Olomoucké arcibiskupství podalo ústavní stížnost ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži, památku na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle pravomocného verdiktu má zahrada zůstat ve vlastnictví státu. Arcibiskupství neúspěšně žádalo o její vrácení v rámci církevích restitucí.
Spor o Květnou zahradu v Kroměříži pokračuje. Arcibiskupství se obrátilo na Ústavní soud
Arcibiskupství v žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí tedy netýkalo.
Kroměřížský zámek a obě zahrady byly zapsány na seznam UNESCO společně. Arcibiskupství dříve uvádělo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek mívaly v minulosti vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.
Dovolání arcibiskupství odmítl nedávno Nejvyšší soud. Poukázal na znění zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který prý vydání zahrady neumožňuje. „Soudy nemohou politickou reprezentací zvolené pojetí nápravy majetkových křivd uzpůsobovat vlastním představám o žádoucí míře kompenzace újmy, kterou církve a náboženské společnosti v minulosti utrpěly,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Soud nesouhlasil ani s tvrzením, že zahradu, která kdysi sloužila k relaxaci a odpočinku církevních hodnostářů, lze podřadit pod pojem „obydlí duchovních“.
V zahradě, která patří k turistickým lákadlům Kroměříže, v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.