Koronavirus v hlavním městě zasáhl hlavně cestovní ruch. Praha se už rok potýká s nedostatkem turistů. Místa, která jsou běžně plná lidí, jako například Karlův most, Václavské náměstí, Staroměstské náměstí nebo Pražský hrad, jsou už rok téměř bez návštěvníků. Například Letiště Václava Havla výrazně omezilo lety už na začátku února 2020. V Praze jsou navíc na cestovní ruch navázána i další odvětví, která se do problémů dostala také. Dopady koronavirové pandemie v jednotlivých českých regionech mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Prahy.
Předseda představenstva a ředitel Letiště Václava Havla v Praze Václav Řehoř uvedl, že omezení v Ruzyni začala už o něco dříve, než vláda vyhlásila rozsáhlá omezení po celém Česku. „Bylo rozhodnuto o tom, že se nebude létat z Číny. Byla to jen otázka technikálií, jakým způsobem a jak rychle tyto lety omezit,“ řekl. Omezení na letišti se podle jeho šéfa začala objevovat už začátkem února 2020.
Pandemie má podle Řehoře dopady nejen na samotné letiště, ale celkově na letectví jako takové. „Letectví se velmi dynamicky rozvíjí. Za posledních čtyřicet let se zdvojnásobil počet cestujících, a to celosvětově. Jen v roce 2019 cestovaly (letecky) po světě čtyři miliardy lidí, předpokládá se, že za dvacet let bude cestovat zhruba osm miliard lidí,“ uvedl s tím, že pandemie znamená pro letectví nejhlubší a zatím také nejdelší krizi.
Počet cestujících výrazně klesl
Pražskému letišti tak kvůli vyhlášeným restrikcím výrazně klesl počet cetujících. Například v roce 2019 letiště odbavilo skoro osmnáct milionů lidí, loni to však bylo už jenom zhruba tři a půl milionu cestujících. „Když se podíváme, kolik lidí cestuje teď, tak leden (2020) versus leden (2021) jsme minus 95 procent,“ upozornil Řehoř.
Předvídat, co bude dál, je podle ředitele letiště velmi složité. „Co se týče výnosů společnosti, které se odvíjí od počtu cestujících, případně tun carga, které se přiveze nebo odveze na letiště, tak to opravdu nelze moc předvídat. To všechno záleží na skupinové imunitě, ke které všichni vzhlížíme,“ řekl.
Řehoř připomněl, že společnost musela loni v celé skupině propustit asi osm set lidí. Musely být výrazně sníženy i náklady a omezeny investice. „To je to jediné, co můžeme dělat a vyhlížet tu skupinovou imunitu,“ dodal.
Památky bez turistů
Kvůli výraznému omezení cestování jsou tak bez turistů oblíbené cíle zahraničních návštěvníků Prahy. Například Karlovým mostem běžně projde až padesát tisíc lidí denně, v době pandemie je však historická památka téměř prázdná. Podobně to vypadá také na Pražském hradě nebo před orlojem na Staroměstském náměstí.
Ředitel CzechTourism Jan Herget doufá, že před létem se situace zklidní a turisté začnou opět jezdit nejen do Prahy. „Aktuálně se připravujeme na letní sezonu. Připravujeme všechny kampaně. Věříme, že je šance, že se otevřou hranice a zejména ze zemí, jako je Německo, Polsko, Slovensko, ale i Maďarsko nebo Holandsko, dorazí turisté,“ uvedl.
Na druhou stranu se však CzechTourism chce více zaměřit na české turisty, Herget si totiž myslí, že právě Češi budou i letos návštěvnost tuzemských míst zachraňovat a rozbíhat podnikání. „V těch vzdálenějších zemích to budou udržovací kampaně tak, abychom nezmizeli z trhu,“ popsal plány agentury.
Praha patří k místům s největší koncentrací hotelů, restaurací, kaváren či barů. Právě v těchto podnicích se kvůli pandemii provoz zastavil také. Spousta podnikatelů už svoji činnost dokonce ukončila. Podle poradenské společnosti Bisnode loni v celém Česku přerušilo podnikání asi sto tisíc živnostníků, což je zhruba o polovinu více než v roce 2019.
Prázdné hotely a restaurace
Zejména kvůli chybějícím turistům mají velké problémy ubytovací zařízení. Například hotel Adria Praha nemá v tuto chvíli žádného ubytovaného hosta. Zatímco v roce 2019 měl hotel obrat asi 77 milionů korun, loni to bylo už jenom 13 milionů, počet zaměstnanců se snížil o devět, žádného z nich ale hotel sám nepropustil.
„Já jsem si hned od začátku říkal, že to prostě vydržíme. Vůbec mě nenapadlo, že bychom končili. Držím se jednoho pravidla, a to že ,nejlepší pomocnou ruku nalezneš na konci svého vlastního ramene‘, to nám zatím vychází,“ řekl generální manažer hotelu Adria Praha Karel Doubek v souvislosti s tím, že společnost provozuje ještě jednu restauraci v Praze a hotel v Třeboni. Obě tyto provozovny v omezeném režimu fungují, Doubek doufá, že brzy se „postaví na nohy“ i hotel Adria.
Některé podniky v Praze se ale s omezeními kvůli koronaviru dokázaly velmi dobře vypořádat. Například majitelé vinného baru dočasně zrušili restauraci a vytvořili z ní obchod, kde nabízí kromě vína také sýry, pečivo či uzeniny. „Je to taková věc, která dává našim hostům najevo, že žijeme, protože tady jsou ty ostatní restaurace většinou zavřené,“ řekl spolumajitel Vínografu Jan Horešovský. Podnik se ale zaměřil i na on-line prodej, a to ve spolupráci s dalšími firmami, které nabízí úplně jiné zboží.
Dá se vydělávat i v době covidu?
Některé společnosti v době covidu rozběhly řadu inovací. V loňském roce začal v hlavním městě fungovat Pražský inovační institut, který má za úkol spojovat svět byznysu s veřejnou i akademickou sférou. Podle inovačního manažera pro Prahu Tomáše Lapáčka je pro firmy velmi složité začínat v této době s vývojem a výrobou nových produktů. „Zároveň je ale každá patálie i příležitost. Hodně záleží na tom, jak kvalitní nápad máte,“ upozornil. Podle Lapáčka ani není důležité, kde v Praze podnikatel působí, stěžejní je byznysplán.
Navíc i samotné nové produkty je možné přispůsobit právě současné situaci, míní Lapáček. „Doba po pandemii bude vykazovat strukturální změny – jak se potkáváme, jak spolu komunikujeme, jak trávíme volný čas. Podniky, které postavily svůj byznysplán na distančních záležitostech, jdou nahoru,“ uvedl s tím, že institut si právě na start-upech cení toho, že se velmi dobře dokáží přispůsobit dané situaci.
I přes veškeré snahy se počet nezaměstnaných v Praze zvýšil o téměř patnáct tisíc. Kromě služeb se hodně propouští například v administrativě, některé kancelářské objekty v hlavním městě prakticky osiřely. „Hodně firem omezilo svoje aktivity, takže potřebovaly také restrukturalizovat,“ řekla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová s tím, že větší propouštění se ještě dá očekávat.
Některým společnostem se osvědčil home office. Tím, že zaměstnanci pracují z domova, nemusí si frimy pronajímat tak velké kancelářské prostory. Spousta firem dokonce plánuje, že home office rušit nebude, lidé budou z domu pracovat i po skončení pandemie.
Opětovný start může být pro některé firmy těžký
Koronavirus měl největší dopad na cestovní ruch, gastronomii a další služby, potvrdil v ČT místopředseda Hospodářské komory hlavního města Prahy František Blažek. „Jak vidíme sami, tak ne všechno jde dělat ,přes okénko‘. Mám jisté obavy, jestli se tyto firmy rozpohybují, zvláště u těch malých, kde je problém i s kapitálem, bude start velmi složitý,“ upozornil.
Blažek ale dodal, že problém se netýká pouze zmíněných oborů, ale také těch, které na ně navazují, jde například o dodavatele zboží a různých produktů. „Ti se s nimi mohou svézt,“ dodal. Uvedl také, že Praha je pandemií pravděpodobně více postižená kvůli tomu, že má větší hustotu podniků, které jsou závislé na cestovním ruchu.
Škrty v rozpočtu města
Pandemie koronaviru zasáhla i rozpočet města. Praha musela doslova „dosypávat“ peníze různým městským organizacím, šlo například o dopravní podnik nebo zoo, kterým ubylo zákazníků. Hlavní město uvedlo, že kvůli koronaviru bude ztráta za loňský rok až sedm miliard korun, magistrát ale na druhou stranu odhadoval, že bude dvojnásobně vyšší.
Přesto se muselo výrazně škrtat, víc peněz ani letos nepůjde například na úklid. „To je položka, která v posledních letech narůstala. Tento trend jsme museli v tomto roce změnit,“ uvedl pražský náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Škrtat se ale v této oblasti nemá. Nešetřilo se u dopravního podniku, který dostane dokonce o miliardu navíc, podnik měl totiž propad v tržbách až 1,35 miliardy korun.
Jednání o rozpočtových škrtech na letošní rok neustále probíhají, řekl v ČT pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Když jsme vytvářeli rozpočet na rok 2021, tak jsme věděli o tom, jaké jsou dopady koronavirové krize. Došlo k určitému škrtu, zhruba těch deset procent rozpočtu,“ uvedl.
Škrty se podle Hřiba vyjma dopravy a odpadového hospodářství týkají všech oblastí. Jde například o technickou vybavenost, životní prostředí, údržbu a správu majetku nebo IT. „Pochopitelně do desetiprocentního škrtu byl zahrnutý de facto i desetiprocentní škrt počtu úředníků na magistrátu, to je záležitost, která teď probíhá,“ dodal Hřib.
Pražský primátor také uvedl, že město se snažilo co nejvíce ochránit investice. „Investice krajů nebo obcí by mohly ukázat cestu ven z toho problému. Snažili jsme se investice ochránit i z toho důvodu, že stavebnictví je jednou z oblastí, které mají největší multiplikační efekty,“ uvedl s tím, že peníze na investice si Praha půjčí. „Půjčíme si pět miliard, které bychom za normálních okolností tento rok splatili,“ dodal.
Do hlavního města se nejezdí jenom za památkami, ale ve velké míře také za kulturou. Ta je však v tuto chvíli výrazně omezena. Zavřená jsou divadla, muzea, a není možné pořádat ani koncerty či festivaly. Kulturní instituce se sice na nějakou dobu otevřely, ale mohly přivítat jen část diváků, ztráty tak byly obrovské.
Některé divadelní scény si pomohly tak, že svá představení streamují v on-line prostoru. Mnohé z nich v létě hrály pod širým nebem, kdy navštěvovaly různá města po celé zemi. V areálu výstaviště v Holešovicích má dokonce v následujících dnech vyrůst stan, kde se budou odehrávat představení. Pokud to epidemická situace dovolí, mohlo by stan navštívit až 550 diváků.
Nákladné plánování a žádné výdělky
Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš řekl, že galeriím unikají velké náklady, které si některé výstavy vyžádaly, zmínil například expozici Sluneční králové. „Stát počítal, že by se náklady alespoň částečně ze vstupného vrátily, bylo to hezky rozběhnuto, ale teď platíte pouze náklady, a nic to nepřináší,“ uvedl s tím, že už i samotné plánování takové výstavy je velmi složité.
Plánovat se však musí i další akce, například hudební festivaly. To je složité z toho pohledu, že není jisté, zda vůbec nějaké festivaly proběhnou. Organizátor Metronome Festival Prague David Gaydečka řekl, že letošní ročník, který je přesunutý z loňska, v červnu s největší pravděpodobností neproběhne. „Jsme v březnu, brzy bude duben, stále nevíme, jaká budou pravidla. My potřebujeme prodat ještě hodně vstupenek, to nejde prodávat v takové atmosféře,“ uvedl. Festival se zřejmě přesune na září.
„Zahraniční hvězdy vystoupí zřejmě až příští rok, to je nejpravděpodobnější scénář,“ řekl Gaydečka. Protipandemická opatření se navíc liší v jednotlivých zemích. „Ty největší hvězdy vyrazí na turné, podle mě, nejdříve až ve druhém kvartálu roku 2022,“ dodal.
