Je to obrovský politický kalkul, komentuje ukrajinistka první kroky Zelenského

Nahrávám video
Horizont ČT24: První kroky Zelenského a komentář Lenky Víchové
Zdroj: ČT24

Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svými prvními kroky v úřadu zemi oslabil. V Horizontu ČT24 to řekla ukrajinistka Lenka Víchová. Zelenskyj oznámil rozpuštění parlamentu a vyzval k odstoupení vládu, což premiér vyslyšel a ohlásil demisi. Země tak zřejmě směřuje k předčasným volbám. Kroky nového prezidenta jsou podle Víchové obrovským politickým kalkulem.

„Zelenskyj zřejmě nechce přijít o ten kredit důvěry, který zrovna teď má. Pravdou je, že Zelenského strana Služebník lidu by dnes, kdyby se uskutečnily parlamentní volby, získala čtyřicet nebo i více procent hlasů,“ příblížila Víchová.

Ukrajinský prezident toho bez spojenců v parlamentu moc dokázat nemůže. „A za půl roku (parlamentní volby byly původně plánovány na říjen – pozn. red.) by už kredit Zelenského začal padat, jeho strana by nemusela obdržet tolik procent hlasů, a proto udělal tento sice neústavní krok, ale krok, který patrně vyvolá předčasné volby,“ dodala ukrajinistka.

Řešení konfliktu v Donbasu? Zřejmě jen populismus

Nový prezident si jako prioritu vytkl ukončení konfliktu na východě země, do parlamentních voleb ale v tomto ohledu žádný manévrovací prostor nemá, míní Víchová. „Tím spíš, že svým krokem oslabil Ukrajinu,“ upozornila s tím, že v demisi je nejen celá vláda, ale skončí třeba také šéf kontrarozvědky, jehož chystané propuštění Zelenskyj oznámil. 

„Při představování velitelů ukrajinské armády mu (Zelenskému) dva generálové nesalutovali, takže i v armádě může mít velký problém. Pakliže nemá nějaké eso v rukávu, což se zatím nezdá, tak jsou to jen populistická prohlášení,“ komentuje ukrajinistka Zelenského deklarované úsilí o ukončení války na Donbase. 

Šéf Kremlu Vladimir Putin bude podle ní Zelenského zatím ignorovat. „(Zelenskyj) mluvil v inaugurační řeči o tom, že bude mluvit s Putinem poté, co Rusko propustí ukrajinské vězně. Ale stejně si myslím, že to také bylo patrně pouze pro diváky, protože Rusko nemá proč dnes ustupovat Zelenskému, který takhle oslabil stát, což Rusové můžou jenom vítat,“ uzavřela Víchová.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 43 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...