Moskva vyhostí 23 britských diplomatů, odpověděla tak na tvrdou britskou reakci po otravě Skripala

Nahrávám video

Moskva v reakci na kauzu kolem otravy bývalého agenta Skripala vyhostí třiadvacet britských diplomatů. Britskému vyslanci to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva také zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost Britské rady v Rusku. Rusové v sobotu také uvedli, že látka, kterou byl Skripal a jeho dcera otráveni, mohla pocházet i z Británie nebo USA.

Podle Londýna stojí za otravou bývalého agenta Skripala s nejvyšší pravděpodobností právě Rusko. To hrozilo, že v případě odvety bude reagovat. A tak poté, co Británie ve středu v reakci na otravu oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů, v sobotu Rusko odpovědělo stejným krokem vůči Británii. 

Souběžně s tím Moskva zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost britské organizace pro rozvoj kulturních vztahů – Britské rady.

Britský velvyslanec v Moskvě Laurie Bristow byl v sobotu předvolán na ruské ministerstvo zahraničí, kde byl o ruských krocích informován. Obdržel nótu, podle níž svými kroky Moskva reaguje na postup Britů a na neopodstatněná obvinění vůči Rusku ze strany Londýna.

„Britská strana byla upozorněna, že Rusko si vyhrazuje právo přijmout další reciproční opatření v případě, že britská strana podnikne vůči Rusku další nepřátelské kroky,“ citovala agentura Interfax prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Moskva pro uzavření generálního konzulátu v Petrohradu poskytne dostatek času. Termín, do kdy musí být uzavřen, stanoví ruské úřady na základě mezinárodního práva.

Velvyslanec Bristow v sobotu upozornil, že Londýn ruské diplomaty vyhostil až poté, co Moskva neposkytla vysvětlení, jak se sovětská toxická látka do Británie dostala. „Vždy budeme dělat, co je potřeba pro naši ochranu,“ řekl.

Londýn podle britského ministerstva zahraničí ruský postup očekával, napsala agentura Reuters. Další kroky projedná britská rada pro národní bezpečnost na začátku příštího týdne. Podle ministerstva je nyní prioritou Británie postarat se o své zaměstnance v Rusku.

Britská rada, která je britskou organizací pro rozvoj kulturních vztahů, vyjádřila hluboké zklamání nad ruským rozhodnutím. Organizace působí především v oblastech vzdělávání, umění, vědy a společnosti.

Šestašedesátiletého Sergeje Skripala, jejž ruská justice před dvanácti lety odsoudila za údajnou spolupráci s britskými tajnými službami ke třinácti letům vězení, otrávila v první březnovou neděli nervová látka Novičok, stejně jako jeho dceru. Nyní jsou v kritickém stavu v nemocnici.

Británie rovněž ruší plánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni, mimo jiné se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Členové britské vlády ani královské rodiny také nepojedou na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v Rusku konat v červnu a v červenci.

Nervová látka mohla pocházet z Británie, i USA, tvrdí Rusko

Látka, kterou otrávili dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, mohla pocházet z britských nebo amerických laboratoří. Tvrdí to ruský zástupce při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Alexandr Šulgin. Skripalovy podle britských zdrojů otrávili 4. března nervově paralytickou látkou Novičok 4, kterou vyvinula armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech minulého století.

Británie, Spojené státy, Francie a Německo tvrdí, že za útokem bývalého agenta a jeho dcery stojí Rusko. Podle šéfa britské diplomacie Borise Johnsona jejich otrávení nařídil s nejvyšší pravděpodobnostní osobně ruský prezident Vladimir Putin. Kreml to rezolutně odmítá.

„Je s velkou pravděpodobností možné, že látka použitá v Salisbury byla vyvinuta v laboratořích některé ze západních zemí, kde podobný vývoj, jak víme z dostupných otevřených zdrojů, v minulosti úspěšně probíhal,“ cituje Interfax Šulgina.

Mezi zeměmi, které látku vyvíjely, jsou podle něj Británie i Spojené státy. Šulgin upozornil, že v 90. letech převezly západní tajné služby z Ruska skupinu chemiků a dokumentaci o jejich výzkumu. Tu pak na Západě používali k vlastnímu výzkumu, který byl podle něj úspěšný.

Útok na Skripala a jeho dceru již odsoudily Spojené státy, Francie, Německo či NATO. Alianční země NATO vyjádřily znepokojení nad prvním ofenzivním použitím nervové látky na území NATO od vzniku organizace po druhé světové válce. Aliance zdůraznila, že jde o jasné porušení mezinárodních norem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 3 mminutami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 5 hhodinami

Evropský pohled