Moskva vyhostí 23 britských diplomatů, odpověděla tak na tvrdou britskou reakci po otravě Skripala

Nahrávám video

Moskva v reakci na kauzu kolem otravy bývalého agenta Skripala vyhostí třiadvacet britských diplomatů. Britskému vyslanci to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva také zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost Britské rady v Rusku. Rusové v sobotu také uvedli, že látka, kterou byl Skripal a jeho dcera otráveni, mohla pocházet i z Británie nebo USA.

Podle Londýna stojí za otravou bývalého agenta Skripala s nejvyšší pravděpodobností právě Rusko. To hrozilo, že v případě odvety bude reagovat. A tak poté, co Británie ve středu v reakci na otravu oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů, v sobotu Rusko odpovědělo stejným krokem vůči Británii. 

Souběžně s tím Moskva zrušila povolení otevřít v Petrohradu britský konzulát a zastavila činnost britské organizace pro rozvoj kulturních vztahů – Britské rady.

Britský velvyslanec v Moskvě Laurie Bristow byl v sobotu předvolán na ruské ministerstvo zahraničí, kde byl o ruských krocích informován. Obdržel nótu, podle níž svými kroky Moskva reaguje na postup Britů a na neopodstatněná obvinění vůči Rusku ze strany Londýna.

„Britská strana byla upozorněna, že Rusko si vyhrazuje právo přijmout další reciproční opatření v případě, že britská strana podnikne vůči Rusku další nepřátelské kroky,“ citovala agentura Interfax prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Moskva pro uzavření generálního konzulátu v Petrohradu poskytne dostatek času. Termín, do kdy musí být uzavřen, stanoví ruské úřady na základě mezinárodního práva.

Velvyslanec Bristow v sobotu upozornil, že Londýn ruské diplomaty vyhostil až poté, co Moskva neposkytla vysvětlení, jak se sovětská toxická látka do Británie dostala. „Vždy budeme dělat, co je potřeba pro naši ochranu,“ řekl.

Londýn podle britského ministerstva zahraničí ruský postup očekával, napsala agentura Reuters. Další kroky projedná britská rada pro národní bezpečnost na začátku příštího týdne. Podle ministerstva je nyní prioritou Británie postarat se o své zaměstnance v Rusku.

Britská rada, která je britskou organizací pro rozvoj kulturních vztahů, vyjádřila hluboké zklamání nad ruským rozhodnutím. Organizace působí především v oblastech vzdělávání, umění, vědy a společnosti.

Šestašedesátiletého Sergeje Skripala, jejž ruská justice před dvanácti lety odsoudila za údajnou spolupráci s britskými tajnými službami ke třinácti letům vězení, otrávila v první březnovou neděli nervová látka Novičok, stejně jako jeho dceru. Nyní jsou v kritickém stavu v nemocnici.

Británie rovněž ruší plánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni, mimo jiné se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Členové britské vlády ani královské rodiny také nepojedou na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v Rusku konat v červnu a v červenci.

Nervová látka mohla pocházet z Británie, i USA, tvrdí Rusko

Látka, kterou otrávili dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, mohla pocházet z britských nebo amerických laboratoří. Tvrdí to ruský zástupce při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Alexandr Šulgin. Skripalovy podle britských zdrojů otrávili 4. března nervově paralytickou látkou Novičok 4, kterou vyvinula armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech minulého století.

Británie, Spojené státy, Francie a Německo tvrdí, že za útokem bývalého agenta a jeho dcery stojí Rusko. Podle šéfa britské diplomacie Borise Johnsona jejich otrávení nařídil s nejvyšší pravděpodobnostní osobně ruský prezident Vladimir Putin. Kreml to rezolutně odmítá.

„Je s velkou pravděpodobností možné, že látka použitá v Salisbury byla vyvinuta v laboratořích některé ze západních zemí, kde podobný vývoj, jak víme z dostupných otevřených zdrojů, v minulosti úspěšně probíhal,“ cituje Interfax Šulgina.

Mezi zeměmi, které látku vyvíjely, jsou podle něj Británie i Spojené státy. Šulgin upozornil, že v 90. letech převezly západní tajné služby z Ruska skupinu chemiků a dokumentaci o jejich výzkumu. Tu pak na Západě používali k vlastnímu výzkumu, který byl podle něj úspěšný.

Útok na Skripala a jeho dceru již odsoudily Spojené státy, Francie, Německo či NATO. Alianční země NATO vyjádřily znepokojení nad prvním ofenzivním použitím nervové látky na území NATO od vzniku organizace po druhé světové válce. Aliance zdůraznila, že jde o jasné porušení mezinárodních norem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 10 mminutami

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 18 mminutami

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují.
13:47Aktualizovánopřed 45 mminutami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 49 mminutami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 1 hhodinou

Osadníci obklíčili domy palestinských rodin, izraelský zásah nezabral

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští piloti dronů při cvičení rozdrtili Američany, píše WSJ

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.
před 1 hhodinou

Na palubě ohroženého letadla Trump nechal Rubia či Bessenta

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.