Půlstoletí Jumbo Jetu. Boeingu přinesl ekonomické potíže, na nebi ale dlouho neměl srovnání

Boeing 747 přezdívaný Jumbo Jet si cestující na prvním komerčním letu vyzkoušeli 22. ledna 1970. Na dlouhou dobu se stal největším osobním dopravním letounem.

Zavádění nových dopravních letadel do provozu nebývá bez problémů. Stejně tomu bylo i před 50 lety, když se objevil Boeing 747. Velkokapacitní Jumbo Jet nasadily jako první na linku z New Yorku do Londýna aerolinky Pan Am. Premiérový let ale musel být z technických důvodů o několik hodin odložen, nakonec se uskutečnil nad ránem 22. ledna 1970. Kvůli zdržení dokonce několik pasažérů odletělo jinými spoji a historickou událost tak propásli. 

Ani ti, kteří vytrvali, ale tehdy neskrývali jisté zklamání. „Báječné, na palubě je tucet umýváren, ale nějak se nedostává motorů,“ posteskla si jedna z cestujících, když se musela spolu s ostatními přesunout z původně přistaveného jumba do druhého stroje. Poté, co se technici několik desítek minut potýkali se stávkujícím mechanismem zavírání dveří, se totiž prvnímu letadlu při cestě na start přehřál jeden z motorů a nejrychlejší řešení bylo pasažéry i náklad přestěhovat.

Montáž moderní verze Boeingu 747:

Od země se tak jumbo odlepilo až krátce před druhou hodinou ranní newyorského času, v době, kdy mělo podle letového řádu přistávat v Londýně. Dráhy letiště Heathrow se 18 kol mohutného podvozku dotklo ve čtvrt na tři odpoledne místního času, oproti do té doby používaným letounům ušetřili cestující přibližně 20 minut. Další výraznou časovou úsporu pak pasažérům i aerolinkám přinesl moderní způsob uložení zavazadel – vyprázdnit nákladový prostor Jumbo Jetu trvalo technikům jen 18 minut.

Prezidentský Jumbo Jet Air Force One
Zdroj: Wikimedia Commons

Bez potíží ale nebyl ani premiérový zpáteční let do New Yorku, na který se chystalo 153 lidí (z Ameriky přitom předtím přiletělo 324 pasažérů). Opět se objevily problémy s dveřmi, tentokrát je ale nezpůsobil neukázněný cestující jako předtím v New Yorku, ale vadná lahev se stlačeným vzduchem, která se používá při nouzovém otevírání. Její výměna zabrala téměř pět hodin, a tak není divu, že i v tomto případě dala řada cestujících raději přednost jiným spojům.

Úspěch přes problémy

Úvodní neduhy, hlavně potíže s motory, jež výrobce řešil téměř celý rok 1970, spolu s nastupující recesí ohrožovaly budoucnost letounu i celé společnosti. Přesto ale už během prvního půlroku Boeingy 747 přepravily milion cestujících. Do konce roku 1970 používalo Jumbo Jety 17 leteckých společností z celého světa a počet lidí, kteří letěli na palubě některého z obřích strojů, se během prvních 12 měsíců jejich služby přehoupl přes sedm milionů.

Konečná montáž Boeingu 747 v Boeing Everett Factory
Zdroj: Wikimedia Commons

Kvůli potížím s náběhem nového typu se továrna Boeingu nicméně dostala do ekonomických problémů. V druhé polovině 70. let ale přišlo oživení a Jumbo Jet konečně mohl naplno ukázat, v čem je jeho síla. Boeing totiž včas opustil projekt nadzvukového dopravního letadla (které vyvinuli jen v britsko-francouzské spolupráci a v SSSR) a po ropné krizi z roku 1973 se definitivně ukázalo, že budoucnost dálkových letů patří pomalejším, ale ekonomičtějším velkokapacitním strojům.

Součást nejtragičtější letecké havárie

Během půlstoletí se vyrobilo přes patnáct set „sedmčtyřisedmiček“, v posledních letech o typ ale zájem pomalu upadal – i v důsledku příchodu Airbusu A380, kterému od podzimu 2007 patří pozice největšího dopravního letounu pro přepravu cestujících. Během let také prošel Boeingův typ řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze -200 a -300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let. Nejnověji se v roce 2010 představila verze 747-8.

Kokpit Boeingu 747-200 společnosti Iran Air
Zdroj: Wikimedia Commons

Velké rozšíření typu i jeho neobvyklá kapacita přinesly Jumbo Jetu i jedno neslavné prvenství – srážka dvou letounů tohoto typu z března 1977 zůstává nejtragičtější leteckou havárií všech dob. Na letišti v Tenerife na Kanárských ostrovech tehdy v mlze narazil startující Boeing 747 společnosti KLM do stejného stroje v barvách Pan Am (shodou okolností to byl první stroj, který aerolinky o sedm let dříve nasadily do provozu), jenž v tu chvíli teprve opouštěl ranvej. Zemřelo 583 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 3 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 4 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 6 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 9 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...