K pravdě nejsou třeba fakta. Slovenský film Sviňa upomíná na vraždu Jána Kuciaka

Propojení politiky a mafie skončilo vraždou novináře a jeho partnerky. Skutečný případ, jímž žije poslední dva roky Slovensko, proměnila ve fiktivní příběh nejprve kniha a následně i film. V Bratislavě měl 5. února premiéru snímek Sviňa podle stejnojmenného románu Arpáda Soltésze, který je zároveň šéfem Investigativního centra Jána Kuciaka. Česká premiéra je plánována na 20. února.

„Umění možná nemá moc změnit svět, ale máme stále svobodu vysmát se lidské hlouposti,“ vysvětluje důvod vzniku filmu Mariana Čengel Solčanská. Pod režií a scénářem je podepsána spolu s producentem Rudolfem Biermanem.

Ten dodává: „Sviňa je film, jehož cílem není soudit či odhalovat utajované skutečnosti, ale přinést dobrý divácký zážitek. Napínavý akční film, v němž uvidíte skvělé herecké výkony a výborné, drsné dialogy inspirované životem.“ Kladných i záporných rolí se zhostili známí slovenští herci jako Jozef Vajda, Marko Igonda, Dano Heriban či Gabriela Marcinková.

Zatímco pro Biermana je Sviňa režijním a scenáristickým debutem, Solčanská už natočila a napsala mimo jiné thriller Únos, který nápadně připomíná události mečiarovské éry. I proto ji producent Bierman oslovil. Sviňa rozkrývá mafii bílých límečků a zneužívání moci, propojení soudců, policie, politiky, násilí a zneužití dívek.

Podobnost čistě náhodná, ale…

Velkou pozornost na Slovensku vzbudila už literární předloha od Arpáda Soltésze. „Začal jsem knihu psát v létě po zavraždění Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Když Marián Kočner běhal na svobodě, šikanoval moje kolegy a všichni v branži jsme byli přesvědčeni, že tuto vraždu nikdy nevyšetří a nikoho za ni nepotrestají. Tehdy jsem si řekl, že jako novinář musím předkládat lidem fakta, ale jako spisovatel můžu napsat román, který nebude obsahovat ani jediný fakt, ale zároveň poví lidem pravdu o tom, co se v zemi děje,“ prozradil o vzniku knihy.

Příběh je fiktivní, smyslem podle tvůrců nebylo ukazovat na konkrétní lidi, ale mluvit o mechanismu moci, kdy „sviním“ jde o koryta. Nicméně i hlášení na začátku filmu upozorňuje, že podobnost s reálnými postavami, místy i situacemi je jen náhodná, souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka nelze opominout.

Nahrávám video

Autor knihy: Je dobré ukázat lidem, v čem žijí

Soltész se domnívá, že je vhodný čas na umělecké zpracování případu, přestože kauza je stále živá a soudy dosud neskončily. „Právě v současné společenské situaci, kdy nás nečekají volby, ale prakticky referendum, které bude opravdu civilizačního charakteru – zda budeme patřit na Východ, nebo na Západ –, je dobré ukázat lidem, v jaké zemi žijí, v čem fungují. A film to dovede udělat bez toho, aby komplikovaně mudroval, dokáže ukázat pravdu a dát nějakou emoci,“ nepochybuje.

Filmové zpracování podle něho v tomto smyslu jeho knihu ještě povýšilo. „Mariana vzala můj román, který je velmi syrový, drsný, vyvolává silné emoce jako hněv a zuřivost i akutní nauzeu, a udělala z něho něco o level vyššího. Je v tom velmi hluboký smutek. Myslím si, že to opravdu přináší jistou míru katarze a zároveň to dává i naději,“ shrnuje Soltész.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 23 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...