Epidemie neslábne a panuje obava z indické mutace. Francie přesto chystá rozsáhlý plán rozvolňování

Nahrávám video

Ve Francii se od 19. května znovu otevřou obchody, zahrádky barů a restaurací a kulturní zařízení. Od stejného data se rovněž posune začátek nočního zákazu vycházení z nynějších 19:00 na 21:00. V rozhovoru s francouzským regionálním tiskem to řekl prezident Emmanuel Macron, podle nějž bude Francie uvolňovat koronavirové restrikce ve čtyřech etapách. Souběžně s tím se zemí šíří strach z indické mutace, která se potvrdila u jednoho člověka.

Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd podotkl, že slova o zlepšování pandemického stavu v zemi můžou být předmětem polemiky. „Je to takový francouzský paradox, situace se nezlepšuje, přesto prezident Macron představil rozsáhlý plán na uvolňování. Plán má nicméně čtyři etapy a ta první začne v pondělí.“

„Znovuotevření škol od 26. dubna byla etapa nula. Dali jsme prioritu vzdělávání a přijali jsme tuto strategii života s virem, i v čase jeho vysokého výskytu, vyššího než u našich sousedů,“ vysvětlil Macron.

Od 3. května podle něj skončí omezení cest mezi jednotlivými francouzskými regiony. Od 19. května budou moci Francouzi znovu začít chodit v omezených počtech do muzeí, kin a divadel. Otevřou se rovněž obchody a noční zákaz vycházení se posune na 21:00.

V třetí etapě – od 9. června – chce vláda zpřístupnit vnitřní prostory restaurací a sportovišť a posunout začátek nočního zákazu vycházení až na 23:00. Od 9. června také budou moci přijet do Francie zahraniční turisté za předpokladu, že se prokážou negativním testem nebo potvrzením o vakcinaci proti covidu-19. Omezení nočního života pak zcela zmizí v poslední fázi – od 30. června.

Všude stejně

Úřady chtějí podle Macrona rozvolňovat stejnoměrně v celé Francii, pouze v případě zvýšeného výskytu nákazy v některých regionech nechají na lokální úrovni některé restrikce v platnosti.

„Pro mě je překvapením, že prezident přistoupil k tomuto plánu uvolňování. On to samozřejmě podmiňuje tím, že se situace nezhorší,“ uvedl zpravodaj.

Macron v říjnu loňského roku prohlásil, že se k rozvolňování uchýlí ve chvíli, kdy bude Francie registrovat do 5000 nově infikovaných denně. Nyní se tam však nákaza prokáže v průměru u 30 tisíc lidí za 24 hodin. Změnu postoje oproti podzimu podle Macrona umožnily vakcíny proti covidu-19, díky nimž se podle něj objevila jasná cesta z krize. Svou účinnost při boji s nákazou podle něj ukázal rovněž velmi přísný noční zákaz vycházení.

Úřady se podle prezidenta zatím nechystají otevřít očkování pro všechny dospělé Francouze, od 1. května se však budou moci o dávky přednostně hlásit obézní lidé starší 18 let, kterým podle vědců hrozí větší riziko vážných komplikací covidu-19.

Indická mutace

Ve Francii také vzbuzuje velké obavy indická mutace viru. Do této chvíle byl zjištěn jeden případ na jihu Francie, druhý případ je ve fázi testování. Problém je v tom, že řada cestujících z Indie se odmítá testovat na letištích. Úřady tak nevědí, co si s nimi počít. Cestující se pravděpodobně obávají, že když budou testování pozitivně, tak budou posláni zpátky do Indie.

Odborníci upozorňují na to, že případů mutace už může být v zemi mnohem více a jen se o nich neví. Šmíd připomněl, že když se v zemi zjistil výskyt britské varianty, zpočátku to bylo asi jen deset případů a nyní již tato varianta zcela převládá. Za 70 až 80 % nových případů může právě britská mutace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled