Univerzita Karlova dokončuje kampus v Plzni. Pojme dva tisíce studentů Lékařské fakulty

V novém univerzitním kampusu za 1,75 miliardy korun zahájí příští akademický rok zhruba dva tisíce studentů plzeňské Lékařské fakulty (LF) Univerzity Karlovy. Dosud musejí budoucí lékaři za výukou přejíždět mezi mnoha historickými budovami rozesetými po celém městě. S budováním kampusu vedle fakultní nemocnice na Lochotíně začala univerzita v roce 2012, vznikly už tři nové objekty.

Druhou etapu stavby kampusu zahájila univerzita na podzim 2019. V objektu s šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími nyní stavebníci osadili okna, na zimu se v něm už bude topit a bude se pracovat uvnitř. Příští rok na jaře se začne s instalací vybavení, kolaudace má být na přelomu května a června, řekl Libor Kočí, který má za fakultu stavbu na starosti.

„Budova se příští rok zaplní studenty a učiteli a vznikne tu nejmodernější komplex lékařské fakulty v České republice,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Kampus nabídne zcela moderní výuku, pokročilé simulátory, na nichž si studenti vyzkoušejí detailně široké spektrum úkonů od odběru krve přes lumbální punkci, endoskopii až třeba po porod.

Univerzita vybudovala v kampusu už tři budovy
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Studenti se budou učit na přístrojích, které simulují stav pacienta

Moderní přístroje dokážou dokonale nasimulovat zdravotní komplikace pacienta, včetně jeho reakcí na medikův zákrok. Počítač spolu s vyučujícími také vyhodnocuje, nakolik student provedl daný úkon správně.

„Dokážeme simulovat například srdeční selhání a třeba čtyřiadvacetihodinový vývoj zdravotního stavu pacienta, kdy studenti musejí nejen určit diagnózu a zahájit léčbu, ale musejí simulovaný stav pacienta průběžně sledovat a dělat samostatná rozhodnutí o léčbě,“ popsal děkan LF Jindřich Fínek.

Do nové budovy, která je po tři čtvrtě století prvním objektem vyprojektovaným přímo pro potřeby fakulty, se přestěhuje osm teoretických ústavů. Stavba obsahuje tři posluchárny, 23 místností na praktika a semináře, vyšetřovny s ambulancemi, 29 laboratoří, simulační centrum, studovny a další prostory včetně menzy. Přesune se také děkanát a knihovna.

Posluchárna se zaplní studenty v příštím roce
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Největší výhodou je podle děkana kromě kompletně nového vybavení také těsná vazba na fakultní nemocnici a na Biomedicínské centrum, kde řada pedagogů fakulty současně působí. Koncentrací pracovišť se zefektivní provoz, zjednoduší se sdílení laboratoří a přístrojů a rozšíří spolupráce pracovišť fakulty. Většinu historických objektů, které fakulta opustí, pak nabídne k prodeji, řekl Fínek.

Podle Zimy dokončení moderního kampusu umožní i navýšení kapacity fakulty. Každým rokem přijímá fakulta ke studiu kolem tří stovek uchazečů na všeobecné lékařství a padesáti na zubní lékařství. Studium dokončí podle Fínka 75 až 80 procent přijatých uchazečů. Díky novému kampusu by mohla fakulta přijmout o deset až 15 procent studentů více. V anglickém programu přijímá fakulta do prvních ročníků kolem sta studentů všeobecného a zubního lékařství.

První etapa stavby nového kampusu začala v roce 2012. Vznikly tři nové objekty, v nichž už funguje pět teoretických ústavů a dvě budovy výzkumného Biomedicínského centra. Náklady na první etapu včetně vybavení byly 462 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
včera v 12:55

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
včera v 07:00

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
9. 6. 2026

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
6. 6. 2026Aktualizováno6. 6. 2026

Řidiče čeká v létě řada uzavírek. Podívejte se na ty nejvýznamnější

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i krajští správci komunikací zahájí během léta desítky oprav a stavebních akcí. Řidiče čekají omezení na dálnicích D1, D5 a D11, komplikace přinesou také opravy významných silnic v Praze, Ostravě nebo Liberci. Přinášíme přehled nejdůležitějších rekonstrukcí silnic a dálnic, staveb a s nimi spojených dopravních omezení ve všech krajích.
5. 6. 2026

Policie zadržela muže za poškození stožárů. Hrozil výpadek elektřiny v Plzni

Plzeňští kriminalisté stíhají muže za poškození šesti stožárů velmi vysokého napětí. Je podezřelý, že v polovině dubna je poškodil v okolí silničního průtahu mezi čtvrtí Radčice a obchodním centrem Globus. Hrozil výpadek proudu v Plzni. Policisté ho obvinili z obecného ohrožení a z pokusu o poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Soud ho poslal do vazby. Způsobená škoda není přesně vyčíslená, řekla v pondělí policejní mluvčí Pavla Burešová.
1. 6. 2026

Přes Česko přešly silné bouřky, bez proudu skončily tisíce lidí

Hasiči především v Jihočeském kraji řešili na mnoha místech následky odpoledních bouřek. Šlo o úklid spadaných větví a čerpání vody ze sklepů. Tisíce lidí v regionu skončily bez elektřiny. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v neděli odpoledne napršelo na jihu Čech místy i přes 40 milimetrů. Foukal i silný vítr a padaly kroupy. Výstraha meteorologů před bouřkami platí do nedělní půlnoci na většině území Čech vyjma Královéhradeckého kraje a východu Libereckého a Pardubického kraje, ale také pro jihozápadní část Jihomoravského kraje a téměř celou Vysočinu.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
30. 5. 2026Aktualizováno30. 5. 2026
Načítání...