Smrtící Novičok by mohl pocházet z Česka, oznámilo Rusko. Nesmysl, reagovali ministři

Nejpravděpodobnějším zdrojem smrtící látky typu Novičok je podle ruské diplomacie čtveřice evropských zemí včetně Česka a Slovenska, případně USA.  Podle Londýna však stojí za otravou bývalého agenta Skripala s nejvyšší pravděpodobností právě Rusko.

Nejpravděpodobnějším zdrojem smrtící látky typu Novičok je podle ruské diplomacie Česká republika, Slovensko, Británie nebo Švédsko. V ruské televizi Rossija 24 to v sobotu řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Nad USA jako možným původcem visí otazník, poznamenala.

Jmenované země podle mluvčí od konce 90. let provádějí „intenzívní výzkum látek z projektu Novičok“. Podle dosavadních zpráv z ruských a západních zdrojů byla smrtící substance Novičok, kterou byl v Británii přiotráven bývalý ruský špion Sergej Skripal a jeho dcera, vyvinuta a vyrobena v Sovětském svazu v 70. nebo 80. letech minulého století.

„Na území Sovětského svazu či v dobách jeho existence ani v éře Ruské federace nebo na jejím území se nikdy neprováděly výzkumy, jejichž skutečné nebo kódovací jméno bylo Novičok,“ prohlásila v sobotu Zacharovová. Žádná takové jméno nebylo podle ní patentováno a nebylo ani využito „jako symbol, šifra nebo kód“. „Nikdy v SSSR ani v Ruské federaci nebylo slovo Novičok v souvislosti s vývojem chemických substancí použito,“ řekla Zacharovová v ruské televizi a své tvrzení označila za „klíčové“.

  • Kdo a čím útočil ve Velké Británii? Na vyšetřování se podílí také Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově. Právě toto centrum vypracovalo primární analýzu pro ostatní členy NATO – ve středu ji v Bruselu předložilo velení Aliance. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška jde o víceméně automatický postup. „Pokud se v členské zemi NATO někde stane událost a je tam podezření na chemický nebo jakýkoli jiný útok, tak toto centrum má za úkol zpracovat analýzu a poslat ji do ústředí,“ dodal Pejšek.

Prohlášení ruské mluvčí odporuje dosavadním informacím západních, ale i ruských expertů včetně těch, kteří byli přímo zapojeni do výzkumu a vývoje sovětských chemických zbraní. Podle muže označovaného za tvůrce látky Novičok Vila Mirzajanova probíhal její vývoj v éře SSSR na území sovětského Uzbekistánu. Mirzajanov z Ruska v 90. letech emigroval a žije nyní v USA.

Podle nedávné informace listu Kommersant nervově paralyzující látku Novičok vyvinuli pracovníci ruského Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století. Za výsledek své práce dostali Leninovu cenu, jedno z nejvyšší sovětských vyznamenání.

Název, který je ruským výrazem pro slovo nováček, „byl použit pro chemickou součást a pro materiál otravné látky na Západě“, dodala. Interfax cituje slova ruského zástupce v Organizaci pro zákaz chemických zbraní Alexandra Šulgina, podle nichž v 90. letech agenti západních tajných služeb vyvezli z Ruska skupinu tamních chemických expertů spolu s dokumentací a rozpracovanými studiemi ze sovětské éry. Podle Šulgina na Západě vývoj pokračoval „a bylo dosaženo jistých výsledků“. Konkrétně prý šlo o laboratoře v USA a v Británii.

Rusové se snaží rozptýlit pozornost, zní reakce z Česka

„Rozhodně odmítám takové absurdní obvinění. Česká republika je od devadesátých let signatářem mezinárodní úmluvy o zákazu vývoje, výroby a šíření chemických zbraní a striktně ji dodržuje,“ reagovala na obvinění Ruskem ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová.

„Obvinění České republiky je nesmyslné a absurdní. Je dobře, že z naší země v reakci na spekulace zaznívá jednotné odsuzující stanovisko,“ řekl mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček. Prezident je známý jako zastánce užší spolupráce s Moskvou.

„Je to standardní způsob, jak manipulovat informace ve veřejném prostoru, kdy se vypustí zpráva vysoce spekulativního charakteru, aniž by bylo možné ji prokázat,“ reagoval na ruské vyjádření ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický.  Podle něj nejde o přátelské gesto. Vzhledem k tomu, že Česká republika byla mezi prvními zeměmi, které útok ostře odsoudily, ani žádné přátelské gesto neočekával. Ruského velvyslance si Stropnický k podání vysvětlení nepozve. „Nechci naskakovat na zprávu, kterou už dva tři dny předem vypustil známý dezinformační server Sputnik,“ uvedl ministr zahraničí. 

Nahrávám video

Ministr Stropnický podle svých slov garantuje, že na území České republiky se nenacházejí žádné zbraně podobné látce Novičok, ať už starší nebo nové generace.

„Je zcela zřejmé, že Rusové se snaží rozptýlit pozornost nejenom na ně, ale i na další státy, mimo jiné i Velkou Británii a to proto, aby se diskuze rozmělnila a nebyli jediným terčem. Můžeme očekávat, že to, co bylo uvedeno, bude doprovázeno ještě nějakými možná smyšlenými příběhy a výpověďmi lidí, kteří budou tvrdit, že se v těchto zemích na takovém projektu, jako je Novičok, pracovalo,“ uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý.

Podle něj Rusko zmínilo Česko a Slovensko právě kvůli vyspělému chemickému průmyslu.  „Pravděpodobně se budou ještě snažit dokazovat, že jsme byli ti, kdo byli schopni podobnou látku buď vyvinout, anebo s ní pracovat,“ odhadl další vývoj Šedivý. 

Podle Šedivého pokud by podobné látky Česko nebo Slovensko skladovalo, muselo by to být oficiálně známo. Možnost výskytu látky na černém trhu vyloučil. „Myslím, že zpravodajské služby by velmi rychle zjistily, že se něco takového u nás organizuje, dovolím si téměř vyloučit, že to je možné,“ dodal bývalý náčelník Generálního štábu armády.  

Rusko by mělo raději odpovědět na otázky, reagovali Švédové

Také slovenské ministerstvo zahraničí v sobotu odmítlo spojování Slovenska s chemickými zbraněmi a s jejich použitím. A podle mluvčí slovenského ministerstva obrany Danky Capákové slovenská armáda zmiňovanou látkou nedisponuje. 

Také Švédsko v sobotu důrazně odmítlo ruské nařčení. Švédsko „rozhodně odmítá nepřijatelné a nepodložené obvinění mluvčí ruského ministerstva zahraničí, že nervová látka použitá v Salisbury může mít původ ve Švédsku,“ uvedla šéfka švédské diplomacie Margot Wallströmová. „Rusko by místo toho mělo odpovědět na dotazy Spojeného království,“ upozornila ministryně na marné žádosti Londýna o vysvětlení incidentu.

Rusové v sobotu oznámili vyhoštění britských diplomatů

Rusové v sobotu také oznámili odvetné kroky vůči Británii, kdy rozhodli o vyhoštění 23 diplomatů ze země, tedy stejný počet, jako se v reakci na otravu Skripala a jeho dcery rozhodla už ve středu vyhostit Velká Británie. 

Poté, co v sobotu Rusko ohlásilo reciproční vypovězení 23 britských diplomatů, prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, že Británie společně se svými spojenci zváží další kroky. Londýn má podle ní při současné roztržce s Moskvou silnou podporu ze zahraničí.

Britské ministerstvo zahraničí již dříve oznámilo, že situací se bude počátkem příštího týdne zabývat britská rada pro národní bezpečnost. O kauze Skripal by měli v pondělí hovořit i ministři zahraničí zemí Evropské unie, kteří se sejdou v Bruselu, a věc by měla být také na programu unijního summitu, který v Bruselu začne ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 13 mminutami

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
09:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolání bitcoinového daru může být dle Tejce způsob, jak komplikovat řízení

Rozhodnutí Tomáše Jiřikovského odvolat bitcoinový dar státu v hodnotě miliardy korun může být podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) způsob, jak komplikovat trestní řízení, uvedl. Dodal, že resort zváží další postup. Bitcoiny jsou dle Tejce nyní vzhledem k trestnímu řízení zablokované a vracet se nebudou.
před 7 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

VideoČeši chodí na vyšetření prostaty častěji, část ale na další prohlídku nedorazí

Čeští muži se i kvůli lepšímu systému preventivních prohlídek nechávají častěji testovat na rakovinu prostaty. Za poslední dva roky test podstoupilo 57 procent mužů mezi 50 a 69 lety. Dva tisíce nádorů se tak podařilo odhalit včas. Až třetina lidí s podezřením na nádor ale nedorazí na následnou prohlídku a riskuje ohrožení života, stejně jako tisíce dalších, kteří se netestují vůbec. „Mezi námi žije osm až devět tisíc mužů ve věku do 69 let, ale spíš mladších, kterým to vyšetření může regulérně zachránit život,“ upozornil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poukázal na to, že ročně karcinomem prostaty onemocní zhruba deset tisíc mužů, z nichž 1500 zemře. „To jsou životy, které mohou být zachráněny,“ doplnil.
před 13 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti chce větší tresty za zločiny spáchané v opilosti

Ministerstvo spravedlnosti chce přísnější tresty za zločiny spáchané v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Resort kvůli tomu dokončuje novelu trestního zákoníku, kterou chce představit na podzim. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) má zajistit, aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilosti či pod vliv návykových látek, což způsobilo jejich nepříčetnost.
před 14 hhodinami

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
včeraAktualizovánovčera v 20:20

VideoHrozí nám osud Řecka, bez reforem a daní to nepůjde, varuje Jurečka

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 20:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.