštěním Spojené státy a jejich spojenci dávají Rusku jasně na vědomí, že jejich akce budou mít následky,“ řekla mluvčí.

Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov v reakci na krok americké vlády prohlásil, že diplomatická mise jeho země v USA bude i ve zmenšené podobě pokračovat v práci. Vyhoštění diplomaté podle něj opustí území Spojených států ve stanovené době.

Podle agentury RIA Novosti Antonov na americkém ministerstvu zahraničí proti vyhoštění ostře protestoval. „Spojené státy svými současnými akcemi ničí to málo, co zbylo z americko-ruských vztahů,“ uvedl Antonov.

Prohlásil, že reakce Moskvy bude analogická. Vypovězení stejného počtu amerických diplomatů ze zastoupení USA v Moskvě už dříve předpověděli ruští poslanci, reciprocitou se netajilo ani vedení ruské diplomacie.

Nahrávám video

K vyhošťování se připojilo 16 zemí EU

Členy ruských diplomatických misí se rozhodlo vyhostit zatím 16 členských zemí Evropské unie. Předseda Evropské rady Donald Tusk nevyloučil, že v nadcházejících dnech a týdnech budou následovat další společná evropská opatření, včetně možných nových vyhoštění ruských diplomatů.

Mezi státy EU, které se rozhodly vypovědět ruské diplomaty jsou Německo, Francie a Polsko (po čtyřech), Česko a Litva (tři), Itálie, Dánsko, Nizozemsko a Španělsko (po dvou), Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko, Finsko, Švédsko, Rumunsko a Maďarsko (po jednom). 

Kromě Spojených států a států EU vyhostí 4 diplomaty také Kanada, 2 diplomaty Albánie, 1 diplomata Norsko a Makedonie a 13 pak Ukrajina. Rozhodnutí Kyjeva oznámil prezident Petro Porošenko, který otravu Skripala a jeho dcery označil za cynický útok. Krok Ukrajiny je podle něj projevem solidarity s atlantickými spojenci a byl podniknut v koordinaci se zeměmi Evropské unie.

Policejní auto před ruskou ambasádou ve Varšavě
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

„Jde o největší hromadné vyloučení ruských zpravodajců v historii. Naši partneři projevili velkou solidaritu, ať už jde o přátele v EU, Severní Americe, NATO a další,“ uvedla britská premiérka Theresa Mayová.

O společném postupu vůči Moskvě jednal minulý týden summit Evropské unie, který jednoznačně souhlasil s názorem britské vlády, že za incident je s největší pravděpodobností odpovědná Ruská federace. Moskva to popírá.

Bývalý agent ruské GRU a britské MI6 Sergej Skripal byl společně se svou dcerou otráven nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury začátkem března. Oba zůstávají v nemocnici v kritickém stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánoPrávě teď

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 19 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 2 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...