Půlstoletí Jumbo Jetu. Boeingu přinesl ekonomické potíže, na nebi ale dlouho neměl srovnání

Boeing 747 přezdívaný Jumbo Jet si cestující na prvním komerčním letu vyzkoušeli 22. ledna 1970. Na dlouhou dobu se stal největším osobním dopravním letounem.

Zavádění nových dopravních letadel do provozu nebývá bez problémů. Stejně tomu bylo i před 50 lety, když se objevil Boeing 747. Velkokapacitní Jumbo Jet nasadily jako první na linku z New Yorku do Londýna aerolinky Pan Am. Premiérový let ale musel být z technických důvodů o několik hodin odložen, nakonec se uskutečnil nad ránem 22. ledna 1970. Kvůli zdržení dokonce několik pasažérů odletělo jinými spoji a historickou událost tak propásli. 

Ani ti, kteří vytrvali, ale tehdy neskrývali jisté zklamání. „Báječné, na palubě je tucet umýváren, ale nějak se nedostává motorů,“ posteskla si jedna z cestujících, když se musela spolu s ostatními přesunout z původně přistaveného jumba do druhého stroje. Poté, co se technici několik desítek minut potýkali se stávkujícím mechanismem zavírání dveří, se totiž prvnímu letadlu při cestě na start přehřál jeden z motorů a nejrychlejší řešení bylo pasažéry i náklad přestěhovat.

Montáž moderní verze Boeingu 747:

Od země se tak jumbo odlepilo až krátce před druhou hodinou ranní newyorského času, v době, kdy mělo podle letového řádu přistávat v Londýně. Dráhy letiště Heathrow se 18 kol mohutného podvozku dotklo ve čtvrt na tři odpoledne místního času, oproti do té doby používaným letounům ušetřili cestující přibližně 20 minut. Další výraznou časovou úsporu pak pasažérům i aerolinkám přinesl moderní způsob uložení zavazadel – vyprázdnit nákladový prostor Jumbo Jetu trvalo technikům jen 18 minut.

Prezidentský Jumbo Jet Air Force One
Zdroj: Wikimedia Commons

Bez potíží ale nebyl ani premiérový zpáteční let do New Yorku, na který se chystalo 153 lidí (z Ameriky přitom předtím přiletělo 324 pasažérů). Opět se objevily problémy s dveřmi, tentokrát je ale nezpůsobil neukázněný cestující jako předtím v New Yorku, ale vadná lahev se stlačeným vzduchem, která se používá při nouzovém otevírání. Její výměna zabrala téměř pět hodin, a tak není divu, že i v tomto případě dala řada cestujících raději přednost jiným spojům.

Úspěch přes problémy

Úvodní neduhy, hlavně potíže s motory, jež výrobce řešil téměř celý rok 1970, spolu s nastupující recesí ohrožovaly budoucnost letounu i celé společnosti. Přesto ale už během prvního půlroku Boeingy 747 přepravily milion cestujících. Do konce roku 1970 používalo Jumbo Jety 17 leteckých společností z celého světa a počet lidí, kteří letěli na palubě některého z obřích strojů, se během prvních 12 měsíců jejich služby přehoupl přes sedm milionů.

Konečná montáž Boeingu 747 v Boeing Everett Factory
Zdroj: Wikimedia Commons

Kvůli potížím s náběhem nového typu se továrna Boeingu nicméně dostala do ekonomických problémů. V druhé polovině 70. let ale přišlo oživení a Jumbo Jet konečně mohl naplno ukázat, v čem je jeho síla. Boeing totiž včas opustil projekt nadzvukového dopravního letadla (které vyvinuli jen v britsko-francouzské spolupráci a v SSSR) a po ropné krizi z roku 1973 se definitivně ukázalo, že budoucnost dálkových letů patří pomalejším, ale ekonomičtějším velkokapacitním strojům.

Součást nejtragičtější letecké havárie

Během půlstoletí se vyrobilo přes patnáct set „sedmčtyřisedmiček“, v posledních letech o typ ale zájem pomalu upadal – i v důsledku příchodu Airbusu A380, kterému od podzimu 2007 patří pozice největšího dopravního letounu pro přepravu cestujících. Během let také prošel Boeingův typ řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze -200 a -300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let. Nejnověji se v roce 2010 představila verze 747-8.

Kokpit Boeingu 747-200 společnosti Iran Air
Zdroj: Wikimedia Commons

Velké rozšíření typu i jeho neobvyklá kapacita přinesly Jumbo Jetu i jedno neslavné prvenství – srážka dvou letounů tohoto typu z března 1977 zůstává nejtragičtější leteckou havárií všech dob. Na letišti v Tenerife na Kanárských ostrovech tehdy v mlze narazil startující Boeing 747 společnosti KLM do stejného stroje v barvách Pan Am (shodou okolností to byl první stroj, který aerolinky o sedm let dříve nasadily do provozu), jenž v tu chvíli teprve opouštěl ranvej. Zemřelo 583 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...