Stát chce doplatit ošetřovné rodičům dětí do 13 let za celou dobu uzavření škol

Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Shodla se na tom ve čtvrtek vláda. Návrh nového zákona dostane sněmovna, měla by ho projednat v úterý ve stavu legislativní nouze. Kabinet také rozhodl, že výdaje na náhrady výdělků pracovníků v karanténě proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent mzdy zaměstnanců zavřených provozů. Posunut bude termín maturit. Tvrdší postup bude vůči pendlerům.

  • Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Návrh nového zákona dostane sněmovna.
  • Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít.
  • Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale už mezi 07:00 a 09:00. Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb. Tato regulace se už nově netýká lékáren.
  • Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc i každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět.
  • Vláda rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí.
  • Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy.
  • Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál.

Ošetřovné se nyní vyplácí devět dnů na děti do deseti let, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů na školáky do 16 let. Na dávku z nemocenského pojištění mají nárok jen zaměstnanci. Vláda souhlasila s tím, aby stát dávku od desátého, respektive sedmnáctého dne doplatil.

Podporu od státu by měli dostat i rodiče z řad živnostníků. Stát bude platit ošetřovné také osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) s dětmi do 13 let,  velmi přibližně by mělo jít o 13 tisíc korun měsíčně.

Ošetřovné stát doplatí i zaměstnancům, kteří museli zůstat doma se staršími či postiženými členy domácnosti po zavření sociálních služeb, rozhodla vláda.

Více peněz na bezúročné úvěry podnikatelům

Vláda ve čtvrtek vyčlenila na bezúročné půjčky podnikatelům 10 miliard korun. Pět miliard korun bude směřovat na bezúročné půjčky poskytované v rámci programu Covid přímo Českomoravskou záruční a rozvojovou (ČMZRB). Dalších pět miliard korun ČMZRB využije jako záruku na úvěry od komerčních bank a dotaci na úrokové sazby těchto úvěrů. To by mělo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vytvořit až 40 miliard korun bezúročných půjček pro podnikatele.

„Tím, že ČMZRB pustí do komerčních bank pět miliard korun, tak vytvoří možnost čerpat několikanásobně více úvěrů, protože ta záruka pouze částečně slouží pro případné nesplácení úvěrů. Takže ta první opatření přinesou zhruba 40 miliard korun bezúročných úvěrů s odkladem splátek,“ uvedl Havlíček.

Vláda do programu Covid původně vyčlenila 600 milionů korun a následně přidala miliardu.

Obchody budou pro seniory vyhrazené ráno od 7 do 9 hodin. Netýká se to už lékáren

Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale nově už mezi 07:00 a 09:00. Na čtvrtečním zasedání o tom rozhodla vláda a upravila tak své středeční usnesení, informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb.

Vojtěch řekl, že změna reaguje na diskusi s reprezentanty maloobchodu. „Upozornili nás, že ty původní hodiny nejsou úplně nejvhodnější z hlediska toho, jak tyto osoby jsou zvyklé nakupovat,“ uvedl ministr.

Vymezené hodiny pro nákupy seniorů se nově už nebudou týkat lékáren, řekl Vojtěch. Vláda tak zareagovala především na připomínky lékárníků.

Stát uhradí 80 procent mzdy v zavřených provozech a náhrady karantény

Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření má zmírnit dopady koronavirové krize na firmy a instituce a bránit propouštění.

Zaměstnavatelé vyplácejí lidem v karanténě 60 procent základu výdělku. Výdaje by jim měl proplatit úřad práce. Podle ministryně je v Česku nyní 24 tisíc osob v karanténě. Pracovníci zavřených obchodů, restaurací a dalších provozů mají dostávat podle zákoníku práce svůj plný průměrný výdělek. Stát by z něj měl uhradit čtyři pětiny. Podle návrhu by měl proplatit dobu deseti dnů. Tak dlouho má zatím nařízení o uzavření platit.

„Opatření A i B by se dotkla zhruba 100 tisíc lidí. Byla by to částka 1,1 miliardy. Důležité je dodat, že se jedná opravdu o ochranu pracovních míst,“ uvedla Maláčová.

Náhrady mezd v karanténě a poskytnutí čtyř pětin proplacené mzdy patří do pětice opatření programu na podporu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Zbývající tři příspěvky státu na mzdy při omezení práce kvůli kolegům v karanténě či na ošetřovném, výpadku surovin a snížení poptávky kabinet neschválil.

Příští týden ve sněmovně o rozpočtu a pomoci ekonomice

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády uvedl, že v úterý na mimořádném jednání sněmovny předloží kabinet novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a bude informovat o pomoci pro celou ekonomiku.

Ve středu premiér uvedl, že vláda by mohla na podporu firem a ekonomiky připravit balík opatření za zhruba jeden bilion korun, přičemž přímá pomoc by měla činit zhruba 100 miliard korun. Ministerstvo financí pak připravuje změnu rozpočtu, která by měla navýšit schodek rozpočtu o desítky miliard korun. Nyní je schválen rozpočet s deficitem 40 miliard korun.

Maturity budou posunuty podle otevření škol

Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy. Po jednání vlády to řekl premiér. Kvůli šíření koronaviru jsou nyní uzavřeny základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy.

Státní maturity by podle původního plánu měly začít slohem z češtiny 8. dubna, další části státní maturity mají pokračovat 30. dubna a 4. až 6. května. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se mají konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. 

Ve středu ministerstvo školství nařídilo, že základní školy budou muset v dubnu zapsat předškoláky do prvních tříd bez přítomnosti dětí. Ke změnám musela přistoupit také společnost Scio, která organizuje Národní srovnávací zkoušky. Měnit termíny přijímacích zkoušek či zápisů se chystají i některé vysoké školy.

Přísněji na pendlery

Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět. Impulsem ke zpřísnění jsou informace, že režim, který dovoluje zemi opustit v době opatření proti epidemii koronaviru, někteří lidé zneužívají. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se objevila například falešná potvrzení.

Nově tak přes hranice podle něj „nebude vpuštěn nikdo, kdo kromě potvrzení nebude mít knížku přeshraničního pracovníka“. To bude list s razítky o každodenním přechodu hranic. Na základě takto nasbíraných údajů se podle Hamáčka ukáže, kdo za hranice skutečně jezdí za prací.

Lůžka pro pacienty musí vyhradit všechny nemocnice

Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál, uvedl po jednání ministr Vojtěch.

„Vláda schválila mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které ukládá všem poskytovatelům akutní lůžkové péče vyčlenit speciální lůžka pro potřebu pacientů s onemocněním COVID-19,“ řekl Vojtěch. Připomněl, že vláda na to už vyčlenila Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, ale o pacienty budou muset pečovat i ostatní nemocnice.

Premiér Babiš původně řekl, že v těchto dvou nemocnicích může být dohromady 300 lůžek. Ukázalo se ale, že to zřejmě nebude možné, ozvaly se i samotné nemocnice. 

Vláda zrušila výjimku, která umožňovala otcům být u porodu

Vláda také rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí. Konec výjimky podle ministra Vojtěcha reaguje na připomínky od zdravotníků, kteří se obávali zavlečení nákazy do nemocnic.

Zákaz návštěv se v původní verzi netýkal oddělení nemocnic, na kterých je poskytována péče nezletilým pacientům, pacientům s omezenou svéprávností a rodičkám.

Situace se však podle ministra změnila a nyní již není prostor pro výjimky. „Reagujeme na vývoj epidemiologické situace, na vývoj z hlediska počtu nakažených, vývoj infekce jako takové,“ uvedl. Rozhodnutí vychází z podnětů zdravotníků, porodnic. „Byla obava, že by mohlo dojít k zavlečení té nákazy, je to spíše ochrana samotných zdravotníků,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 11 hhodinami

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025
Načítání...