Půlstoletí Jumbo Jetu. Boeingu přinesl ekonomické potíže, na nebi ale dlouho neměl srovnání

Boeing 747 přezdívaný Jumbo Jet si cestující na prvním komerčním letu vyzkoušeli 22. ledna 1970. Na dlouhou dobu se stal největším osobním dopravním letounem.

Zavádění nových dopravních letadel do provozu nebývá bez problémů. Stejně tomu bylo i před 50 lety, když se objevil Boeing 747. Velkokapacitní Jumbo Jet nasadily jako první na linku z New Yorku do Londýna aerolinky Pan Am. Premiérový let ale musel být z technických důvodů o několik hodin odložen, nakonec se uskutečnil nad ránem 22. ledna 1970. Kvůli zdržení dokonce několik pasažérů odletělo jinými spoji a historickou událost tak propásli. 

Ani ti, kteří vytrvali, ale tehdy neskrývali jisté zklamání. „Báječné, na palubě je tucet umýváren, ale nějak se nedostává motorů,“ posteskla si jedna z cestujících, když se musela spolu s ostatními přesunout z původně přistaveného jumba do druhého stroje. Poté, co se technici několik desítek minut potýkali se stávkujícím mechanismem zavírání dveří, se totiž prvnímu letadlu při cestě na start přehřál jeden z motorů a nejrychlejší řešení bylo pasažéry i náklad přestěhovat.

Montáž moderní verze Boeingu 747:

Od země se tak jumbo odlepilo až krátce před druhou hodinou ranní newyorského času, v době, kdy mělo podle letového řádu přistávat v Londýně. Dráhy letiště Heathrow se 18 kol mohutného podvozku dotklo ve čtvrt na tři odpoledne místního času, oproti do té doby používaným letounům ušetřili cestující přibližně 20 minut. Další výraznou časovou úsporu pak pasažérům i aerolinkám přinesl moderní způsob uložení zavazadel – vyprázdnit nákladový prostor Jumbo Jetu trvalo technikům jen 18 minut.

Prezidentský Jumbo Jet Air Force One
Zdroj: Wikimedia Commons

Bez potíží ale nebyl ani premiérový zpáteční let do New Yorku, na který se chystalo 153 lidí (z Ameriky přitom předtím přiletělo 324 pasažérů). Opět se objevily problémy s dveřmi, tentokrát je ale nezpůsobil neukázněný cestující jako předtím v New Yorku, ale vadná lahev se stlačeným vzduchem, která se používá při nouzovém otevírání. Její výměna zabrala téměř pět hodin, a tak není divu, že i v tomto případě dala řada cestujících raději přednost jiným spojům.

Úspěch přes problémy

Úvodní neduhy, hlavně potíže s motory, jež výrobce řešil téměř celý rok 1970, spolu s nastupující recesí ohrožovaly budoucnost letounu i celé společnosti. Přesto ale už během prvního půlroku Boeingy 747 přepravily milion cestujících. Do konce roku 1970 používalo Jumbo Jety 17 leteckých společností z celého světa a počet lidí, kteří letěli na palubě některého z obřích strojů, se během prvních 12 měsíců jejich služby přehoupl přes sedm milionů.

Konečná montáž Boeingu 747 v Boeing Everett Factory
Zdroj: Wikimedia Commons

Kvůli potížím s náběhem nového typu se továrna Boeingu nicméně dostala do ekonomických problémů. V druhé polovině 70. let ale přišlo oživení a Jumbo Jet konečně mohl naplno ukázat, v čem je jeho síla. Boeing totiž včas opustil projekt nadzvukového dopravního letadla (které vyvinuli jen v britsko-francouzské spolupráci a v SSSR) a po ropné krizi z roku 1973 se definitivně ukázalo, že budoucnost dálkových letů patří pomalejším, ale ekonomičtějším velkokapacitním strojům.

Součást nejtragičtější letecké havárie

Během půlstoletí se vyrobilo přes patnáct set „sedmčtyřisedmiček“, v posledních letech o typ ale zájem pomalu upadal – i v důsledku příchodu Airbusu A380, kterému od podzimu 2007 patří pozice největšího dopravního letounu pro přepravu cestujících. Během let také prošel Boeingův typ řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze -200 a -300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let. Nejnověji se v roce 2010 představila verze 747-8.

Kokpit Boeingu 747-200 společnosti Iran Air
Zdroj: Wikimedia Commons

Velké rozšíření typu i jeho neobvyklá kapacita přinesly Jumbo Jetu i jedno neslavné prvenství – srážka dvou letounů tohoto typu z března 1977 zůstává nejtragičtější leteckou havárií všech dob. Na letišti v Tenerife na Kanárských ostrovech tehdy v mlze narazil startující Boeing 747 společnosti KLM do stejného stroje v barvách Pan Am (shodou okolností to byl první stroj, který aerolinky o sedm let dříve nasadily do provozu), jenž v tu chvíli teprve opouštěl ranvej. Zemřelo 583 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 12 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 15 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 16 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 18 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.