Koordinovaná odveta: země EU vyhošťují Rusy z ambasád, Trump nařídil uzavřít konzulát a poslat domů 60 diplomatů

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump v reakci na kauzu Skripal nařídil vyhoštění šedesáti Rusů a uzavření konzulátu v Seattlu. Mezi vyhoštěnými je i 12 diplomatů z mise při OSN v New Yorku. Ruské diplomaty se rozhodlo vyhostit také několik členských zemí Evropské unie, Ukrajina, Albánie, Norsko, Makedonie či Kanada. Z Česka musí odjet tři pracovníci ruské ambasády. Reakce ruského ministerstva zahraničí bude podle agentury RIA „symetrická“.

Konzulát v Seattlu na severozápadním pobřeží USA bude do 2. dubna uzavřen vzhledem k tomu, že se v blízkosti nachází americká námořní základna, uvádí agentura Reuters. Šedesát vyhoštěných Rusů podle amerických činitelů působí v USA jako špioni s diplomatickým krytím. Opustit USA mají do sedmi dnů.

Vypovězení diplomatů má být podle činitelů americké vlády signálem do Kremlu, že počet ruských špionážních operativců ve Spojených státech je „nepřijatelně vysoký“. Pokud Moskva odpoví recipročně, jsou údajně Spojené státy připraveny učinit další kroky.

Mluvčí Bílého domu Raj Shah později uvedl, že Spojené státy si přejí rozvíjet s Ruskem vstřícné vztahy, ale chování Moskvy, jako byl útok v Británii na někdejšího ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru, tomu brání. „Prezident chce pracovat s Rusy, ale jejich chování to někdy neumožňuje,“ řekl mluvčí. Útok označil za nestoudný a lehkovážný. „Naše vztahy s Ruskem závisejí na ruské vládě, na Vladimiru Putinovi a na dalších vrcholných ruských činitelích,“ podotkl Shah.

Jeho kolegyně Sarah Sandersová prohlásila, že po vyhoštění Rusů budou Spojené státy bezpečnější zemí, protože „bude omezena ruská schopnost slídit po Američanech a provádět tajné operace“. „Vyhoštěním Spojené státy a jejich spojenci dávají Rusku jasně na vědomí, že jejich akce budou mít následky,“ řekla mluvčí.

Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov v reakci na krok americké vlády prohlásil, že diplomatická mise jeho země v USA bude i ve zmenšené podobě pokračovat v práci. Vyhoštění diplomaté podle něj opustí území Spojených států ve stanovené době.

Podle agentury RIA Novosti Antonov na americkém ministerstvu zahraničí proti vyhoštění ostře protestoval. „Spojené státy svými současnými akcemi ničí to málo, co zbylo z americko-ruských vztahů,“ uvedl Antonov.

Prohlásil, že reakce Moskvy bude analogická. Vypovězení stejného počtu amerických diplomatů ze zastoupení USA v Moskvě už dříve předpověděli ruští poslanci, reciprocitou se netajilo ani vedení ruské diplomacie.

Nahrávám video

K vyhošťování se připojilo 16 zemí EU

Členy ruských diplomatických misí se rozhodlo vyhostit zatím 16 členských zemí Evropské unie. Předseda Evropské rady Donald Tusk nevyloučil, že v nadcházejících dnech a týdnech budou následovat další společná evropská opatření, včetně možných nových vyhoštění ruských diplomatů.

Mezi státy EU, které se rozhodly vypovědět ruské diplomaty jsou Německo, Francie a Polsko (po čtyřech), Česko a Litva (tři), Itálie, Dánsko, Nizozemsko a Španělsko (po dvou), Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko, Finsko, Švédsko, Rumunsko a Maďarsko (po jednom). 

Kromě Spojených států a států EU vyhostí 4 diplomaty také Kanada, 2 diplomaty Albánie, 1 diplomata Norsko a Makedonie a 13 pak Ukrajina. Rozhodnutí Kyjeva oznámil prezident Petro Porošenko, který otravu Skripala a jeho dcery označil za cynický útok. Krok Ukrajiny je podle něj projevem solidarity s atlantickými spojenci a byl podniknut v koordinaci se zeměmi Evropské unie.

Policejní auto před ruskou ambasádou ve Varšavě
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

„Jde o největší hromadné vyloučení ruských zpravodajců v historii. Naši partneři projevili velkou solidaritu, ať už jde o přátele v EU, Severní Americe, NATO a další,“ uvedla britská premiérka Theresa Mayová.

O společném postupu vůči Moskvě jednal minulý týden summit Evropské unie, který jednoznačně souhlasil s názorem britské vlády, že za incident je s největší pravděpodobností odpovědná Ruská federace. Moskva to popírá.

Bývalý agent ruské GRU a britské MI6 Sergej Skripal byl společně se svou dcerou otráven nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury začátkem března. Oba zůstávají v nemocnici v kritickém stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
před 1 mminutou

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 5 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 40 mminutami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 44 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pomoc pro přeživší popravy Pikeovou se značně zpozdila, píše AP

Lékařská pomoc pro americkou vražedkyni Christu Pikeovou odsouzenou k smrti, která nedávno přežila popravu dvěma smrticími injekcemi, se kvůli zmatkům mezi představiteli věznice a záchranáři značně zpozdila, informovala v úterý agentura AP.
před 4 hhodinami

Vyšetřování či impeachment. Demokraté chtějí po volbách využít síly Kongresu

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
před 6 hhodinami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.