Moskva vyhostí 23 britských diplomatů, odpověděla tak na tvrdou britskou reakci po otravě Skripala

Nahrávám video

Moskva v reakci na kauzu kolem otravy bývalého agenta Skripala vyhostí třiadvacet britských diplomatů. Britskému vyslanci to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva také zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost Britské rady v Rusku. Rusové v sobotu také uvedli, že látka, kterou byl Skripal a jeho dcera otráveni, mohla pocházet i z Británie nebo USA.

Podle Londýna stojí za otravou bývalého agenta Skripala s nejvyšší pravděpodobností právě Rusko. To hrozilo, že v případě odvety bude reagovat. A tak poté, co Británie ve středu v reakci na otravu oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů, v sobotu Rusko odpovědělo stejným krokem vůči Británii. 

Souběžně s tím Moskva zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost britské organizace pro rozvoj kulturních vztahů – Britské rady.

Britský velvyslanec v Moskvě Laurie Bristow byl v sobotu předvolán na ruské ministerstvo zahraničí, kde byl o ruských krocích informován. Obdržel nótu, podle níž svými kroky Moskva reaguje na postup Britů a na neopodstatněná obvinění vůči Rusku ze strany Londýna.

„Britská strana byla upozorněna, že Rusko si vyhrazuje právo přijmout další reciproční opatření v případě, že britská strana podnikne vůči Rusku další nepřátelské kroky,“ citovala agentura Interfax prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Moskva pro uzavření generálního konzulátu v Petrohradu poskytne dostatek času. Termín, do kdy musí být uzavřen, stanoví ruské úřady na základě mezinárodního práva.

Velvyslanec Bristow v sobotu upozornil, že Londýn ruské diplomaty vyhostil až poté, co Moskva neposkytla vysvětlení, jak se sovětská toxická látka do Británie dostala. „Vždy budeme dělat, co je potřeba pro naši ochranu,“ řekl.

Londýn podle britského ministerstva zahraničí ruský postup očekával, napsala agentura Reuters. Další kroky projedná britská rada pro národní bezpečnost na začátku příštího týdne. Podle ministerstva je nyní prioritou Británie postarat se o své zaměstnance v Rusku.

Britská rada, která je britskou organizací pro rozvoj kulturních vztahů, vyjádřila hluboké zklamání nad ruským rozhodnutím. Organizace působí především v oblastech vzdělávání, umění, vědy a společnosti.

Šestašedesátiletého Sergeje Skripala, jejž ruská justice před dvanácti lety odsoudila za údajnou spolupráci s britskými tajnými službami ke třinácti letům vězení, otrávila v první březnovou neděli nervová látka Novičok, stejně jako jeho dceru. Nyní jsou v kritickém stavu v nemocnici.

Británie rovněž ruší plánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni, mimo jiné se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Členové britské vlády ani královské rodiny také nepojedou na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v Rusku konat v červnu a v červenci.

Nervová látka mohla pocházet z Británie, i USA, tvrdí Rusko

Látka, kterou otrávili dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, mohla pocházet z britských nebo amerických laboratoří. Tvrdí to ruský zástupce při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Alexandr Šulgin. Skripalovy podle britských zdrojů otrávili 4. března nervově paralytickou látkou Novičok 4, kterou vyvinula armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech minulého století.

Británie, Spojené státy, Francie a Německo tvrdí, že za útokem bývalého agenta a jeho dcery stojí Rusko. Podle šéfa britské diplomacie Borise Johnsona jejich otrávení nařídil s nejvyšší pravděpodobnostní osobně ruský prezident Vladimir Putin. Kreml to rezolutně odmítá.

„Je s velkou pravděpodobností možné, že látka použitá v Salisbury byla vyvinuta v laboratořích některé ze západních zemí, kde podobný vývoj, jak víme z dostupných otevřených zdrojů, v minulosti úspěšně probíhal,“ cituje Interfax Šulgina.

Mezi zeměmi, které látku vyvíjely, jsou podle něj Británie i Spojené státy. Šulgin upozornil, že v 90. letech převezly západní tajné služby z Ruska skupinu chemiků a dokumentaci o jejich výzkumu. Tu pak na Západě používali k vlastnímu výzkumu, který byl podle něj úspěšný.

Útok na Skripala a jeho dceru již odsoudily Spojené státy, Francie, Německo či NATO. Alianční země NATO vyjádřily znepokojení nad prvním ofenzivním použitím nervové látky na území NATO od vzniku organizace po druhé světové válce. Aliance zdůraznila, že jde o jasné porušení mezinárodních norem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
21:30Aktualizovánopřed 19 mminutami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
05:58Aktualizovánopřed 59 mminutami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
14:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 1 hhodinou

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
10:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na sítích se zmenšila nenávist po ukrajinských útocích na ruský Yandex, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.