„Dámy a pánové, nesehnali jsme peníze,“ začínal minulý celovečerní film surrealisty Jana Švankmajera Přežít svůj život. Na nový snímek - prý už určitě poslední - získává finance i veřejnou sbírkou na crowdfundingovém portálu. Snímek Hmyz má být misantropickým a surreálným podobenstvím s odkazem na Kafku a bratry Čapkovy.
Surrealistickým viděním světa prorazil Švankmajer v osmdesátých letech - krátkým filmem Možnosti dialogu. V něm objevil motivy, které tvoří jazyk jeho titulů - odhalování nejtemnějších skulin podvědomí, touha svět kolem sebe osahat a obsese tělesností, především jídlem.
Hlavní hrdiny nového filmu hledal na burze brouků. „Bude o tom, jak vesničtí ochotníci zkoušejí hru bratří Čapků Ze života hmyzu,“ prozradil o chystaném příběhu Švankmajer. Ochotníci se postupně hmyzem sami stávají.
„Vždycky se mi na hře bratrů Čapků líbilo, že brouci se chovají jako lidské bytosti a lidé se chovají jako hmyz. Můj scénář rozšiřuje tuto misantropii dále, když také reflektuje Franze Kafku a jeho slavnou Proměnu,“ říká tvůrce o filmu na stránkách sbírky.
„Tahle civilizace nepotřebuje takové filmy“
Podporu pro natočení nového snímku shromažďuje už několik let. Hledat finance u sponzorů se umělci, který odmítl státní vyznamenání s tím, že surrealista není slouhou žádného systému, úplně nechce. Proto se rozhodl pro crowdfunding.
Získat od příznivců by potřeboval asi čtvrtinu rozpočtu, který je vyčíslen na 45 milionů korun. 9,3 miliony přispěla Česká televize, přibližně 2 miliony získal od dalších partnerů a 10 milionů mu připsal Státní fond kinematografie. „Bylo to maximum, co mohl film dostat, vycházeli jsme z toho, že jde o absolutní prioritu,“ uvedla bývalá radní fondu Tereza Brdečková.
Švankmajer dlouhodobě mluví o nedostatku zájmu společnosti o typy snímků, které točí. „Tahle civilizace v podstatě nepotřebuje takové filmy. Je to ekonomická, pragmatická civilizace, kde kultura nehraje žádnou roli, pakliže nevydělává peníze,“ postěžoval si předloni v rozhovoru pro Českou televizi.
Ne všichni s ním ale souhlasí. Do crowdfundingové kampaně mu během dvou dnů po spuštění přispěli příznivci z celého světa více než milionem korun. Odměnou za nejvyšší příspěvek ve výši 15 tisíc dolarů (zhruba 362 tisíc korun) je večeře s tvůrcem u něj doma a komentovaná prohlídka v jeho ateliéru.
Crowdfunding pomohlu Spikeu Leeovi i Olze Sommerové
Jan Švankmajer není první (ani poslední) filmař, který se rozhodl financovat svůj snímek s pomocí veřejnosti. O finanční pomoc žádala ve světě filmové fanoušky řada produkcí.
Byl mezi nimi například i animovaný film Anomalisa, který napsal a spolurežíroval Charlie Kaufman a který se letos v březnu dostal i do českých kin. Začátkem května ho dokonce ocenila porota přehlídky Anifilm v Třeboni, zvítězil v kategorii animovaných filmů pro dospělé. Snímek přitom vůbec nemusel vzniknout, nebo mohl být ve výsledku úplně jiný, kdyby v roce 2012 k jeho zafinancování nenapomohli lidé na Kickstarteru. Tvůrci si stanovili hranici 406 tisíc dolarů, které chtěli od diváků získat. Cílem dosáhli po dvou měsících, kdy jim přispělo 5770 podporovatelů.
Zatímco v případě filmu Anomalisa mohla podporovatele přitáhnout jméno oblíbeného tvůrce, jindy šlo o známou značku. Takhle se ze seriálu do filmu podívala Veronica Mars, sedm let po tom, co vysílání v televizi skončilo. Fanoušci v roce 2013 podpořili film na Kickstarteru dokonce pěti miliony dolarů. Peníze dalo dohromady přes devadesát tisíc podporovatelů a stačil jim na to měsíc. Ostatně ve své době tím stanovila kampaň rekord nejrychleji získaných dvou milionů dolarů. Filmové studio Warner Bros. potom odsouhlasilo natáčení a o rok později bylo hotovo.
Peníze na svůj další film tímhle způsobem získal i režisér Spike Lee, tvůrce filmů Malcolm X nebo Spojenec, který letos podpořil bojkot „příliš bílých“ Oscarů. Díky skoro milionu a půl od podporovatelů předloni natočil variaci na upírské téma pod názvem Da Sweet Blood of Jesus. Zach Braff, hvězda seriálu Scrubs: Doktůrci, pak na Kickstertu získal přes tři miliony korun na svůj film Wish I Was Here, který pak režíroval.
Často mají úspěch i autoři dokumentů. Finance získaly filmy o vývojářích počítačové hry Minecraft, o režisérovi Davidu Lynchovi nebo o Lizzie Velasquezové, která trpí vzácnou chorobou a kvůli nařčení z toho, že je nejošklivější žena na světě, upozornila například na problém šikany. V jiných případech ale měli tvůrci smůlu. Přes Kickstarter zkoušel získat prostředky i Uwe Boll, proslulý jedněmi z nejhůře hodnocených filmů. Chtěl natočit pokračování adaptace počítačové hry Postal.
Alternativní způsoby, jak získat část financí na filmový projekt, využívají i čeští tvůrci. Více než 2,8 milionu korun poslali podporovatelé na Startovači Danovi Přibáňovi, který se snažil získat aspoň půl milionu na další z cest trabantem, tentokrát šlo o jízdu z Austrálie. Do kin se výsledek dostal letos v březnu. Skoro půl milionu korun získal na HitHitu zase dokument o hudebníkovi Filipu Topolovi s názvem Takovej barevnej vocas letící komety, který si odbyl premiéru loni na podzim. Přes dvě tisíc korun vybrala Olga Sommerová na biografický film o Martě Kubišové nazvaný Magický hlas rebelky, který šel do kin v létě 2014.
Někteří ale nezůstávají jenom v českém prostředí. Na zahraničním crowdfundingovém portálu Indegogo zkoušel získat prostředky i Tomáš Krejčí pro problematický projekt Poslední z Aporveru. Není to ale jediný nákladný projekt. Stejný tvůrce je spojován i s adaptací Čapkovy knihy Válka s mloky a s filmovým přepisem komiksu Kruanova dobrodružství. Na něj chtěl na HitHitu získat 170 tisíc korun.
