Čekejte odvetu, pohrozil Obama Rusku za údajné hackerské útoky

Spojené státy neponechají bez odpovědi údajné vměšování ruských hackerů do amerických voleb, pohrozil odcházející šéf Bílého domu. Moskva obvinění z kyberútoků i vměšování do voleb popírá. Roli Ruska zpochybňuje i nově zvolený prezident Donald Trump. Zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov řekl, že Vladimir Putin už v září Obamovi dal naprosto jasnou odpověď na vznesená americká obvinění.

„Je jasné, že když se cizí vláda, ať je jakákoliv, pokouší zasahovat do našich voleb, tak musíme jednat. A uděláme to - v místě a době, o které sami rozhodneme,“ prohlásil prezident Barack Obama v rozhlasovém rozhovoru, jehož výňatky byly zveřejněny ještě před odvysíláním celého interview stanicí NPR.

Obama uvedl, že některé odvetné kroky budou explicitní a veřejné, zatímco jiná opatření taková být nemohou. „Pan Putin si je dobře vědom mých pocitů, protože jsem s ním o tom přímo mluvil,“ řekl. O jaké konkrétní odvetné kroky půjde, neupřesnil.

Obama, jehož mandát skončí příští měsíc, nejspíše bude čelit dotazům na toto téma na páteční tiskové konferenci před odletem na dovolenou na Havaji.

Proč Obama reaguje až teď, ptá se Trump

Budoucí americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zpochybnil roli Ruska na kybernetickém útoku proti serverům Demokratické strany. Trump si na Twitteru také položil otázku, proč prezident Barack Obama s reakcí na hackerský skandál tak dlouho otálel.

„Pokud hackerský útok podniklo Rusko či někdo jiný, proč Bílý dům čekal tak dlouho, než začal jednat? Proč si stěžují, až když Hillary (Clintonová) prohrála?“ napsal Trump.

Budoucí prezident podle amerických komentátorů nemá pravdu, protože kritika chování Ruska se objevila už před listopadovými volbami. V říjnu například oficiálně obvinila Rusko z hackerských útoků Obamova vláda. Prezident Obama tehdy varoval kremelského šéfa Vladimira Putina před následky.

Americké zpravodajské služby podle zdrojů tamních médií dospěly k závěru, že s postupem kampaně letošních prezidentských voleb věnovali ruští vládní představitelé zvýšenou pozornost snaze pomoci Trumpovi zvítězit. Dokazuje to podle nich fakt, že ruští hackeři se dostali k datům obou politických stran, ale na veřejnost pustili jen informace o demokratické kandidátce Hillary Clintonové.

Rusko trvá na tom, že obvinění jsou absurdní

Rusko jakékoli obvinění z kybernetických útoků či z vměšování do voleb v USA odmítlo. Ušakov, který se s Putinem zúčastnil návštěvy Japonska, v Tokiu řekl, že prezidenti Ruska a USA o zasahování do amerických voleb prostřednictvím počítačových manipulací hovořili na okraj zářijového summitu G20.

„Měli rozhovor mezi čtyřma očima a jednali o různých tématech,“ řekl Ušakov. „Došlo i na zmíněné téma. Z naší strany zazněla naprosto jasná odpověď, která zřejmě nezapadala do toho, co se nám Obama snažil vysvětlit,“ dodal.

Televize NBC dříve oznámila, že američtí zpravodajci „s velkou mírou pravděpodobnosti“ věří, že kybernetickou kampaň proti americkým volbám řídil osobně Putin. „Je to prostě pitomost. Marnost pokusů kohokoli o tom přesvědčit je zjevná,“ zareagoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v televizi Rossija 24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 15 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 44 mminutami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 4 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 5 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 5 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 5 hhodinami

Evropský pohled