Nejvyšší správní soud potvrdil, že obora Jelenice má být průchozí pro veřejnost. Opatření, které zamezovalo vstup do obory, zrušil na podnět okolních samospráv Krajský soud v Ostravě. Proti tomu ale podaly kasační stížnost společnosti GroCredit a Opavská lesní.
Podstatou sporu byla především otázka, zda může orgán státní správy myslivosti vydat opatření obecné povahy, kterým veřejnosti celoročně zakáže vstup do honitby. Nejvyšší správní soud (NSS) dospěl k závěru, že zákon o myslivosti takové absolutní a plošné uzavření neumožňuje.
Jakékoliv omezování vstupu veřejnosti do honitby „musí být z povahy věci realizováno tak, že nevyloučí právo každého volně procházet krajinou a užívat les, jak garantují veřejnoprávní předpisy“, zdůraznil předseda senátu Viktor Kučera. Odkázal konkrétně na lesní zákon a také zákon o ochraně přírody a krajiny.
Omezení musí odpovídat potřebě chránit zvěř
„Zájmy myslivosti a přístup veřejnosti do krajiny nejsou vzájemně exkluzivní; s ohledem na obecné užívání pozemků v krajině (v lese) jako veřejného statku z povahy věci ani vzájemně vylučující být nemohou,“ stojí v rozhodnutí zveřejněném na úřední desce soudu.
Případné omezení vstupu do honitby nebo jejích částí v konkrétně určených obdobích musí odpovídat skutečné potřebě chránit zvěř. Potřeba takového omezení se však v řízení neprokázala. Soud poukázal na to, že obora Jelenice byla veřejnosti přístupná nejméně dvě desítky let.
Obora, jejíž historie sahá do roku 1805, se nachází na Opavsku mezi Hradcem nad Moravicí a Vítkovem. Rozkládá se na břehu řeky Moravice. Žijí zde daňci, mufloni, jeleni či divoká prasata.
Ze soudního rozhodnutí plyne, že držitelem honitby je Honební společenstvo Březová Obora, firma GroCredit vlastní nemovitosti v oboře, stejně jako Opavská lesní, která je také uživatelem honitby. Souhlas s úplným zákazem vstupu původně udělil Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Opatření obecné povahy pak vydával městský úřad Vítkov.
