Recenze: Nový útok na Den nezávislosti spoléhá na efekt

Po dvaceti letech, kdy v přelomové katastrofické nakládačce Den nezávislosti zaútočili emzáci globálně poprvé, se Ronald Emmerich a 20th Century Fox rozhoupali, naprali dvě stě mega do neošizeného sci-fi akčního popcornu a v novém aranžmá podle starých not natočili patetický blockbuster o tom, že tahle Země stále není k mání pro obejdy z jiných galaxií, a když to chtějí prubnout, nevzdává se bez boje. Teď musí ustát Nový útok. Očekávejte očekávané.

Začalo to zneklidňujícími signály v oblasti Saturnu, pak v troskách emzáckém křižníku z šestadevadesátého začala spontánně svítit světla, a když poté zbytky před dvaceti lety zajatých ufonů začaly ve svých celách oslavně kvílet, bylo jasné, že nová galaktická nakládačka je za rohem. Tenhle sequel, který tentokrát žánr nikam neposouvá, recykluje v áčkovém balení minulé. Je postaven na konceptu, který je tomuto formátu vlastní, totiž že všechno je větší a intenzivnější než předtím, a na „objevné“ poučce pro zaryté individualisty, že lidé mohou přežít jen tehdy, když budou stát při sobě.

Je to hypertroficky patetické a patriotické a myšlenkově chudé, ale docela hezky se na to kouká, neboť je to takové „emmerichovsky“ americké. To jest trikově dokonalé aranžmá a spektakulárně nabušený vizuál prodávající spíše blbý (či minimálně matný) scénář s jen zhruba naskicovanými figurami, k nimž není snadné nalézt alespoň nějaký vztah, aby vám na nich byť jen trochu záleželo, a představitel starých hrdinů Jeff Goldblum se vzorkem nových (Liam Hemworth), kteří patří mezi vůdčí postavy slušně šlapajícího castingu, měl alespoň trochu co hrát.

Halasnost a rozměr gigantické destrukce tu likviduje osobnější emoce a stále kreativně čilý Roland Emmerich to v rámci své žánrové parkety sice zvládnul, ale bere své téma až příliš vážně. Hlavně je ale živým příkladem toho, oč snadnější je stát se klasikem, nežli pak (na stejném nebo dokonce vyšším levelu) na svoji klasiku posléze navázat.

Za spoustu peněz natočil neodbytý opus, který je rozhodně lepší než jeho Godzilla, ale také horší než první Den nezávislosti, při kterém si to bude první signální užívat, zatímco intelekt si může dát pohov. Tak nahoďte antigravitační motory, odpalte forsáž a odsvištěte nejlépe do IMAXu, kde si ve 3D užijete tenhle ohňostroj ke 4. červenci nejintenzivněji.

Den nezávislosti: Nový útok
Zdroj: 20th Century Fox

PS: Pravděpodobně za rok si to budete moci zopakovat, neboť tentokrát našli lidé nečekaného spojence, který je pozval do intergalaktického odboje, jenž by to měl s touhle emzáckou bandou definitivně rozčísnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 12 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...