Jihomoravský kraj trápí doprava a kapacita sociálních zařízení. Tématem voleb je i sucho

Čtyřčlenná koalice v čele s hejtmanem Bohumilem Šimkem (ANO) vede Jihomoravský kraj poslední čtyři roky. Region řeší dlouhodobě problémy s rozšiřováním dopravní sítě, a to jak na úrovni měst, kterým scházejí obchvaty, tak i v pomalém napojování na rakouské dálnice. Během posledních suchých let se tématem stal také nedostatek vody. Nové vedení kraje bude čelit i otázkám spojeným se stárnutím obyvatel, rozhodovat bude také o podpoře Velké ceny v Brně.

Koalice hejtmana Bohumila Šimka (ANO) vede Jihomoravský kraj poslední čtyři roky. Drží většinu 34 z 65 křesel v zastupitelstvu, spolu s vítězným ANO ji tvoří ČSSD, Starostové pro Jižní Moravu a TOP 09 s podporou starostů a „Žít Brno“. Šimek vystřídal po dvou volebních obdobích na hejtmanské pozici Michala Haška (ČSSD).

Zásadním tématem pro krajské volby je v Jihomoravském kraji bezesporu doprava. Za poslední čtyři roky se příliš neposunula stavba dálnice D52, která by měla propojit Brno s Vídní. Na české straně je třeba dokončit 23 kilometrů, které by se napojily na již existující úsek mezi Brnem a Pohořelicemi. Kroky k zahájení stavby napadá řada spolků, soudní spory a odvolání proti rozhodnutí úředníků se vlečou už více než deset let. Na rakouské straně přitom už řidiči po dálnici jezdí. Poslední úsek, obchvat Drasenhofenu, dokončili dělníci minulé září.

Se stavbou D52 souvisí i chystané obchvaty měst v jižní části kraje. Plán na obchvat Mikulova získal pravomocné územní rozhodnutí v prosinci, ale i proti němu je podaná žaloba. Podle informací na webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by se mělo se stavbou okolo Mikulova začít v roce 2022. O něco dále je obchvat Znojma, který by měl odklonit dopravu směrem k východnímu kraji města. Jednu část dokončili silničáři minulý rok, napojit se na ni ale má dalších téměř devět kilometrů ve třech úsecích stavby. Celkové zprovoznění obchvatu plánuje ŘSD na rok 2030.

A problematické je i dopravní spojení v severní části kraje. Minulý rok krajští zastupitelé rozhodli, že místo dlouho plánované dálnice z Brna do Svitav povede silnice první třídy. Tah 43 by tak mohl mít ostřejší zatáčky a více mimoúrovňových křižovatek. V Brně by měl vést okolo přehrady po trase takzvané Hitlerovy dálnice, proti se ale staví městské části, které by stavba zasáhla. Silnici naopak vítají obce, ze kterých by měla odvést tranzitní dopravu.

Trasa plánované silnice první třídy
Zdroj: Jihomoravský kraj

Kromě dopravních komplikací sužuje Jihomoravský kraj zejména v posledních letech také sucho, jedná se o jednu z nejohroženějších oblastí v republice. Nedostatek vody omezuje jak zemědělce, kterým snižuje výnosy, tak i obce, některé musí v létě vyhlašovat omezení spotřeby vody. Krajské zastupitelstvo v roce 2017 přijalo dotační program na boj proti suchu, do kterého každý rok vyčlení několik milionů korun. Sucho je prioritou programu řady opozičních stran jako KDU-ČSL, KSČM a Piráti.

Nové vedení kraje bude rozhodovat i o podpoře Velké ceny

Kraj vynaloží ročně také desítky milionů korun na podporu sportu. Mezi často skloňované investice patří příspěvek na Velkou cenu silničních motocyklů, která se koná každoročně v Brně. Závody pořádá spolek kraje a města, který má dlouhodobé finanční problémy. Situaci navíc zkomplikovala i pandemie, kvůli které se letos motorky rozjely po Masarykově okruhu bez diváků.

Díky tomu se ale spolek dohodl s promotérskou společností Dorna na uspořádání dalšího ročníku, letošní závody by jinak byly posledními z pěti, na kterých se spolek s Dornou dohodly. Jihomoravský úřad přislíbil podpořit Velkou cenu pro letošní i příští rok celkem 60 miliony korun. Jaká bude poté budoucnost Velké ceny v Brně, je nejisté.

Kapacita v domovech pro seniory nestačí

S příchodem pandemie nemoci covid-19 se kandidující strany zaměřují i na krajské zdravotnictví. Krajské nemocnice byly do boje proti koronaviru zapojené zejména skrze testování. Nakazili se tak ale někteří zdravotníci. Mezi těmi krajskými byla nejvíce postižená břeclavská nemocnice, kde covidem onemocněli lékaři a sestry na odděleních ARO, ORL a interna. Nejvíce pacientů se léčilo v Nemocnici u svaté Anny v Brně, která je zřizována ministerstvem zdravotnictví.

Na rozdíl od ostatních krajů se však na jižní Moravě nákaza vyhnula sociálním zařízením, a to i díky speciálnímu režimu pro pracovníky a klienty. V následujících letech ale bude kraj muset reagovat také na zvyšující se věk obyvatel, pro které bude třeba navýšit kapacitu sociálních zařízení.

V posledních letech kraj zavedl evidenci žadatelů a uživatelů do těchto zařízení, což vedlo ke zjednodušení systému. Často se totiž jeden žadatel uchází o více než jedno místo, starý systém však tyto přihlášky nepropojoval. I tak je ale nedostatek míst zejména v domovech pro seniory stálým problémem kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Nelegální odpad z Brna začne německá firma odvážet v úterý, uvedlo ministerstvo

Více než 280 tun nelegálního odpadu, který do brněnských Horních Heršpic navezla německá firma Roth Interantional, začne německá strana odvážet v úterý 10. února. Na sociální síti X o tom informovalo ministerstvo životního prostředí.
7. 2. 2026

Po kritice se změní způsob výměny svítidel v Praze. Mapa ukazuje jejich rozmístění

Při výměně veřejného osvětlení v Praze se mají nově standardně používat LED svítidla s teplotou světla na spodní hranici doporučené normy, která město dosud umisťovalo v rezidenčních čtvrtích, avizuje náměstek pražského primátora Michal Hroza (TOP 09). Jedná se o reakci na petici proti výměně teplých sodíkových výbojek za studenější LED svítidla. Petici projednával kontrolní výbor magistrátu, příští týden se jí bude zabývat také zastupitelstvo.
4. 2. 2026

Substitučním lékům pro závislé hrozí výpadky, distributor odchází z trhu

Americká farmaceutická společnost Indivior, největší distributor léků pro závislé na opiátech v Česku, končí. České televizi to potvrdilo ministerstvo zdravotnictví i nezisková organizace Společnost Podané ruce, která se dlouhodobě věnuje substituční léčbě uživatelů drog. Při ní pacienti dostávají léky nahrazující účinky omamných látek. Tyto preparáty v Česku užívají tisíce lidí.
4. 2. 2026

Počasí v částech Česka zkomplikovalo dopravu

Ledovka a námraza zkomplikovaly v úterý dopravu v části Česka. Například ve Středočeském kraji, kde některé autobusové spoje vůbec nevyjely. Problémy se objevily také na jižní Moravě, kde byly některé komunikace zcela nesjízdné a regionální autobusové linky tak neobsluhovaly některé obce. Nehody dočasně zablokovaly dálnici D8 na severu Čech. U Holušic na Strakonicku došlo k vážné autonehodě. Meteorologové před polednem varovali před ledovkou a námrazou na Českomoravské vrchovině, které mají trvat až do noci na čtvrtek.
3. 2. 2026Aktualizováno3. 2. 2026

Na Českomoravské vrchovině se kromě námrazy tvoří i ledovka

Na Českomoravské vrchovině a v jejím okolí se od pondělního večera při zesilujícím větru tvoří námraza – může být i silná a lidé v regionu by s ní měli počítat do středečního večera, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). S ohledem na tvorbu námrazy varoval před rizikem lámání větví či trhání drátů elektrického vedení. Večer ČHMÚ přidal pro širší oblast varování i před ledovkou.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Připadali jsme si jako ptáčci vyhození z hnízda, vzpomíná obyvatelka vystěhované obce

V letech 1940 až 1945 bylo z třiatřiceti obcí v oblasti Drahanské vrchoviny a Malé Hané nuceně vystěhováno téměř dvacet tisíc obyvatel. Nacisté chtěli v oblasti rozšířit vojenský výcvikový prostor. Mnohé vsi byly zničeny nebo těžce poškozeny a část obyvatel se po válce už nikdy nevrátila. Jejich příběhy přibližuje výstava Donuceni odejít v Muzeu Vyškovska.
2. 2. 2026

Hasiči našli ve Fakultní nemocnici Brno řadu porušení protipožárních předpisů

Hasiči po prověrce výškové budovy ve Fakultní nemocnici Brno poukázali na řadu porušení protipožárních předpisů. Podle protokolu, který získaly Seznam Zprávy, neměly požární a evakuační výtahy pravidelné kontroly. Dveře, které mají bránit šíření kouře a žáru, zůstávaly otevřené. V únikových cestách byly odložené věci a kouřilo se tam.
2. 2. 2026

Sněhu byly hromady, koně protahovaly silnice, vzpomíná Štelcl na zimu před skoro sto lety

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.
31. 1. 2026
Načítání...