Osmdesát let s Tomem a Jerrym. Jejich dobrodružství svého času vznikala i v Praze

Nahrávám video

Tom a Jerry – David a Goliáš kresleného filmu – vznikli před osmdesáti lety. Až do šedesátých let vznikaly příběhy této dvojice ve Spojených státech. Poté se myšák s kocourem přestěhovali do Prahy, kde je s českými kolegy začal malovat Američan Gene Deitch.

Původně se jmenovali Jasper a Jinx. Producenti přitom chápali kreslený snímek jen jako filmovou jednohubku a přikázali autorům Williamu Hannovi a Josephovi Barberovi pracovat na jiných projektech.

Diváci si ale řekli o pokračování a debut vynesl tvůrcům nominaci na Oscara. Za dalších sedm krátkých filmů sošku získali. Idyla však netrvala večně – na konci padesátých let studio MGM původní autory Toma a Jerryho vyhodilo a hledalo tvůrce, který by v sérii pokračoval.

Tom a Jerry v Praze

Našli ho v Praze a byl jím americký výtvarník Gene Deitch, kterého v Československu zdržela láska k české animátorce. Slavného myšáka a kocoura ale podle svých slov moc rád neměl.

„Protože sám moc velký fanoušek Toma a Jerryho nejsem, musel jsem se naučit, jak ty postavy kreslit,“ vzpomíná po letech Deitch. Ukázat to musel i českému týmu, který do té doby o animovaných rivalech nikdy neslyšel. 

Deitch vtiskl sérii svůj výtvarný rukopis a zbavil ji rasistických klišé. „První věc, na které jsem trval, bylo, že pokud to budu dělat, tak se zbavím postavy jménem Černá mamka. Byla to černošská posluhovačka, což je v naší dnešní společnosti směšné,“ uvedl animátor, díky kterému se k sobě Tom a Jerry přestali chovat tak brutálně a podívali se do vesmíru. 

„Dostal jsem jednu výhrůžku smrtí s tím, že bych měl být za tak špatný film zabit. Prostě jsme změnili pravidla a přinutili jsme je jednat jinak než dříve,“ vylíčil Deitch.  

„Zázrak v normalizační šedi“

Významně ovlivnili Tom a Jerry profesní život také umělci jménem Pasta Oner. Postavičky ho provázejí už od dětství. 

„Byl to pro mě naprostý zázrak v normalizační šedi. Já jsem na nich studoval všechno. Každý detail kresby, protože to simuluje americkou domácnost. Jsou tam věci denní spotřeby, které jsme vůbec neznali,“ uvedl Pasta Oner.

Tom a Jerry však ani po osmdesáti letech nejsou pouhou vzpomínkou. Na konci roku se objeví s novým filmem v kinech.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...