Arcibiskup Paul Richard Gallagher, který má ve Vatikánu funkci odpovídající ministru zahraničí, je na třídenní návštěvě Ukrajiny. Do země přijel v pátek a navštívil město Buča, místo masakru připisovaného ruským vojákům. Podle historika a církevního analytika Jaroslava Šebka, který byl hostem pořadu Události, komentáře, má tato diplomatická mise rozptýlit pochybnosti Ukrajinců o podpoře ze strany papeže Františka.
„Má návštěva má demonstrovat blízkost Svatého stolce a papeže Františka ukrajinskému lidu, zejména ve světle ruské agrese proti Ukrajině,“ prohlásil arcibiskup. Vatikán se také může snažit vyhovět prosbě ukrajinských představitelů, kteří do země zvali samotného papeže, ale zároveň nechce ohrozit otevřený dialog s Ruskem.
„Tlumočil jsem panu arcibiskupovi naděje milionů Ukrajinců na to, že papež bude apoštolskou návštěvou Ukrajiny. Stala by se symbolem podpory a morální péče v nejtemnějších časech,“ zmínil během tiskové konference s Gallagherem ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Jaroslav Šebek však návštěvu interpretuje jako způsob, jak rozptýlit rozladění z toho, že se František snaží balancovat rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou. František například ruskou invazi zatím jednoznačně neodsoudil.
Podle historika má arcibiskupova mise také za cíl „vyžehlit některé papežovy výroky z poslední doby, například když se vyjádřil pro Corriere della Sera (italský deník) v tom smyslu, že důvod války vidí také trošku v tom, že NATO poštěkávalo u dveří Ruska.“ Cesta má proto rozptýlit pochybnost o tom, zda je Svatý stolec jednoznačně na straně Ukrajiny.
Spravedlivá válka
Církevní učení dlouhodobě rozlišuje mezi takzvanou nespravedlivou a spravedlivou válkou. „V tomto směru jsou Ukrajinci právě ti, kteří se spravedlivě brání před nevyprovokovaným agresivním útokem,“ vysvětluje Šebek.
Papež se však od konceptu ospravedlnitelné války trochu odchyluje. Váhal například po dotazu, zda mají být Ukrajině dodávány zbraně. Šebek připomíná, že zato Gallagher již dříve prohlásil, že se zasíláním zbraní ze Západu problém nemá. Arcibiskup však dodal, že je důležitá uměřenost, aby se neodstartovaly závody ve zbrojení.
Papeže v jeho výrocích může ovlivňovat jeho argentinský původ. Jihoameričané totiž mají poměrně vyhrocený vztah k Severoameričanům, interpretuje Františkova slova historik. „Některá jeho rozhodnutí jsou motivována i touhle politickou zkušeností, ale jak říkají někteří komentátoři, i politickou nezkušeností,“ myslí si.
„Jako historik vidím i určité podobnosti s tím, jak jednal Vatikán v šedesátých a sedmdesátých letech, v době takzvané Ostpolitik, tedy východní politiky Vatikánu vůči socialistickým zemím, která nebyla příliš šťastná,“ dodává Šebek.
Podle historika by katolická církev mohla roli zprostředkovatele sehrát. Zdařilo se to podle něj již v případě občanské války v Mosambiku. František je ale negativně vnímán pravoslavnou církví pro svůj údajný liberalismus. Kritizoval navíc moskevského patriarchu Kirilla, kterého vyzval, aby nebyl ministrantem ruského prezidenta Vladimira Putina. To mediaci ze strany Vatikánu komplikuje, analyzuje Šebek.
