Moskva vyhostí 23 britských diplomatů, odpověděla tak na tvrdou britskou reakci po otravě Skripala

Nahrávám video

Moskva v reakci na kauzu kolem otravy bývalého agenta Skripala vyhostí třiadvacet britských diplomatů. Britskému vyslanci to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva také zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost Britské rady v Rusku. Rusové v sobotu také uvedli, že látka, kterou byl Skripal a jeho dcera otráveni, mohla pocházet i z Británie nebo USA.

Podle Londýna stojí za otravou bývalého agenta Skripala s nejvyšší pravděpodobností právě Rusko. To hrozilo, že v případě odvety bude reagovat. A tak poté, co Británie ve středu v reakci na otravu oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů, v sobotu Rusko odpovědělo stejným krokem vůči Británii. 

Souběžně s tím Moskva zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost britské organizace pro rozvoj kulturních vztahů – Britské rady.

Britský velvyslanec v Moskvě Laurie Bristow byl v sobotu předvolán na ruské ministerstvo zahraničí, kde byl o ruských krocích informován. Obdržel nótu, podle níž svými kroky Moskva reaguje na postup Britů a na neopodstatněná obvinění vůči Rusku ze strany Londýna.

„Britská strana byla upozorněna, že Rusko si vyhrazuje právo přijmout další reciproční opatření v případě, že britská strana podnikne vůči Rusku další nepřátelské kroky,“ citovala agentura Interfax prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Moskva pro uzavření generálního konzulátu v Petrohradu poskytne dostatek času. Termín, do kdy musí být uzavřen, stanoví ruské úřady na základě mezinárodního práva.

Velvyslanec Bristow v sobotu upozornil, že Londýn ruské diplomaty vyhostil až poté, co Moskva neposkytla vysvětlení, jak se sovětská toxická látka do Británie dostala. „Vždy budeme dělat, co je potřeba pro naši ochranu,“ řekl.

Londýn podle britského ministerstva zahraničí ruský postup očekával, napsala agentura Reuters. Další kroky projedná britská rada pro národní bezpečnost na začátku příštího týdne. Podle ministerstva je nyní prioritou Británie postarat se o své zaměstnance v Rusku.

Britská rada, která je britskou organizací pro rozvoj kulturních vztahů, vyjádřila hluboké zklamání nad ruským rozhodnutím. Organizace působí především v oblastech vzdělávání, umění, vědy a společnosti.

Šestašedesátiletého Sergeje Skripala, jejž ruská justice před dvanácti lety odsoudila za údajnou spolupráci s britskými tajnými službami ke třinácti letům vězení, otrávila v první březnovou neděli nervová látka Novičok, stejně jako jeho dceru. Nyní jsou v kritickém stavu v nemocnici.

Británie rovněž ruší plánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni, mimo jiné se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Členové britské vlády ani královské rodiny také nepojedou na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v Rusku konat v červnu a v červenci.

Nervová látka mohla pocházet z Británie, i USA, tvrdí Rusko

Látka, kterou otrávili dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, mohla pocházet z britských nebo amerických laboratoří. Tvrdí to ruský zástupce při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Alexandr Šulgin. Skripalovy podle britských zdrojů otrávili 4. března nervově paralytickou látkou Novičok 4, kterou vyvinula armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech minulého století.

Británie, Spojené státy, Francie a Německo tvrdí, že za útokem bývalého agenta a jeho dcery stojí Rusko. Podle šéfa britské diplomacie Borise Johnsona jejich otrávení nařídil s nejvyšší pravděpodobnostní osobně ruský prezident Vladimir Putin. Kreml to rezolutně odmítá.

„Je s velkou pravděpodobností možné, že látka použitá v Salisbury byla vyvinuta v laboratořích některé ze západních zemí, kde podobný vývoj, jak víme z dostupných otevřených zdrojů, v minulosti úspěšně probíhal,“ cituje Interfax Šulgina.

Mezi zeměmi, které látku vyvíjely, jsou podle něj Británie i Spojené státy. Šulgin upozornil, že v 90. letech převezly západní tajné služby z Ruska skupinu chemiků a dokumentaci o jejich výzkumu. Tu pak na Západě používali k vlastnímu výzkumu, který byl podle něj úspěšný.

Útok na Skripala a jeho dceru již odsoudily Spojené státy, Francie, Německo či NATO. Alianční země NATO vyjádřily znepokojení nad prvním ofenzivním použitím nervové látky na území NATO od vzniku organizace po druhé světové válce. Aliance zdůraznila, že jde o jasné porušení mezinárodních norem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonésii zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, nejméně pět lidí zemřelo

Nejméně pět lidí zemřelo po zemětřesení o síle 7,7 stupně, které v noci na sobotu zasáhlo pobřeží Indonésie v regionu Flores. Informovala o tom agentura AP s tím, že předchozí bilance činila dvě oběti. Úřady původně vydaly varování před vlnou tsunami, které však později odvolaly.
02:12Aktualizovánopřed 18 mminutami

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pentagon odmítá zprávy o špatných podmínkách na lodi USS Abraham Lincoln

Jako naprosto zkreslené odmítl americký ministr obrany Pete Hegseth zprávy o podmínkách osazenstva letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Rodiny části posádky přesto apelují na velení námořnictva i politiky, aby situaci urychleně řešili. Vystrašily je zprávy o sebevražedných pokusech mezi námořníky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTisíce migrantů stále zůstávají ve španělské Ceutě

Patnáct dní po náporu více než 72 tisíc migrantů na hranici s Marokem má život ve španělské Ceutě daleko k normálu. V exklávě na severu Afriky stále zůstávají tisíce nově příchozích. „Necítíme se bezpečně. Byly už případy bitek, násilnictví a krádeží,“ sdělila turistická průvodkyně v Ceutě Karol. Místní úřady kritizují vládu v Madridu za jejich pomalé vyhošťování. Centrální vláda zatím do exklávy vyslala navíc pět set policistů a pohraničníků. Ti jen ve čtvrtek zastavili dva čluny, které se v mlze snažily proplout na evropskou pevninu.
před 8 hhodinami

Italská stíhačka sestřelila dron nad Lotyšskem

Stíhačky mise NATO sestřelily v pátek nad ránem dron, který pronikl do lotyšského vzdušného prostoru, oznámily tamní ozbrojené síly. Aliance později zásah potvrdila. Riga kvůli incidentu vyhlásila vzdušný poplach pro několik oblastí na východě země. Finsko ve stejnou dobu omezilo leteckou a námořní dopravu ve východní části Finského zálivu. Neznámý dron se pak v pátek zřítil v zalesněné oblasti Rumunska poblíž hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA poslaly spojencům v NATO dotazník. Ptá se na loajalitu k Trumpovi

Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu. Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.
před 9 hhodinami

Itálie nalezla ukradené obrazy slavných umělců za miliony eur

Italská policie nalezla tři díla francouzských umělců z 19. století v odhadované hodnotě devíti milionů eur (225 milionů korun), která byla odcizena ze soukromého muzea u Parmy. Právě v tomto městě v bytě jednoho z podezřelých policisté obrazy francouzských malířů nalezli. Vloupání do muzea a sídla nadace Magnani Rocca se odehrálo letos v noci na 23. března. Vyšetřováno je v této souvislosti devět Moldavanů a Moldavanek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina požárů u chorvatského letoviska Omiš je pod kontrolou

Většina požárů v okolí chorvatského letoviska Omiš je již pod kontrolou, uvedl v pátek v podvečer šéf chorvatských hasičů Slavko Tucaković. Kvůli rozsáhlému požáru, který v oblasti vypukl ve čtvrtek večer, bylo evakuováno přes dva tisíce lidí. A to včetně asi 300 českých turistů – večer jich ale zůstávalo v evakuačních centrech už jen pět. Plameny si vyžádaly nejméně jednu oběť a desítky zraněných, informují místní média. Požár je jedním z nejhorších v dějinách Chorvatska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.