Orlová, Lipník nebo Karlovy Vary. Bezdoplatkovými zónami chtějí města zastavit příliv problémových obyvatel

Další města v Česku vyhlašují takzvané bezdoplatkové zóny. Očekávají, že to pomůže zastavit příliv nepřizpůsobivých a problémových obyvatel. Bezdoplatkové zóny nově zavádí například Orlová na Karvinsku. Vyplácení doplatků na bydlení ale nedávno omezily také Karlovy Vary nebo Lipník nad Bečvou. Středočeské Kladno zase muselo jasně vymezit oblasti, které budou bezdoplatkovou zónou, původně totiž taková vyhláška platila v celém městě.

V Orlové na Karvinsku začala vyhláška, která omezuje vyplácení příspěvků na bydlení, platit na konci minulého týdne. Radnice vybrala celkem pět zón, které zahrnují desítky ulic po celém městě, například orlovská část Lutyně je dokonce celá bezdoplatkovou zónou. Podrobný rozpis všech konkrétních adres uvádí město na svých webových stránkách

Vedení města tvrdí, že ve vybraných lokalitách je zvýšený výskyt negativních jevů, jako je například porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti nebo výskyt osob pod vlivem návykových látek. Opatřením chce město navíc v problémových lokalitách snížit počet příchozích obyvatel a bojovat proti takzvanému byznysu s chudobou.  

Podle původních plánů mělo být v Orlové jedenáct bezdoplatkových zón, což znamená, že by šlo o celé město. Ovšem i stávajících pět zón je tak rozlehlých, že pokrývají drtivou většinu Orlové. „My jsme k tomu přistupovali na základě vyhodnocení statistik, v jiných lokalitách nedošlo k té potřebě,“ řekla místostarostka Naděžda Kubalová (Volím Orlovou).

Bezdoplatkové zóny jsou v Moravskoslezském kraji i na dalších místech. Vyhlášky už platí například v Karviné, Frýdku-Místku, Bohumíně nebo v nejlidnatějším ostravském obvodu Jih. Dvě bezdoplatkové zóny plánuje také městská část Slezská Ostrava. 

Ve Varech jenom jedna ubytovna

Bezdoplatkovou zónu nedávno vyhlásily také Karlovy Vary, jde však jenom o jednu konkrétní adresu, která se týká problémové ubytovny. „Jedná se o ubytovnu Tygr na Moskevské ulici. Problémy tam dlouhodobě zaznamenávala státní policie, městská policie, sociální odbor i občané, kteří sepsali i petici,“ řekl náměstek primátorky Petr Bursík (ODS).

Vietnamský majitel ubytovny podle vedení města nerespektoval jeho výzvy a lidé, kteří jsou v objektu ubytovaní, údajně opakovaně narušovali sousedské soužití. Schválením vyhlášky se Karlovy Vary připojily k dalším městům v kraji jako Ostrov, Cheb, Aš nebo Chodov.  

Lipník: Nejvíc problémů v centru

Na konci července začala bezdoplatková zóna platit i v několika ulicích v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Radnice si totiž nechala zpracovat analýzu, ze které vyplynulo, že k šedesáti procentům všech přestupků dochází právě v centru města, kde přitom žije jen osm procent obyvatel. 

Označení bezdoplatková zóna tak nově nese například Náměstí TGM nebo ulice Křížkovského, Palackého, Losertova nebo Hvězdní. Město už v minulosti vyhláškou zakázalo hazard v centru města, přesupků a trestných činů však nijak výrazně neubylo. 

Opatření této povahy doporučila kvůli problémům i policie.
Ondřej Vlček
místostarosta Lipníku nad Bečvou

Celé město bezdoplatkovou zónou? To nelze, tvrdí kraj

Vyhlášku, která omezuje vyplácení příspěvků na bydlení, muselo nedávno upravit Kladno. Radnice totiž původní vyhláškou určila, že bezdoplatkovou zónou bude celé město, to ale podle Středočeského kraje není možné a toto opatření zrušil kvůli chybějícímu stanovení problémových míst. 

Kladno si tak nechalo zpracovat analýzu, na základě které vybralo lokality, kde nebude nově přištěhovaným lidem vyplácet příspěvky. Nová vyhláška se týká lokalit Kladno-střed, Habešovna, Petra Bezruče a Nové Kladno. „V těchto místech se potýkáme se všudypřítomnými alkoholovými a drogovými excesy a závislostmi,“ uvedl kladenský primátor Dan Jiránek (ODS).

Kvůli přetrvávajícím problémům se zóny rozšiřují

Některá města, která už s bezdoplatkovími zónami zkušenosti mají, postupně vymezené lokality rozšiřují. K tomu přistoupil například Liberec, kde se bezdoplatková zóna rozšířila o dvě budovy ve Vojanově ulici na Františkově. Opatření se přitom donedávna vztahovalo jenom na jeden dům v této ulici. Podle vedení města všechny tři domy často slouží jen jako takzvaná přestupní stanice pro lidi čerpající sociální dávky.

„Od rozšíření zóny si slibuji alespoň mírné zlepšení velmi nepříznivého stavu ve Vojanově ulici, kterou považuji dlouhodobě za nejvíce sociálně zatíženou oblast ve městě a sousedsky trvale neudržitelnou,“ uvedl liberecký náměstek pro sociální oblast Ivan Langr (SLK). 

Bezdoplatkové zóny na jaře rozšířil i Děčín, a to v částech Boletice a Staré město. „Bezdoplatkové zóny jsou pouze součástí tlaku, který vyvíjíme na nepřizpůsobivé občany, tedy na občany, kteří žijí z dávek, páchají trestnou činnost, znečišťují své okolí,“ řekl děčínský primátor Jaroslav Hrouda (ANO). Připomněl, že opatření se týká pouze nově uzavíraných smluv, na stávající nájemníky vliv nemá. 

Jako první v Česku omezilo vyplácení doplatků na bydlení město Sokolov, už v roce 2017. Podle jeho vedení se situace ve městě díky tomu zčásti zlepšila, opatření částečně zamezilo dalšímu stěhování nových nepřizpůsobivých obyvatel do města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Požár haly s plasty v Havlíčkově Brodě nezpůsobil únik škodlivin, řekl starosta

Hasiči pokračují v likvidaci čtvrtečního požáru haly s plastovými výrobky a kartony v Havlíčkově Brodě. Podle starosty města Zbyňka Stejskala (ODS) nezpůsobil únik nebezpečných látek do ovzduší ani do vody. Uvedl, že halu ve Strojírenské ulici využívaly dva subjekty jako sklad skla a plastových výrobků. Oheň podle předběžného odhadu hasičů způsobil škodu 350 milionů korun.
před 19 mminutami

V Havlíčkově Brodě likvidují hasiči požár haly s plasty, škoda je odhadem 350 milionů korun

V Havlíčkově Brodě hasiči likvidují požár haly s plastovými výrobky a kartony, oheň podle předběžného odhadu napáchal škodu za 350 milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Zraněn zatím podle ní nikdo nebyl. Na místo dorazí chemická laboratoř, která bude měřit množství škodlivých látek v ovzduší, informovali hasiči na síti X.
před 11 hhodinami

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
před 13 hhodinami

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
před 20 hhodinami

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
včera v 08:30

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
včera v 07:00

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
10. 6. 2026

Zákaz sdílených elektrokoloběžek pomohl v Praze snížit počet pokut na pětinu

Jízda po chodníku, v protisměru, nerespektování dopravního značení nebo nebezpečný způsob jízdy v hustém provozu. Nejčastěji za tyto přestupky Městská policie hlavního města Prahy rozdala na jaře v dubnu a květnu cyklistům a jezdcům na koloběžkách 437 pokut. Oproti stejnému období loni jde o osmdesátiprocentní pokles, sdělil ČT policejní mluvčí Zdeněk Modálek. Propad podle něj zapříčinil celoměstský zákaz sdílených elektrokoloběžek, který platí od začátku roku.
10. 6. 2026
Načítání...