Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok uvedl, že není pravděpodobné, aby bankovní rada zvýšila úrokové sazby v příštím roce až nad pět procent. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál ale dodal, že připouští další zvýšení sazeb. O jejich rozsahu nechtěl spekulovat.
ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem zvýšení je podle rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky.
„Je zřejmé, že za dané situace, se budeme muset posunout ještě výrazně nad tu čtyřprocentní hranici. Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat,“ uvedl Rusnok minulou středu po oznámení o zvýšení sazeb.
Na dotaz, jak výrazný posun to znamená, odpověděl, že neočekává, že by ČNB šla se sazbami nad pět procent. „To si myslím, že je prakticky vyloučeno,“ řekl. „Je to vyloučeno v tomto cyklu, čili myslím tím rok 2022. Zatím bych nechtěl předjímat nějakou dalekou budoucnost, ale myslím, že i tam je to téměř vyloučeno,“ dodal.
Možnost zvýšení sazeb na měnovém jednání na začátku příštího února Rusnok připustil. „Je to dosti pravděpodobné. Jak razantní bude, uvidíme,“ řekl. Poznamenal také, že rada tou dobou už bude mít novou prognózu. Nedomnívá se ale, že by ČNB zvyšovala sazby jedním krokem.
Prosincové zvyšování úrokových sazeb podle Rusnoka není unáhlené. Průběžné aktualizované údaje podle něj ukazují, že vyšší inflace bude setrvávat i po většinu příštího roku.
Inflace může podle Rusnoka vzrůst na osm procent
Vysoká inflace podle něj bude panovat hlavně v prvních měsících roku. „Ta měsíční čísla budou mimořádně vysoká,“ podotkl. Ceny podle něj porostou mezi sedmi a osmi procenty v únoru, březnu a možná i v dubnu, protože v té době do údajů o inflaci vstoupí růst cen energií. Vliv bude mít také nedostatek lidí na trhu práce. „U nás je totálně vyluxovaný trh práce,“ uvedl.
Pravděpodobnost, že by inflace překročila deset procent, je podle něj nízká, ale nedá se vyloučit. K dvouprocentnímu inflačnímu cíli se podle Rusnoka bude možné dostat až v prvním pololetí roku 2023.
ČNB také na konci listopadu zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na osmdesát procent z předchozích devadesáti. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték.
Rusnok řekl, že podle odhadu ČNB by samotná tato opatření snížila poptávku po hypotékách o deset až patnáct procent. V kombinaci s růstem úrokových sazeb pak bankéři podle něj odhadují, že trh nových hypoték v příštím roce klesne asi o dvacet až třicet procent. Rusnok sám odhaduje, že pro další zpřísňování limitů u hypoték již nebude důvod.
