Soumrak „královny nebes“. Aerolinky British Airways vyřazují z provozu letadla Jumbo Jet

Britská letecká společnost British Airways se rozhodla ukončit provoz všech svých velkokapacitních letadel Boeing 747 přezdívaných Jumbo Jet. Reaguje tak na prudký útlum letecké přepravy v důsledku koronavirové krize. Firma je s 31 stroji největším provozovatelem těchto letadel na světě, informoval server BBC.

„S velkou lítostí můžeme potvrdit, že hodláme s okamžitou platností ukončit provoz celé naší flotily letounů 747,“ uvedl mluvčí podniku. „Vzhledem k útlumu v dopravě způsobenému globální pandemií covidu-19 je nepravděpodobné, že se naše velkolepá 'královna nebes' ještě někdy vrátí do komerčního provozu British Airways,“ dodal.

Letouny 747 tvoří přes deset procent celkové flotily British Airways, upozornila BBC.

Agentura Bloomberg začátkem července informovala, že Boeing se chystá produkci letounů 747 ukončit. Boeing tato letadla vyrábí zhruba 50 let, poslední letoun z nejnovější řady 747-8 by podle zdrojů agentury Bloomberg měl továrnu firmy v Seattlu opustit zhruba za dva roky.

Boeing 747-100 (Jumbo Jet)
Zdroj: Wikipedia.org

Letouny Jumbo Jet vstoupily do služby v roce 1970, jako první je na linku z New Yorku do Londýna začaly nasazovat aerolinky Pan Am. Během půl století se vyrobilo přes 1550 „sedmčtyřisedmiček“, v posledních letech ale o tento typ letadla zájem pomalu upadal,  a to i v důsledku příchodu Airbusu A380, kterému od podzimu 2007 patří pozice největšího letounu určeného k přepravě cestujících.

Během let prošel Boeing 747 řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze 200 a 300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let. Nejnověji se v roce 2010 představila verze 747-8.

Boeing i Airbus ruší místa

Letos výrobce letadel tvrdě zasáhla koronavirová krize, která vedla k prudkému omezení letecké dopravy. Boeing na konci května oznámil, že hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16 tisíc zaměstnanců.

Evropský konkurenční výrobce letadel Airbus pak představil plány na zrušení 15 tisíc pracovních míst. To odpovídá více než deseti procentům jeho celkové pracovní síly. Podnik zároveň uvedl, že s návratem letecké přepravy na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nepočítá dříve než v roce 2023. Varoval také, že by to mohlo být až v roce 2025.

Nadále se chystá vyrábět všechny modely, „ale pomalejším tempem“, řekl na konci června šéf společnosti Guillaume Faury. Společnost ale hledá všude, kde může, aby se ušetřilo. „Obracíme každý kámen,“ řekl deníku Die Welt generální ředitel společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou dle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou „velmi dostatečné“,“ míní Singer.
před 4 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...