Brno zřejmě dostane až 300 milionů na hokejovou halu, Zlín sportovní agentura odmítla

Nahrávám video

Národní sportovní agentura zřejmě přispěje Brnu na stavbu hokejové haly až 300 milionů korun. Projekt postoupil do poslední fáze schvalování. O přesné částce se ještě rozhodne. Informaci jako první přinesl server Seznam Zprávy, České televizi ji potvrdil další zdroj. Jedním z odmítnutých žadatelů je pak Zlín. Dalších deset let se tak komfort pro tamní hráče i diváky prakticky nezmění.

Nová multifunkční hala má stát na brněnském výstavišti a nabídnout komfort a zázemí pro třináct tisíc fanoušků sportu nebo kultury. To vše za zhruba čtyři miliardy korun, což bude největší jednorázová investice v dějinách Brna.

„Mohu potvrdit, že dosavadní kontrolou do fáze finálního hodnocení prošly dva projekty. U ostatních žadatelů ještě běží lhůta na dodání podkladů. Některé žádosti již byly zamítnuty pro nesplnění podmínek dotační výzvy,“ uvedl mluvčí Národní sportovní agentury Jakub Večerka.

Přesnou částku ještě určí komise agentury, Brno má ale dobré vyhlídky i na plnou požadovanou sumu tří set milionů korun. Ty ale netvoří ani deset procent z částky celkové ceny za halu.

K dotaci od státu přidá minimálně 200 milionů Jihomoravský kraj. Největší náklady ale půjdou právě za městem. V rozpočtu má nachystaných 660 milionů korun, zbylé až tři miliardy si společně s městskými firmami bude muset Brno půjčit.

Financování multifunkční haly v Brně
Zdroj: ČT24

Výhodné úvěry

„Úvěry byly schválené, ale zatím jsme je nečerpali. Samozřejmě při tvorbě rozpočtu i při jeho naplňování musíme sledovat to, abychom nepřivedli Brno do jakýchkoli problémů,“ uvádí primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Město získalo úvěry za výhodných podmínek. Přesto budou v dalších letech rozpočet zatěžovat. Brno už také hledá provozovatele haly. Zatím má jediného zájemce.

„Počítá se i s nějakou procentuální obsazeností té kapacity, kterou je v současné době těžké předpovídat vzhledem ke covidu. A rovněž město Brno není až takové velikosti, aby na denní bázi obsadilo takový obrovský prostor,“ hodnotí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Petr Pelc.

Brno společně s městskými firmami už vypsalo výběrové řízení na firmu, která má halu na výstavišti postavit. Zájemci mohou podávat nabídky do 18. února. Město z nich vybere vítěze v květnu. Pokud se začne letos, potrvá stavba do roku 2024 nebo 2025.

Další hodnocení agentury

Národní sportovní agentura posuzovala devět žádostí o dotaci. Kromě Brna šlo třeba o zimní stadion v Kladně nebo fotbalové stadiony v Pardubicích a Hradci Králové. Celková požadovaná částka na všechny projekty byla dvě miliardy a dvě stě milionů korun. Agentura ale může rozdělit maximálně 900 milionů.

Projekty teď agentura rozdělila do tří skupin. Některé z nich zamítla. Další musí ještě doplnit potřebné podklady. Pouze dva se dostaly do fáze finálního hodnocení, a můžou tedy s dotací předběžně počítat. Vedle brněnské multifunkční haly má jít o hokejovou halu v Jihlavě.

Zlín s žádostí neuspěl

Naopak plán na největší investici Zlína za posledních deset let je u ledu, agentura Zlín pro dotaci nevybrala. O odmítnutí rozhodl úzký pás pozemku mezi zimním stadionem a sportovní halou. Pozemky nepatří městu, které o dotaci žádalo. Podle agentury to byla neodstranitelná vada a důvod, proč plán smetla ze stolu.

„Nemůžeme se odvolat, nemůžeme podat ani žádost o rozklad, takže jedinou variantou, která existuje, je podat žalobu,“ reaguje primátor Zlína Jiří Korec (ANO).

Zlín tedy bude dál jen opravovat. Vůbec nejvíc to potřebuje střecha, kterou zatéká. Výměnu potřebují i mantinely, ty nové musí být pro hráče bezpečnější. „Když tam narazí hráče, tak by měly mít trochu vůli se prohnout a nezpůsobit tak vážná zranění,“ vysvětluje marketingový manažer týmu PSG Berani Zlín Libor Kozák.

Jestli bude součástí nejrychlejších oprav i výměna sedaček nebo proměna šaten, to zastupitelé rozhodnou pravděpodobně už v únoru. Životnost stadionu by to prodloužilo o deset let, Zlín by tak získal čas na přípravu nového projektu rekonstrukce nebo možná úplně nového stadionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Českem prochází silné bouřky. Hlášeny jsou spadlé stromy i výpadky elektřiny

Českem v pondělí prochází silné bouřky. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. V pondělí odpoledne bouře může doprovázet přívalový déšť i kroupy a silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, informoval po šestnácté hodině Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobila výpadky elektřiny.
11:40Aktualizovánopřed 40 mminutami

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
15. 8. 2026

Cennosti a dokumenty židovské rodiny zachránil rodinný přítel. Zakopal je na zahradě

Fotografie, dokumenty a cennosti rodiny Meislových ukryl Antonín Sekal během války na zahradě svého domu v brněnské Mokré Hoře. Po návratu bratrů Huga a Rudolfa, kteří díky Nicholasu Wintonovi unikli do Anglie, jim zachráněné věci vrátil. O rodinné historii vyprávěl Hugo své praneteři Shawně, která teď přijela do Brna i se svou rodinou, aby i oni poznali zajímavou a pohnutou historii svých příbuzných.
12. 8. 2026

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
9. 8. 2026

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Řeky vysychají a podzemní vody ubývá. Hydrolog: Klíčem je zadržování vody

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.