Soumrak „královny nebes“. Aerolinky British Airways vyřazují z provozu letadla Jumbo Jet

Britská letecká společnost British Airways se rozhodla ukončit provoz všech svých velkokapacitních letadel Boeing 747 přezdívaných Jumbo Jet. Reaguje tak na prudký útlum letecké přepravy v důsledku koronavirové krize. Firma je s 31 stroji největším provozovatelem těchto letadel na světě, informoval server BBC.

„S velkou lítostí můžeme potvrdit, že hodláme s okamžitou platností ukončit provoz celé naší flotily letounů 747,“ uvedl mluvčí podniku. „Vzhledem k útlumu v dopravě způsobenému globální pandemií covidu-19 je nepravděpodobné, že se naše velkolepá 'královna nebes' ještě někdy vrátí do komerčního provozu British Airways,“ dodal.

Letouny 747 tvoří přes deset procent celkové flotily British Airways, upozornila BBC.

Agentura Bloomberg začátkem července informovala, že Boeing se chystá produkci letounů 747 ukončit. Boeing tato letadla vyrábí zhruba 50 let, poslední letoun z nejnovější řady 747-8 by podle zdrojů agentury Bloomberg měl továrnu firmy v Seattlu opustit zhruba za dva roky.

Boeing 747-100 (Jumbo Jet)
Zdroj: Wikipedia.org

Letouny Jumbo Jet vstoupily do služby v roce 1970, jako první je na linku z New Yorku do Londýna začaly nasazovat aerolinky Pan Am. Během půl století se vyrobilo přes 1550 „sedmčtyřisedmiček“, v posledních letech ale o tento typ letadla zájem pomalu upadal,  a to i v důsledku příchodu Airbusu A380, kterému od podzimu 2007 patří pozice největšího letounu určeného k přepravě cestujících.

Během let prošel Boeing 747 řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze 200 a 300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let. Nejnověji se v roce 2010 představila verze 747-8.

Boeing i Airbus ruší místa

Letos výrobce letadel tvrdě zasáhla koronavirová krize, která vedla k prudkému omezení letecké dopravy. Boeing na konci května oznámil, že hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16 tisíc zaměstnanců.

Evropský konkurenční výrobce letadel Airbus pak představil plány na zrušení 15 tisíc pracovních míst. To odpovídá více než deseti procentům jeho celkové pracovní síly. Podnik zároveň uvedl, že s návratem letecké přepravy na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nepočítá dříve než v roce 2023. Varoval také, že by to mohlo být až v roce 2025.

Nadále se chystá vyrábět všechny modely, „ale pomalejším tempem“, řekl na konci června šéf společnosti Guillaume Faury. Společnost ale hledá všude, kde může, aby se ušetřilo. „Obracíme každý kámen,“ řekl deníku Die Welt generální ředitel společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...