Fico a Pellegrini získali dostatek hlasů pod petici za referendum o nových volbách

Dvě opoziční strany na pětimilionovém Slovensku získaly dohromady přes 585 tisíc podpisů pod petici za vypsání referenda o nových volbách. To je o dvě třetiny více, než je podle ústavy potřeba k vyhlášení plebiscitu. Vyplývá to z pátečního oznámení stran Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) a Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD), které podpisy shromažďovaly.

V čele podpisové akce formálně stojí petiční výbor, jehož členy nejsou politické špičky. Kvůli koronavirovým omezením lidé zejména posílali vyplněné archy poštou. Sbírání podpisů začalo letos v únoru, tedy necelý rok od parlamentních voleb, po kterých po předchozím dlouholetém vládnutí skončil Ficův Smer-SD v opozici. 

„Referendum bude o tom, jaké Slovensko chtějí mít lidé,“ řekl Fico. Dodal, že jeho strana získala na 300 tisíc podpisů pod petici za referendum. Ficovu stranu loni po rozkolu opustila část poslanců v čele s expremiérem Peterem Pellegrinim, který pak založil Hlas-SD. Pellegrini dopoledne oznámil shromáždění dalších přes 285 tisíc podpisů pod zmíněnou petici.

Na Slovensku je k vypsání plebiscitu potřeba získat podpisy alespoň 350 tisíc lidí. Pro platnost samotného lidového hlasování je podle ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno referendum, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU.

Někteří právníci nevědí, co s referendem

Někteří slovenští právníci zpochybnili, že konání referenda o nových volbách je v souladu s ústavou, byť dvě podobná lidová hlasování v zemi dříve už byla. Hlava státu se před vypsáním referenda může obrátit na ústavní soud, aby posoudil kladenou otázku.

Popularita nynější čtyřčlenné vládní koalice postupně klesla, výraznější propad preferencí zaznamenalo zejména nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Jeho šéf Igor Matovič v březnu rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení vládní krize, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovala část koalice. Nová vláda pokračuje téměř v totožném složení jako předchozí kabinet. Matovič vystřídal ve funkci ministra financí svého kolegu z OĽaNO Eduarda Hegera, který se stal premiérem. Země má také nového ministra zdravotnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 57 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...