Krvácející rána Ukrajiny. Před pěti lety Rusko vyvolalo konflikt na Donbasu

Čtyři sta dvacet sedm kilometrů. Tak dlouhá je dělicí linie mezi vládou ovládaným územím a samozvanými „republikami“ na východě Ukrajiny. Každý měsíc ji na pěti kontrolních stanovištích překročí víc než milion lidí. Kromě až šesti hodin čekání v jakémkoliv počasí a v nevyhovujících hygienických podmínkách riskují nebezpečí ostřelování či nášlapných min. I to je jeden z důsledků takzvané hybridní války, kterou na východě Ukrajiny před pěti lety zahájilo Rusko – i když své zapojení do konfliktu nadále odmítá.

Lidé cestují z území neuznaných „republik“ na Kyjevem kontrolované území nejen za příbuznými, či aby zkontrolovali svůj majetek, který zůstal „na druhé straně“. Nezbytností jsou často i cesty za nákupy, neboť některé zboží včetně léků je na Ruskem podporovaných separatistických územích těžko k dostání nebo je dražší.

Namáhavou cestu přes kontrolní stanoviště a zpět, která zabere i celý den, musejí pravidelně snášet třeba senioři, pokud si chtějí vyzvednout ukrajinskou penzi. Aby na ni – nebo na jiné ukrajinské sociální dávky – měli lidé nárok, musejí získat status vnitřního uprchlíka.

Někteří o něj ale ani neusilují. „Žijeme z platu mého manžela a místní penze. Pro ukrajinskou penzi jsme se neregistrovali,“ řekla třeba Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) seniorka Anna z Luhansku. Ukrajinský důchod z podobných důvodů nedostává téměř sedm set tisíc seniorů, uvádí nezisková organizace Norwegian Refugee Council (NRC).

Zaregistrovaných osob se statusem vnitřního přesídlence je na Ukrajině přibližně milion a půl, přičemž pocházejí jak z Donbasu, tak z Ruskem nelegálně anektovaného Krymu. Samotná válka na východní Ukrajině pak vyhnala permanentně z domovů odhadem milion lidí, dodává NRC. Mezinárodní výbor Červeného kříže uváděl před dvěma lety, že Donbas opustily kvůli válce téměř tři miliony lidí.

„Dokažte babiččinu smrt“

Podle NRC také v těch částech Donbasu, které nejsou pod kontrolou Kyjeva, nemá téměř šedesát procent dětí ukrajinské rodné listy a téměř osmdesát procent úmrtí není zaregistrováno ukrajinskými úřady.

„Babička mého kamaráda nedostávala penzi, protože byla příliš stará na to, aby absolvovala ten vyčerpávající výlet (na vládou kontrolované území). Nedávno zemřela. Úmrtní list vydaný úřady separatistů nemá žádnou právní sílu a neexistuje mechanismus, jak lidem, kteří žijí na (vládou) nekontrolovaném území, vydat ukrajinský. Když můj kamarád hledal pomoc u soudu, soudce po něm chtěl důkaz – tři svědky babiččiny smrti, nebo video z pohřbu,“ popsala webu listu The New York Times ukrajinská novinářka Alisa Sopovová.

Web RFE/RL cituje reportéra z Luhansku, podle kterého je jen málo místních lidí oddaných ideologii tamní separatistické „republiky“. Během války se místní podle něj zklamali jak v ukrajinských úřadech, tak v ruské vládě.

„Ti, kteří čekali opakování krymského scénáře, to (vývoj situace na Donbase) vnímají jako podraz. Mnozí považují (ukrajinského prezidenta Petro) Porošenka za zdroj všech problémů a sebe za rukojmí (vzniklé) situace. Žijí ze dne na den a nedělají si žádné plány do budoucna,“ řekl pod podmínkou anonymity.

„Ti s proukrajinskými názory ztrácejí naději, že území (kontrolovaná Ruskem podporovanými separatisty) budou osvobozena a cítí se stále víc opuštění. Mentální propast mezi městem (Luhansk) a Ukrajinou je čím dál hlubší a nepřeklenutelnější,“ uzavřel reportér.

„Projekt Novorusko“

Konflikt zasáhl do života více než pěti milionů lidí. Tři a půl milionu lidí potřebuje podle NRC humanitární pomoc, přičemž milion nemá podle organizace ani pravidelný přístup k potravinám. Během války zemřelo přes 13 tisíc lidí, z toho přes 3300 civilistů. Dalších přibližně devět tisíc civilistů bylo zraněno.

Povahu války na východě Ukrajiny, která vypukla před pěti lety, počátkem dubna 2014, shrnuje bezpečnostní analytik Jurij Fjodorov v monografii Ruská agrese proti Ukrajině. „Válka v Donbasu představuje ozbrojený střet pod úrovní oficiálně vyhlášené války mezi dvěma moderními státy, v němž jedna ze stran, Rusko, kombinuje konvenční vojenské operace s ekonomickým nátlakem, podněcováním politických a sociálních nepokojů, podvratnými aktivitami a psychologickou válkou,“ přibližuje tamní hybridní válku.

Moskva původně plánovala odtrhnout celou jihovýchodní část Ukrajiny včetně Donbasu, oblastí u Azovského moře, Krymu i Oděské oblasti a vytvořit tak „Novorusko“, jakýsi stát ve státě, který by se sám vyhlásil na sjezdu zástupců dotčených oblastí v Charkově na konci února 2014. Tento plán nevyšel, protože sjezd se odmítl separatistickými projekty zabývat.

Kreml proto vydal příkaz k invazi na Krym. Zároveň začalo verbování dobrovolníků pro boj na východní Ukrajině, které řídila civilní kontrarozvědka FSB, a také destabilizační akce na jihovýchodně Ukrajiny. Ty spočívaly v podněcování místních proruských aktivistů či agentů k demonstracím za odtržení či k obsazování úředních budov, v něž nepokoje přerostly začátkem dubna 2014.

„V mnoha případech byly nepokoje vedeny speciálně vyslanými operačními důstojníky FSB a (vojenské rozvědky) GRU. Jádro násilníků často tvořily skupiny takzvaných ruských turistů, v podstatě drobných kriminálníků, vandalů, sportovních fanoušků, bitkařů a členů nacionalistických organizací z přilehlých oblastí Ruské federace,“ dodává Fjodorov.

„Zelení mužíčci“ přicházejí

Zatímco v jiných oblastech zamýšleného „Novoruska“ se Kyjevu podařilo nepokoje potlačit, na Donbasu je vláda pod kontrolu nedostala. Zároveň se ale ani „chráněncům Moskvy“ nepodařilo uchvátit moc, a tak se v oblasti objevili takzvaní zelení mužíčci, příslušníci ruských speciálních sil, doplnění o žoldnéře s válečnými zkušenostmi.

„Skupiny ozbrojenců ve vojenských uniformách bez označení se zmocnily několika měst na severu Doněcké oblasti a staly se jádrem mnohem větších separatistických oddílů tvořených hlavně místními,“ píše Fjodorov a dodává, že bez těchto ozbrojenců by proruské a separatistické síly Donbas neovládly.

Moskva a její spojenci se dále snažili legitimizovat dosažený stav vyhlášením „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky,“ jež pak podle jejich vyjádření ještě drtivě potvrdila takzvaná „referenda“. Jak ale upozorňuje Fjodorov, ještě na jaře 2014, tedy těsně před ruskou agresí, byla pro připojení k Rusku jen necelá třetina tamních obyvatel, zatímco víc než polovina byla proti.

Rusko nakonec muselo do oblasti vyslat několik praporových taktických skupin vlastních pozemních vojsk. Vpád byl maskován jako „humanitární intervence“, byť Moskva zapojení své pravidelné armády do konfliktu nadále popírá. Podle Fjodorova byla nucena vojska vyslat, aby „zachránila vlastní chráněnce před blížící se porážkou“. 

Zamrzlý konflikt

I po pěti letech konfliktu vládne na východě Ukrajiny patová situace. Od počátku války bylo již několikrát vyhlášeno příměří (krátkodobé, časově neomezené či jednostranné), ozbrojené střety ale s menší silou dál pokračují.

„Ukrajinská armáda nemá dost sil na to, aby mohla okupovaná území Donbasu osvobodit, kvůli přítomnosti pravidelné ruské armády jak přímo na Ukrajině, tak bezprostředně za jejími hranicemi. Zároveň však Kreml po dosažení druhé minské dohody zjistil, že se mu již nepodaří zvrátit vojensko-politickou situaci v regionu ve svůj prospěch bez rozsáhlé pozemní invaze,“ psal Fjodorov už před třemi lety.

Moskva už se podle něj nedívá na tyto oblasti „ani tolik jako na nástroj umožňující Kremlu diktovat kyjevské vládě svoji vůli,“ jak si to původně představovala, ale spíš jako „na zanícenou krvácející ránu, která bude vyčerpávat ukrajinskou společnost a bránit Ukrajině v uskutečnění potřebných reforem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
před 19 mminutami

Požáry v Jižní Koreji mají desítky obětí, hašení může zkomplikovat vítr

Požáry v Jižní Koreji si vyžádaly nejméně 28 obětí, tamní úřady je podle agentury Reuters prohlásily za nejtragičtější v historii země. Podmínky pro hašení ohňů jsou podle ministra lesnictví Lima Sang-Seopa aktuálně příznivější než v minulých dnech, a to díky dešti a chladnějšímu počasí. Během pátku se ale očekává silný vítr, který může situaci dále komplikovat.
před 38 mminutami

Čína brojí proti odkupu přístavů v Panamě Američany

Peking se snaží zabránit prodeji přístavů v Panamě Spojeným státům. Aktiva patří významné hongkongské společnosti. Ta přijala americkou nabídku na odkup potom, co prezident USA Donald Trump projevil zájem o průplav spojující Atlantik s Tichým oceánem. Obchod prověřují čínské regulační úřady.
před 1 hhodinou

Americká cla dle firem negativně ovlivní český export. Německo volá po urychleném jednání

Chystaná americká cla budou mít podle zástupců tuzemského průmyslu negativní dopad na český export, zejména na dodavatele dílů. Podle automobilky Škoda Auto lze kromě toho navíc očekávat i další nepřímé efekty pro evropský automobilový trh v čele s přílivem vozů z Číny. Česko loni dle dat Svazu průmyslu vyvezlo do USA stroje a dopravní prostředky za 71 miliard korun. Negativně vnímají americká cla také ministři států EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Viděli německý pas a začali být agresivní.“ Varovný tón USA pociťují i občané spojenců

Značně asertivní tón nové americké vlády navenek se začal projevovat i v jednání úřadů, obzvlášť u imigračních představitelů, kteří jsou o poznání striktnější a méně tolerantní. A to i k občanům spojenců USA. Mnoho jich už pro své cestovatele vydalo varování.
před 9 hhodinami

Rusko zasáhlo energetiku a porušilo omezené příměří, uvedl Zelenskyj

Rusko ve čtvrtek v Chersonu zasáhlo energetickou infrastrukturu, čímž porušilo omezené příměří, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím Kyjev uvedl, že obě země dva dny na energetiku neútočily. Zelenskyj očekává reakci Spojených států, které se s Ukrajinou a Ruskem dohodly na neútočení na energetická zařízení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Útočník v Amsterdamu pobodal nejméně pět lidí, policie ho zadržela

Při útoku nožem poblíž centrálního amsterdamského náměstí Dam bylo zraněno nejméně pět lidí, podle zpráv z večera byli zraněni vážně. Podezřelý byl podle tamní policie zadržen. Vyšetřovatelé nejsou nyní schopni potvrdit motiv útoku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zrušily rozhodnutí odebrat peníze Rádiu Svobodná Evropa

Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) informovala Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), že ruší své předchozí rozhodnutí o ukončení jejího financování, a dohoda o grantu na letošní fiskální rok tak opět platí. Oznámila to RFE/RL. Stanice nyní čeká na oficiální potvrzení ze strany agentury, že financování bude v brzké době obnoveno, uvedl generální ředitel RFE/RL Stephen Capus. O zachování činnosti stanice, která sídlí v Praze, se významně zasazuje Česko.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...