Ústí nad Labem jako bezdoplatková zóna? Opozice s ní nesouhlasí, posoudí ji soud

Necelé čtyři týdny od chvíle, kdy vedení Ústí nad Labem prohlásilo celé město za bezdoplatkovou zónu, toto rozhodnutí míří k soudu. Podnět podala k ústeckému krajskému soudu opoziční zastupitelka Karolína Žákovská (PRO!Ústí). Vedení města s žalobou nesouhlasí, opatření mělo podle něj pomoci v boji proti obchodu s chudobou.

Ústí nad Labem
Zdroj: ČT24 Autor: Kateřina Hubertová

Od 4. března nemají lidé, kteří se nově přestěhovali do Ústí nad Labem, nárok na doplatek na bydlení. V bezdoplatkovou zónu se zároveň proměnily také sousední Trmice. 

Podle opozičního hnutí PRO!Ústí ale opatření boji proti obchodu s chudobou nepomůže a zastupitelka hnutí Karolína Žákovská ho proto napadla u soudu. „Jsme proti tomuto opatření obecné povahy od začátku. Obchodníky s chudobou to podpoří, protože ti lidé nemají jinou šanci, musí zůstat tam, kde zrovna bydlí,“ uvedl další člen hnutí Karel Karika.

Vedení města s krokem Žákovské nesouhlasí. „Počkáme na rozhodnutí soudu,“ uvedl náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO).

Méně kriminality? Spíš víc existenčních problémů, tvrdí neziskovky 

Vyhlášení tzv. bezdoplatkové zóny si město vyzkoušelo už před rokem, kdy zákaz vyplácení doplatků na bydlení pro nově příchozí vyhlásilo v některých svých částech. Magistrát tvrdil, že tím bojuje s drobnou kriminalitou, za kterou podle místních strážníků mohli hlavně nově příchozí obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. 

Podle ředitele ústecké pobočky organizace Člověk v tísni Víta Kučery ale opatření v boji proti obchodníkům s chudobou nepomohlo. „Těm lidem se nájmy nesnížily, jenom přišli o peníze,“ řekl. Místo toho organizace zaznamenala nárůst žádostí o potravinovou pomoc nebo o azylové domy; obyvatelé bezdoplatkových zón si pak museli podle Kučery častěji půjčovat peníze na živobytí. Opatření tak dopadlo hlavně na ty nejchudší, kteří se v rámci vyloučených lokalit stěhují i několikrát do roka.

Přesto vyhlásil magistrát koncem února za bezdoplatkovu zónu celé Ústí nad Labem; opatření začalo v březnu. Znamená to, že na doplatky stále dosáhnou lidé, kteří ho už pobírají, a to i v případě, že mají nájemní smlouvu jen na dobu určitou, která se pravidelně obnovuje. Doplatek dostanou také lidé, kteří žijí v domovech pro seniory nebo v azylových domech.

Za ghetto se prohlásilo i Kladno, zrušil to ale krajský úřad 

Radnice mohou bezdoplatkové zóny vyhlašovat od roku 2017. Umožnila jim to novela zákona o hmotné nouzi. Přistoupilo k tomu už bezmála devět desítek obcí ve dvanácti krajích, hlavně v Ústeckém a Moravskoslezském. Ve většině případů se to týkalo jen částí měst.

K vyhlášení celé obce za bezdoplatkovou zónu se rozhodlo například Kladno.  V polovině března ale opatření zrušil středočeský krajský úřad s tím, že za bezdoplatkové území lze vyhlásit jen konkrétní místa se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Doplatek na bydlení patří mezi dávky, které vyplácí stát lidem s nízkými příjmy. Dostávají ho žadatelé, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení, ale ani tak jim po zaplacení nájmu nezbývají peníze na živobytí. Doplatek dorovnává výdaje tak, aby jim na základní životní potřeby zbylo. V Ústí nad Labem tuto dávku pobírá přibližně devět set lidí.