K pravdě nejsou třeba fakta. Slovenský film Sviňa upomíná na vraždu Jána Kuciaka

Propojení politiky a mafie skončilo vraždou novináře a jeho partnerky. Skutečný případ, jímž žije poslední dva roky Slovensko, proměnila ve fiktivní příběh nejprve kniha a následně i film. V Bratislavě měl 5. února premiéru snímek Sviňa podle stejnojmenného románu Arpáda Soltésze, který je zároveň šéfem Investigativního centra Jána Kuciaka. Česká premiéra je plánována na 20. února.

„Umění možná nemá moc změnit svět, ale máme stále svobodu vysmát se lidské hlouposti,“ vysvětluje důvod vzniku filmu Mariana Čengel Solčanská. Pod režií a scénářem je podepsána spolu s producentem Rudolfem Biermanem.

Ten dodává: „Sviňa je film, jehož cílem není soudit či odhalovat utajované skutečnosti, ale přinést dobrý divácký zážitek. Napínavý akční film, v němž uvidíte skvělé herecké výkony a výborné, drsné dialogy inspirované životem.“ Kladných i záporných rolí se zhostili známí slovenští herci jako Jozef Vajda, Marko Igonda, Dano Heriban či Gabriela Marcinková.

Zatímco pro Biermana je Sviňa režijním a scenáristickým debutem, Solčanská už natočila a napsala mimo jiné thriller Únos, který nápadně připomíná události mečiarovské éry. I proto ji producent Bierman oslovil. Sviňa rozkrývá mafii bílých límečků a zneužívání moci, propojení soudců, policie, politiky, násilí a zneužití dívek.

Podobnost čistě náhodná, ale…

Velkou pozornost na Slovensku vzbudila už literární předloha od Arpáda Soltésze. „Začal jsem knihu psát v létě po zavraždění Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Když Marián Kočner běhal na svobodě, šikanoval moje kolegy a všichni v branži jsme byli přesvědčeni, že tuto vraždu nikdy nevyšetří a nikoho za ni nepotrestají. Tehdy jsem si řekl, že jako novinář musím předkládat lidem fakta, ale jako spisovatel můžu napsat román, který nebude obsahovat ani jediný fakt, ale zároveň poví lidem pravdu o tom, co se v zemi děje,“ prozradil o vzniku knihy.

Příběh je fiktivní, smyslem podle tvůrců nebylo ukazovat na konkrétní lidi, ale mluvit o mechanismu moci, kdy „sviním“ jde o koryta. Nicméně i hlášení na začátku filmu upozorňuje, že podobnost s reálnými postavami, místy i situacemi je jen náhodná, souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka nelze opominout.

Nahrávám video

Autor knihy: Je dobré ukázat lidem, v čem žijí

Soltész se domnívá, že je vhodný čas na umělecké zpracování případu, přestože kauza je stále živá a soudy dosud neskončily. „Právě v současné společenské situaci, kdy nás nečekají volby, ale prakticky referendum, které bude opravdu civilizačního charakteru – zda budeme patřit na Východ, nebo na Západ –, je dobré ukázat lidem, v jaké zemi žijí, v čem fungují. A film to dovede udělat bez toho, aby komplikovaně mudroval, dokáže ukázat pravdu a dát nějakou emoci,“ nepochybuje.

Filmové zpracování podle něho v tomto smyslu jeho knihu ještě povýšilo. „Mariana vzala můj román, který je velmi syrový, drsný, vyvolává silné emoce jako hněv a zuřivost i akutní nauzeu, a udělala z něho něco o level vyššího. Je v tom velmi hluboký smutek. Myslím si, že to opravdu přináší jistou míru katarze a zároveň to dává i naději,“ shrnuje Soltész.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...