Lucemburský premiér ocenil plán Česka na munici pro Ukrajinu, příspěvek své země ale ještě neoznámil

Nahrávám video

Lucemburský premiér Luc Frieden poděkoval České republice za iniciativu k zajištění dodávek munice Ukrajině. Jeho země ale bude ještě o případném příspěvku jednat, řekl na tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Lucemburku. Pavel v pátek zakončuje státní návštěvu Lucemburska.

Frieden zdůraznil důležitost spolupráce a zastávání stejných hodnot v EU a Severoatlantické alianci (NATO). Ruskou agresi proti Ukrajině označil za nepřijatelnou. Rusko je agresorem, porušilo mezinárodní právo a nesmí vyhrát válku, uvedl Frieden.

Lucembursko podle něj loni věnovalo šestnáct procent svého obranného rozpočtu na podporu Ukrajiny. Ocenil český plán na dodávky munice, Lucembursko podle něj zase vede platformu k posílení IT infrastruktury pro ukrajinské ozbrojené síly.

S vládními představiteli Lucemburska hovořil Pavel už ve čtvrtek i o možném zapojení jejich země do české iniciativy na zajištění dodávek munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. K iniciativě se nyní hlásí zhruba patnáct zemí, uvedl Pavel. Zároveň je podle něj nutné zvýšit výrobu v EU.

Nizozemský premiér Mark Rutte v pátek oznámil, že Nizozemsko poskytne dalších 150 milionů eur (přes 3,8 miliardy korun) na českou iniciativu. Nizozemsko už v pondělí avizovalo uvolnění 100 milionů eur, celkem tak podle Reuters přispěje na iniciativu 250 miliony eur.

Frieden dále zmínil, že na červencovém summitu NATO chce Lucembursko představit svůj plán na navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) v příštích deseti letech. Aktuálně země vydává 0,72 procenta HDP. Lucembursko podle něj také bude pokračovat v příspěvku do ochrany východních hranic Aliance.

Pavel žádá vyšetření incidentu v Pásmu Gazy

Na tiskové konferenci v Lucemburku se Pavel vyjádřil také ke čtvrtečnímu incidentu, při kterém v Pásmu Gazy zahynulo několik desítek civilistů čekajících na humanitární pomoc. Izrael musí udělat vše pro to, aby zabránil civilním obětem, řekl Pavel, který věří, že záležitost bude vyšetřena. „Počet obětí jednoduše říká, že takové jednání je nepřijatelné,“ dodal.

Izraelská armáda uvedla, že podél humanitárního konvoje vypukly mezi shromážděnými lidmi násilnosti, které si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných, přičemž řada z nich byla ušlapána či je přejely nákladní vozy. Armáda připustila, že vojáci začali střílet, když se k nim část davu přiblížila, tento zákrok si však podle ní vyžádal nanejvýš deset obětí. Podle teroristického palestinského hnutí Hamás bylo zabito přes sto lidí.

Pavel míní, že podobné incidenty přispívají k otočení nálady veřejnosti proti Izraeli, který přitom byl v říjnu obětí teroristického útoku Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled